|
| ||||
| ||||
|
— 63
sídce hospodáiské, která u nás konána byla, ozi- sedou dp. Josef Kucera, farám; místopredsedou a vila výlet dobrov. hasicű, který 29. cervence 1894 cvicitelem p. naducitel Ferd. Karafiát; jednatelem Uyl poiádán, a zábavu téhoi spolku tq. února t, r. Arnošt Karafiát a pokladníkem p. ucitel Alois Po- konanou. spíšil. Do výboru zvoleni jsou dále pp.. ucitel Jednota nezapomínajíc na pracovníky své Edv. Hampl, Fr. Lilka, Fr. Vodák, Alois Pospíšil, hlavní a na svoje podporovatele, pricińuje se, aby Antonín Rűiicka, Vincenc Smíd. Za náhradníky: alespoń cástecnę se jim odvdęcila.La tou piícinou pp. Theod. Sorcálc, josef Dostál, Fr. Langr. zpęvem svým oslavila stríbrnou svatbu svého hlav- Pii volných návrzích navrhuje ucitel Arnošt ního zakladatele a cestného clena pana uaducitele Karafiát, aby alespoń jedenkrát za dva roky se po- Ferd. Karafiáta, jubileum pętadvacetileté svého rádala zpęvní produkce, kterýz návrh byl prijat. predsedy dp. faráre J. Kucery a jmeniny poklad- Vzpomínkou na jeho Svatost a jeho Velicen- nika svého p. ucitele AL Pospíšila. stvo ukoncena tato valná hromada. Ani letos neopomenula Cyrillská jednota piijati Ku konci nemám plání jiného, nez aby naše dvakráte sv. pokání a nejsv. svátost oltární. Cyrillská jednota dál a dále zkvétala. Kéi Pán Na majetku piibylo. r rocník »Cyrilla«, dvę nebeský ochrannou Svou rulou drzi nad námi, aby partitury a blasy Pašijí od Nešvery, t svazek Po. blesky neprátelství míjely nás. My s radosti otví- svátných blahulű a kniha protokolű. ráme náruc kaidému novému clenu; kéz jenom Tot tedy potęšitelný stav jednoty, který vy• hojnę jich pribývá ku roji našemu. Pracujmez dále nikne ještę více, dodáme-li, ze i stav pokladny s chutí a s nadšením, šiime ty vzácné, dűstojné a utęšenę se vzmáhá (zbývát v pokladnę zo zl. 78 kr.) velebné písnę Cyrillské. Sami pak s vroucí myslí a ze naší Cyrillské jednoty opęt si pocínají všímati péjme chválu Hospodinu v tom útulném kostelíku mulové a jinoši. našem, aby castokráte nastaly chvíle blaiené a Naproti tomu potkala nás v roce právę minu- krásné, v nichz pęje básník: lém krutá rána. Zemiel v 5ubíiovę p. Fr. hiikan, ucitel, jeni za nękolikaletého pűsobení v obci Velebná dobo, v stánku kdyz Pánę zdejší mnoho si získal zásluh o jednotu naši, jsa dędina celá hlaholem zpívá, prizvukují kol reky a stránę, horlivým jejím pracovníkem. Cest budiz památce a na všech boiské oko spocívá. jeho! Jinak uplynul celý rok štastnę a spokojenę. Josef Kucera, Arnošt Karafiát, Pro nový rok zvoleni jsou pri volbách: pied farár, predseda. ucitel, jednatel. DOPISY, Arcidieeése Prazská. Z Plznę. (J i n d y a n y n í.) Doufám, ze se tu provozovaly, k tomu casto ještę velmi bídnę, veledűst p. predsedovi Obecné jednoty Cyrillské povim to zkrátka: byly to skladby, které, jak jakoi i všem prátelűm posvátné hudby chrámové trefnę P. Krutschek ve svém díle »Die Kirchen- zavdęcím, podám-li zprávu o nynęjším stavu chrá- musik nach dem Wi]len der Kirche,, píše, »unter mové hudby v král. męstę našem. die Rubrik — Schund — geh&reu.« Uvedu jen nę- Jak známo, byla jiz r. 1886 zaloiena u nás která jména : Fiihrer, Schiedermayer, -Diabelli, lepší farni Tednota Cyrillská, od níi sobę veledűst. pan Horák a j., a to uz postací. O nešporách a chorálu predseda mnoho sliboval, tęše se, jak v IX. rocn. ani nechci mluviti. Tak asi jej musil slovutný „Cyrilla« p[še, »ie velebný kostel sv. Bartoloméje, Alban Stolz piednášeti, jinak by se nebyl o tomto který mizením architekta Mockra tak krásnę a ná- andélském zpęvu, který zajisté samým Duchem sv. kladnę se upravuje, zastkví se i sourodým zpęvem církvi vdechnut byl, tak nepiíznivę vyjádiil. !e chrámovým, a staroslavná Plzeń, druhé po král. by pak také nęjaké piedpisy byly, jez se týkají Praze męsto ceské — stane se ucitelkou celého chrámové hudby, to tu na kűru bylo neznámo aneb kraje. A jak z nękolika zpráv v následujícím znáti se nechtélo. rocníku »Cyrilla« vidno, pocaly skutecnę vystupo- Tyto pomęry, které se ovšem v poslední dobę vati u nás cervánky, zvęstujicí, ze Plzeń, ta bašta zmęniti ui nedaly, trvaly az do jara roku letoš- ceského západu, nezűstane Saharou, nýbrz stane ního, kdy za ieditele kűru zdejšího zvolen pan se i na poli cirkevním semeništęm, ochránkyni Norbert Kubát, bývalý meditel kűru v Kolínę, rázný i šiiitelkou nadpozemské meci matemské pri boho- a nadšený Cyrillista. Nový pan ieditel provedl sluzbę církevní, starého, vznešeného churálu. Bohu- reformu ihned, jak se míká, od základu, a jiz dne iel, cervánky ty, tak velice obrod chrámové hudby 9. biezna pęla Plzeń pri mši sv. Hospodinu piseń u nás slibující, snad ani ne ve dvou letedh se novou. Provedena toho dne 4hlasá mše od Stehlea u nás ztratily a starý šlendrián opanoval na kűru »Salvo Regina,, s prűvodem varhan, které mimo- opęt svoje staré misto. chodem ieceno, patií k nejkrásnęjším varhanám Nebudu tu široce vypisovati, jaké skladby se v Cechách. Provedení jeji bylo na první vystou- | ||||
|