| ||||
| ||||
- 82 -
tého opata Augustina tam ku hlásání tomen, ano co dobrý znatel chorálu svaté víry Kristovy vyslal (596). Kdyz v choru i spolu zpíval Totéz vypra- pal< tato utęšenę vzkvétající církev vuje se o císari Ottonovi Vel., o králi anglická od pohanských národű byla zni- anglickém Alfredovi a o Robertu, králi cena, príšli pozdęji od papeze Vitaliána francouzském. A ze sv. Václav, jenz vyslaní opat Hadrian s Theodorem a tak zboznę i v noci chrámy navštęvoval, roku 679 rímský kantor Jan, jenz po na spolecné modlitbę v choru bral po- delší dobu vyucoval ve zvláštní škole dílu, o tom snad nelze pochybovati. zpęvu chorálnímu; školu tu navštęvovalo V stredovękých kronikách na mnohých rnnoho anglosaských klerikű. — Do Fran- místech lící se, kterak o vętších svát- cie dostal se rímský chorál hlavnę pri- cích slavným zpűsobem panovníci s ce- cinęním Pipina u Karla Vel. Ponęvadz lým dvoranstvem ubírali se do chrámu ale francouzští zpęváci, pro nęz nęzné, a pi•i celém matutinum, ac zpęvy nejed- jemné melodie zpęvu umęleckého byly nou velmi dlouho trvaly, príkladnę prí- pi•íliš nesnadné, tyto rozmanitými zmę- tomni bývali. nami pokazili, stálo to opęt mnoho na- Od dob Karla Vel. vzkvétal chorál, máhavé práce, aby presná podání o zpęvu az pak od 14. století pocal se jeviti chorálním se pevnę zakorenila a ustálila. jeho úpadek; samovláda gregorianských Za tím úcelem také mnozí francouzští melodií pominula a vznikla hudba men- zpęváci cestovali do Ríma, aby správné- surální, kteréz od hudebníkű vęnována mu zpęvu chorálnímu se priucili, rímští byla veškerá láska a péce. Veleni moc- pak zpęváci opęt castęji pricházeli do ným a nebezpecným neprítelem chorálu Francie, aby zpęvu tomu dűkladnę vy- byl humanismus, jenz jak známo se ucovali. Rolcu 760 prišel papezský zpę- zvláštní zálibou, ano vášní pęstoval stu- vák Simeon, r. 787 Theodor a Benedikt, dium starých klassilcű, odkudz docela r. 790 Petr a Roman. Kdyz pak vęro- prirozenę vznikla jakási záliba v po- vęstové vnikali do východního Nęmecka haristvu, kteráz od konce století i5tého a dále pres hranice Nęmecka do Cech, v církvi velikých zpűsobila škod a pohrom. Moravy, Polska a Uher, tu známost Vętšina prívrzencű tohoto smęru byli o zpęvu choráluim i v tęchto krajinách bud úpiní nevęrci, aneb alespoii z ná- se rozšírila. Do Spanęl prenesen byl bozenství tropili si posinęch, knęze pak, chorál roku 1678, kdy totiz tamęjší mnichy, jakoz i církevní modlitbu, kde liturgie za rímskou byla vymęnęna. a jak mohli, tupili a zlehcovali. Výroky Tím zpűsobem veškeren krestanský Lutra, Zwingli-ho, Kalvína a mnohých západ sjednocen byl spolecným, veleb- stoupencű jejich zrejmým jsou toho dű- ným zpęvem chorálním, v nęmz vzdá- kazem. Vyvinula se zrejmá nenávist vala se v krajinách tęch Bohu povinná proti bohosluzebným obradűm církve a cest a chvála. tím ovšem vzniklo i mnozství predsudkű Abychom pak mohli si uciniti správný proti chorálu, kteréz pűsobily tím zhoub- pojem o tom, kterak se tenkráte cho- nęji, ponęvadz i premnozí katolíci pra- rálu pri bohosluzbę uzívalo, dluzno pri- vou cenu chorálu více nepoznávali. Po- pomenouti, ze v kazdém męstę biskup- dobnę jako velebné chrámy stredovęké, ském kathedrální kapitolou a duchoven- kteréz nevkusnými se zdály, rozlicnými stvem, v kazdém z cetných klášterű na prístavbami a premęnami v souhlas s no- sta cítajícími mnichy a v premnohých vými ideami renaissance męly býti uve- chrámech farních duchovenstvem farním deny, tím ale právę byly znešvareny, kazdodennę pri zpívané mši svaté i pri podobnę dęlo se i v chorálu. Pracovalo církevních denních i nocních hodinkách a opravovalo se na nęm, zejména pak chorálnę se pęlo. delší a bohatší jeho melodie nemilosrdnę A jak dobre vęrící lid této boho- byly pristrihovány a zkracovány. Ponę- sluzbę se zpęvy rozumęl a si jí vázil, vadz ale pri tomto opravování kazdý patrno ze zpráv, dle nichz i knízata jednal dle svého vlastního náhledu a lzi-esfanská i panovníci na bohosluzbę té dle své chuti, povstalo slzoro tolik brali podílu; to se jaksi samo sebou nových smęrű chorálních, kolik bylo rozumęlo. Tak na pr. Karel Vel. demię tiskáren, v nichz knihy pro chorál se nejen pri zpívané mši svaté, nýbrz i pri upravovaly. :i tak pűvodní, po celý vesperách a ostatních denních hodinkách stredovęk peclivę chovaná jednoda zpęvu církevních, o všech pak svátcích i pri byla znicena. Dokladem toho jsou témęr nocním matutinum zboznę býval pri- všecka tisková vydání ve folio z konce | ||||
|