|
| ||||
| ||||
|
— 67 —
v sále koncertním klassické naše písnę kterýz cestného jména chorálu nilcteralc takto zpíval a kdyby clior zpęvákű zpű- nezasluhuje! sobem, jakým pravidelnę chorál se zpívá, Nez o tom Vás mohu ubezpeciti, nęjaleou vícehlasou skladbu pi•eduášel, rozhodnę-li se toho chopíte: vęnována-li pal< by je posluchaci jistę vypísle.li a bude studiu chorálního zpęvu ta píle a z podia vyhnali. práce, jakýchz hoden jest, pak se ten ctihodný, posvátný zpęv za svou pro- Tím ovšem není receno, ze by se stinkou jednoduchost nebude muset sty- zpęvy chorální prednášeti męly jako dęti, ano, kdoz ví, zdali právę touto moderní písné a sbory; ale i ony vyza- prostinkou a pi-ece zároveű velikolepou dují hudebního prednesu, jemnosti, hlu- jednoduchostí neuciní na posluchace bokého citu a veliké péce u provádęní. hlubší, mocnęjší a posvátnęjší dojem, A tuto péci musíte zajisté Vy, pane nezli ty cetné bohatę vyvinuté více- rediteli, choráln'imu zpęvu více ještę hlasé zpęvy tęch nejlepších skladeb vęnovati nezli my mnichové v choru mešních? Kdoz ví, zdaz mnohý ze soud- Einauském; nebol povazte: Vy tyto tale ných posluchacű nedá pak chorálu pred- jednoduché, prostiuké, jednohlasé zpęvy nost prede všemi ostatními skladbami? stavíte do jedné radu s nádhernými Dejz I3űh, aby dostávalo se mi casu, skladbami na pr. mše Palestrinovy ! O j alc bych pi-ání Vašemu mohl vyhovęti a snadno stává se tu, ze chorál v tahové v tęchto dopisech pokracovati; dobrou spolecnosti vypadá jako popelka, nękdy vűli alespoii mám. Pro dnešek toliko dokonce i jako — odpustte mi ten vý- ještę z pina srdce Vám pi-eju, aby šle- raz — jako napolo opilý rvác ve spo- chetné Vaše zámęry : prispęti zavedením lecnosti ušlechtilých princű a princezen. chorálu ku zvelebení bohosluzby, s po- Coz divu, ze pak slýchati hlasy nevole: zehnaným potkaly se zdarem! »A to ze má býti ten pravý církevní zpęv, to ze má býti ten vęhlasný, Vám v Kristu oddaný veškeré úcty hodný chorál ?« V pravdę, P. A. Seh., lépe zádný chorál, nezli zpęv takový, v. S. 11. ~'rch~lop~st~ishé 0b11,ellí zpęvu litnroicl é,110. Arcibiskup Freiburgsleý, Jan bylo vyhovęno, o b j e v i l s e vnę k t e C h r i s t i a n, vydal za pi Iéinou zavedení rýcli osadách j i s t ý ruch proti za- nového zpęvníku diecésního »Magni6cat« vedení latiuslcého zpęvu pri zpívané mši k vęi•ícím své diecése dne Iz. cervence svaté. Samo o sobę jest takový ruch 1895 pastýrský list, jehoz vázná bez významu a nebezpecí, a nebyl by slova dojdou vroucného olilasu i za hra- mne pohnul, abych promluvil k vám nicemi diecése Freiburgslcé, jelikoz hájí všem slova poucení a napomenutí. Vzdyt zásady veškeré Církve v prícinę litur- jest vysvętliteluo, ze clovęk rád se pri- gické reci, jiz Církev Icatolicicá pi•i po- drzuje zdędęného a s nelibostí pocituje svátné bohosluzbę pi-edpisuje a uzívá. odstrailováuí toho, a potud lze pocho- Pastýi•slcý list zní, jak následuje: piti i omluviti prání, aby nęmecký zpęv »jsou tomu právę tri léta, kdyz jsem kostelní pi-i zpívané mši svaté zűstal za pi•ícinou zavedení nového zpęvníku v platnosti. Lid katolický také ví, cím diecésního >)Magnihcat« promluvil k vám jest vrchnosti své duchovní povinován. v listu vrcllnopastýi-ském, vyloziv dii- Co mne pohnulo, abych k vám promlu- vody, které mne ku vydání tohoto zpęv- vil slova poucení a výstrahy, jest ta níku pohnuly, jakoz i církevní zásady okolnost, ze onen ruch z valné cá- o zpęvu církevním. Vyslovit jsem tehdáz sti n evypucel z vęrícího lidu, naléhavé pi-ání, aby v dobę krátké starý nýbrz byl lidu odjinud vštípen a bylo zpęvník odstranęn a nový jedinę a vý- i jest lio od nepi-átel Církve uzito k tomu, liradnę zaveden byl. Jestlize pi•ání tomuto aby katolíci proti Církvi byli popuzo- v nejvętší cásti osad liorlivostí pánű váni. Lze vám, abych jen o j e d n o m duchovních správcűv a i-editelű kűrű, se zmínil, poznati to z toho, ze právę jakoz i rozumnou ochotou lidu vęrícího noviny, které rok co role naši víru, naše | ||||
|