|
| ||||
| ||||
|
- -- 15
Největší svízel ale jest, že nemáme ani jediné vycvičené zpěvačky, myslím totiž ,sopran" a dítky, které se teprvé před krátkým časem cvičiti poča13-, mají co dělati s písněmi mešními, obyčejnými, aby větší rozmanitost se zavedla, kterýmž se ve dvojhlase učí. Proto od]iázáni jsme pouze na sbor mužský, nebo dříve nebylo u nás o jen poněkud pořádném zpěvu církevním ani řeči, teprv, co chápe se toho mladší pan učitel, jenž za snahu svou veškeré uznání a čest zasluhuje. KéžUy jen dílo započaté, jako dosud, tak i na dále zdárně prospívalo k důstojnému oslavování služeb Božích. Pro hlasv mužské nemáme ale vhodných sborů , žádáme tedy Vašnost, byste nám ráčil laskavě k velkonočním svátkům se hodící mši nějakou a ně-které vložky budto navrhnouti, aneb na farní úřad zaslati. J. Cla. Ve Velké Řetové, dne 2.3. ledna 1876 Když jsem se s Vámi po lonské slavnosti Cecilianské loučil, řekl jste mi: ,]3udte s Bohem a pište brzy !" Těmito slovy po-vzbuzen chci Vám tedy psáti, ač to již není brzy, jinak bych se ale skoro ostýchal boje se výčitky, že nadělám mnoho hluku pro nic za nic, a že bych se snad chlubiti chtěl s něčím, co vlastně je ještě jen velmi málo. Nechlubím se, Bůh uchovej, ale tak jest to již se mnou, jako s každým jiným, že čím srdce přepiněno, tím ústa přetékají. Zpěv mne nad míru těší a vidím-li sebe menšího ú pěchu, raduji se z toho převelice a rád bych radost svou s každým sdělil. Pa]z jest to již jaksi mou slabou stránkou, že o zpěvu rád mluvím a těším se vždy, naleznu-li jeli někoho, kdo by ntne alespoň trpělivě poslouchati chtěl. Především oznamuji Vám, že jsme u nás kostelní muziku již úpině pochovali; usnesli jsme se totiž na tom vloni po zdejší pouti, že se nemá žádná muzika více v našem chrámu Páně provozovati, nýbrž, že se mají zatím oslavnostech zpívati slavnostní písně z kancionálu svato-Janskélto, pokud bychom to nepřivedli k zpěvu pi•ísně liturgicl.ému. Dle toho se tedy nyní řídíme. Ve zpěvu liturgickém jsme se již pokusili s choráhtí totiž mší gregorianskou a sice vzali jsme si na ponejprv mši z ordinarium missae podle Vašeho nového kancionálku. Ó, šlo to těžko z počátku a kdybychom nebyli měli všickni dosti vytrvalosti, zajisté že bychom byli odhodili partesy i s chorálem. Je to věru s ním podivné, vezme-li ho člověk poprvé do ruky, zdá se býti velmi suchopárným, pomalu se však více a více vyjasňuje až na konec ukáže se v celé kráse své. A což teprv když se provede mistrně, ideálně, jak ho bylo lze slyšeti v Praze o Ceciliánské slavnosti ! Věru, že by tak krásným byl, nenadál jsem se. První chorální „stabat Mater” a poslední čtyřhlasné od Witta učinilo na mne z celého koncertu největší dojem. Na 2. neděli adventní tedy u příležitosti sv. missie vystoupili jsme poprvé s gregorianskou mší a povedla se nám pěkně dosti, byl jsem spokojen. Jak ale přijali lidé tento nový zpěv? Dobře! Poptával jsem se sem a tam po úsudcích o něm, ale nikde jsem žádné bany neslyšel, spíše chvály, což, myslím, je zatím dusti při prvním vystoupení s latinskou chorální mší a to ještě po odstranění dlouho obvyklé muziky. Na slavnost nepoškvrn. po-četí Blahoslavené Panny Marie. zpívali jsme mši Zvonařovu a v neděli na to první slavnostní z kancionálu. Nyní po slavnosti Cecilianské zpíváme zase s novou chutí, jen že nám to jde velmi pomalu. Nesmíte se však tomu diviti, vždy^ jsme všickni začátečníci. Cvičitel je posud ve slabikáři a cvičenci ho teprv vzali do rukou, když ale učeník učeníka mistruje, pak ovšem nemůže nikdo žádati mnoho. Než dobře se při tom porovnáme; žáci i začky poslouchají vzorně a zpívají s chutí , tak že i při malém pokroku můžeme přede mítl naději v dobrý výsledek. T. K. Z diecése =itoměřicl:é : Z Bezna. Lid, navyklý v kostele na intrády a všelijaké fanfáry, nemile bývá překvapen, když slyší a vidí, že se to všecko odkládá ; domnívá se, že ředitel choru pouze z pohodlí nechce hudbu instrumentální v kostele provozovati. S dorozuměním p. faráře dali jsme u nás hudbě instrumentální navždy kvinde. I jednalo se nám o dvě věci: o sestavení řádného sboru zpěváckého a o zaopatření skladeb. Aby lid četně ke sboru zpěváckému se přihlásil, mělp. farář na čtrnáct dní před adventem kázaní, jednající pouze o důležitosti a velebnosti chorálu gregoríanskélto. Po kázaní hned vybídnul osadníky, aby, kdo hlas a sluch má, přihlásil se ke sboru tomuto, podotknuv zároveň, že v každou neděli a svátek po ranních službách Božích budou ve škole odbývati se cvičení. Výsledek byl dosti uspokojivý; přihlásilo se nám přes 20 členů, pak vybral jsem 30 školních dítek a v druhou neděli cvičení počala. Na zaopatření skladeb a jiných pomůcek učinil jsem sbfrkn mezi známými, která 12 zl. | ||||
|