|
| ||||
| ||||
|
-- 92 —
výsledek svého pátrání s udáním na po- klíc CO, lezí c, kde však jest klíc cátku dotycné cásti. Opakujte toto cte se f, — ostatní pak tony jako pri dobré, ano poti-ebué cvicení co nejca- moderním písmu notovém cítají se po- stcji, a seznáte, ze pri studiu cliorálu sloupnę dle linií a mezer mezi liniemi. výbornę Vám poslouzí. Upozorńuji ale Iš blízícím se utęšeným svátkűm vá- hned zde, ze naleznete nękteré melodie, nocním a k novému roku pi-ijmetez nej- kteréz podle pravidla receného nedají srdccnęjší mé blahoprání. Bűli zehnej se rozpoznati; jsou to všai: jen výminky, snaze Vaší a udęl hojného zdaru pri o nichz budoucnę blíze pojednám. hudebních produkcích chrámových. Nez tu k závęrku ještę nęco mi na- Vám v Kristu oddaný padá. Umíte zajisté císti noty chorální; P. A. Sch., pakli ne, tu upozorńuji, ze, kde se nalézá U. S. B. Shopl a reforma zpęvu lidového i litnrOÍCI ho. Proslovil na uciteleké konferenci okrese. Králové-Hradeckého rídící ucitel Josef Bidlo. (Pokracování a dokoncení.) Sanctus i Benedictus má zase své kevní lehcími i nádhernými plody. Jsou cásti; zejména po Benedictus nemá se to: Foerster, Hruška, Nešvera, Skuher- vynechávati »Hossana«. ský, Cainer, Sychra, Zelinka a jiní. Agnus má se zacíti ihned po odpo- V Nęmecku, kde hudba církevní na vídce knęzi na »Pax domini sit semper vyšším nalézá se stupni, obdrzíme hojný vobiscum«, kdyz na to hned i knęz výbęr dobrého i dokonalého — a laci- »Agnus« ríká; nemá se tedy preludovati ného. tak dlouho, az knęz prijal. Agnus má se 3. Církev si pi-eje, aby pęstoval se zpívati trikrát; dvakrát spojeno se slovy Kehorský chorál, pri jehoz pouhém jme- »miserere nobis«, po ti-etí se slovy nování zpęvákűm i posluchacűm naska- »dona nobis pacem«. 'Latím slýcháme kuje prý husí kűze, a tvrdím, ze zby- »dona nobis« jako zvláštní cást anebo tecnę. A prece to j e s t to pravé roucho podkládají se slova ta pod cást anebo slavnostní, do nęhoz církev své modlitby pod celé Kyrie. Po skonceném »dona« odívá. ihned má se na kűru zpívati výńatek 4. Pri slavné mši sv. pi-ící se duchu z inissálu zvaný Communio. liturgickému a odporuje zi•ejmým záko- Tak zní predpis o rádu mše svaté. nűm církevním zpívání textu neliturgi- Introit, Graduale, Offertorium a Com- ckého. munio hledejme v knize zvané Gra- Podotýkám vűbec jen toto: Zpívá-li duale Romanum, k cemuz jest i prűvod knęz u oltáre »Gloria in excelsis Deo«, varhan. jedná kűr necírkevnę a nemoudre, kdyby Rozumí se, ze reditel kűru potrebuje nepokracoval slovy pi-edepsanými : »Et k tomu nálezitých hudebnin a knih, a in terra pax«. ze nikdo rozumný nebude zádati, aby Kde vűbec nemozné jest zpívání je zakoupil ze svého skrovného platu, textu liturgického pi-i slavné mši, necht anebo aby jich pracnę prepisoval. at se slouzí jen tichá mše sv., pri které Dále poznamenáván-i: lid zpívá písnę recí materskou. Tak i. Jest dovoleno uzívati všech ná- poucuje Lehner, farár Vinohradský, vűdce stroji71, jestlize nevyrušují a zpęv nepi-e- opravcű zpęvu církevního v Cechách. hlu.~ují; zpęvu bez anebo s varhanami Tęmito hrubými rysy oznacil jsem dává se prednost. jen ponękud cestu reformy; látku jen 2. Skladba má býti svatému úhonu z cásti ku zádoucí srozumitelnosti vy- primęi-ena, a máme ceských skladatelű cerpati, nestací ani vędomost má, ani cas. dostatek, kterí výše jmenovaným pred- Hodlal jsem pojednáním svým toho, pisűm vyhovęvše obohatili hudbu cír- l:do tak jal: vylíceno, ciní, ku další vy- | ||||
|