|
| ||||
| ||||
|
-83-
i6. století. Cím více v úvodu se uji- obnovena, musel chorál takmęr znova štuje, ze melodie s velikou pécí byly býti objeven. To ovšem stálo veliké, vy- opraveny, tím bezpecnęji lze souditi na trvalé píle a mnohého studia. Ve Fran- vydání velmi porušené. Le však od cii a Belgii pocato s dęjinným bádáním r. 1600—i800 velmi pilnę chorál se zpí- o melodiích chorálu a o zpűsobu, jakým val, tomu nasvędcují cetná vydání knih pęti by se męly, (Lambillotte, Bon- chorálních tištęna v Italii (Benátky), homme, Pothier). V knihovnách a v ar- v Nęmecku, v Cechách, ve Francii, chivech pátráno po starých spisech cho- v Belgii a v Polsku. rálních. Ponejvíce vęnována pozornost Chorál v krestanství tak pevnę byl praktickému provádęní chorálu. Ze pak zakorenęn, ze teprve po ti•ech stoletích o rozšírení jeho zejména v Rakousku a ve Francii neprátelským útokűm revo- v Nęmecku spolky Cecilianské velikých luce, v Rakousku a pak v Nęmecku josefi- získaly si zásluh, všeobecnę jest známo. nismu podlehl. Jak ve Francii lid na Jak blahodárnę v ohledu tom zde v Ce- chorálu lpęl a úpinę si ho osvojil, uká- chách jednoty Cyrillské pűsobí, o tom zalo se, kdyz knęzí od Jakobinű po- mnoho potęšitelných dalo by se uvésti vrazdęni aneb ze zemę vyhnáni byli. dokladű. Na nękterých místech shromázdili se V Belgii, ve Francii a v Nęmecku lidé v stodolách aneb v lesích, aby upravena byla na základę dęjepisných nejenom všecky zpęvy, jichz obycejnę studií rozlícná vydání knih chorálních, pri zpívané mši svaté se uzívalo, ale mezi nimiz vyniká zvláštę dílo bene- o svátcích i celé matutinum a ostatní diktina Pothiera. Mnohem vętšího ještę církevní hodinky — zpívali. I z okolí rozšírení dockalo se nové vydání, jez Mohuce známo jest, ze lid s podivuhod- usporádala sama rímská kongregace ritű nou houzevnatostí lpęl na latinském a casový dopinęk rímského Graduale chorálu, na proti tomu o nęmeckých z roku 16r5, kdezto k Vesperále (Anti- mešních písních niceho slyšeti nechtęl, fonale) zvolen bvl benátský výtisk z roku nęmecké písnę nezpíval, ale spíše jim 1585. Obę tato díla castęjšími výnosy odpíral a je prerušoval, az posléze prohlášena byla za officielní cili úi-ední pouzito bylo násilí. Vojsko za tímto vydání chorálu rímské církve. úcelem muselo zakrociti, ano i dęl Koncím krátký tento dęjepisný nástin, bylo pouzito, a ti, kteríz se vzpírali, ale dovolte, abych opęt a opęt pripo- prísnę byli potrestáni. A tak chorál na menul Vám: Zpívejte chorál, ale jenom pocátku našeho století alespoń cestnę pro Bűh ne s takovým krikem, jinak padl. V prvních letech našeho století nemilosrdnę ho ubijete. pęl se v nękterých zemích ještę trochu Zpívejte téz rovnomęrnę; jen pi-i chorál, ale nerozumęlo se mu. Ve ve- zpęvu chorálu zádné »poskakování.« Ach, rejnosti více se o nęm nemluvilo. Byl műj Boze, co hríchű jiz bylo na cho- mrtev a tudíz i pohrben. rálu spácháno! Coz divu, ze dopracovati Kdyz pak církevní zivot opęt se se neműze té oblíbenosti, jalcéz právem probudil a s ním i láska ku krestan- zasluhuje. skému umęní novę ozivla a posvátná, Vám oddaný predevším vícehlasá hudba dle dobrých P. A. Sch., vzorű ze starší doby byla opravena a U. S. B. ~koIa (a reforma zpęvu lidového i liturgického. Proslovil na ucitelské konferenci okresu Králové-Hradeckého rídicí ucitel Josef Bidl (Pokracování.) Cech Bartoš tenlcrát doufá v nápravu, »Chut a náklonnost ku zpęvu z lidu »ujmou-li se našeho neprávem a k ne- dosud ještę nevymizela, ale není, kdoby malé škodę zanedbaného zpęvu národ- jeho duchovní hlad konejšil stravou chut- ního jak církevního tak svętského prední nou a zázivnou.« vzdęlavatelé národa, knęz a ucitel« Ucebná osnova zpęvu zádá šlechtiti | ||||
|