|
| ||||
| ||||
|
12
Pěstování zpěvu církevního. Z arcidiecése Pražsl~é Z Prahy Hudební odbor akademie kř•es t a n s k é odbýval posud za předsednictví p. F. J. Lehnera patero schůzi. V prvních dvou, 3. a 14. prosince konaných, usneseno zakoupiti pro knihovnu tato díla theoretická a na časopisy následující předplatiti : Lehne-rovu „Cecilii”, Wittovy ,Fliegende Bliitter" a ,Musica sacra" (všecky ročníky posud vyšlé), Graduale romanutn, Musica divina od P r o s k e, Cwcilienkalender, hudební slovníky od h o r n m h 11 e r a a M e ndla, hist. díla od Ambrosa a Schlechta, B e l l e r m a n n ů v Contrapunct, příruční knihu I-Iauptmannovu, díla Marxovo a Lo- b e o v o o všeobecné nauce komposiční, Berlínský ,Musilcalisches Wocltenblatt", Lipskou „Nerve Zeitschrift fiir Musik” a Oberhoferovu Caecilii (všecky ročníky). Některá tato díla objednána byla u Pusteta v Pezně, jenž je již zaslal. V drtiité schůzi usnešeno postarati se o zvláštní vydání chorálních vložek mešních pro všecky svátky v Čechách nařízené, o čemž s Pustetem v Mezně vyjednávati se bude. V třetí schůzi dne 21. prosince konané přednášel ředitel kůru p. Josef Foerster svůj návrh na zřízení pěvecké chorální školy, jehcž podstatná částka takto zní: Nedostatek pěveckých sil stává se Praze čím dál tím patrnějším, zejmena nedostává se s dostatek dobrých a vycvičených zpěváků kostelních. Místo hochů zpívají na Pražských kůrech skoro výhradně ženské, čehož tím více želeti jest, poněvadž hlasy ženské nepře-cházejí jako mužské mutací v tenory a basy, nýbrž opět u vysoké hlasy se přeměúují a tudíž tenoristů a basistů vždy vice ubývá. V zpěváckých spolcích pěstuje se zpěv z pravidla jen mechanicky, pročež nevycházejí z nich zpěváci pevní v intonaci. Od řiditelů Pražských kůrů nelze žádati, aby si všickni vokalisty vydržovali, jelikož příjmy jejich toho nedovolují. Aby se tomuto nedostatku dobrých, vy-cvičených sil pěveckých odpomolilo, nutno zříditi pěveckou chorální školu, bez níž veškeré snaha- hudebního odboru akademie kýženého výsledku iiikdy by se nedodělaly. Tato škola měla by asi následující organisaci: 1. Piijímaly- by se cz) dítky Pražských ro(ličů, hoši i děvčata, a to každoročně, více než 30 žáků by se však do jedné třídy ne-bralo. Přijímali by se b) i dorostlí jinoši ažod 18. roku, možná-li, nejraději ze stavu řemeslnického. U přijímání žáků do školy vy-šetřilo by se nadání a zdraví jejicli. 2. Celý běli obsahoval by dva ročníky, v prvním učilo by se počátkům zpěvu vůbe,;, v druhém chorálu zvlášt. 3. Vyučování udílelo by se bezplatně. Rodičové žáků zavá-r,tli by se reversem, že dítky své do školy po celý bčh pilně posílati budou a že je i po absolvovaném běhu zejmena v neděle a svátky akademii potud ponechají, pokud hlas jejich se nepřemění. 4. Žáci se nepřijmou, pokud osmého, žákyně, pokud devátého roku nedosáhly, na hochy jedenáctileté nevezme se ohledu. 5. Vyučování pro vysoké hlasy koná se třikrát týhodně, od 5.—7. hodin večer, první hodinu pro děvčata, druhou pro hochy, dorostlí žáci vyučují se dvakrát týhodně, vždy od 8.—9. hodin večer. Zpěvu chorálnému věnovány by byly tři hodiny, tudíž by prvním rokem bylo celkem osm, druhým a každým následujícím rokem celkem jedenáct hodin týhodně. 6. Honorář pro učitele vyměří se na 60 A. ročně za každou hodinu v témdni. Pro místo učitele vypíše se veřejný konkurs. 8. Učitel předloží plán a prostředky vy-učovací hudebnímu odboru k dobrozdání a schválení. 9. Po dokonaném běliu přidělí se nejlepší zpěváci dle potřeby a přání jednotlivým kůrům Pražským, přiměřený honorář dostauc se vždy jen zpěvákům. 10. Výlohy na vydržováni školy této kryl by hudební odbor akademie, nad to lze i doufati, že již po dvou letech škola uspořádáním koncertů sama částku výloh těch by kryla. 11. Člen odboru hudebního zvláště k tomu zvolený měl by vrchní dozor nad školou hudební. Návrh ten byl v principu přijat. Ve čtvrté schůzi, konané dne 4. ledna, schváleno dobrozdání p. Jos. Fbrstera o plánu na ziízení nových varhan v děkanském chrámu Německo-brodském. Růst. p. dčkau Vančura požádal již před časem výstavní komisi záložny sv.-Václavské o radu v záležitosti té a komise odkázala věc tu p. Ferd. Lehnerovi, jenž v písemné odpovědi stručně vylíčil rozdíl bývalého varhanářství s nynějším pokročilým uměním varhanářským, vysvčtliv zároveň výhody soustavy kuželovitých závorů, na konec pak odporučil firmu Steinmayera a spol. v Ltinkách | ||||
|