|
| ||||
| ||||
|
staletí taková anarchie, takový absolu- ale »deficiens nervus rerum«, po cesku
tismus na kazdém kűru, ze se zdálo, »málo penęz« jest ještę velkou prekáz- jakoby_ oltár a kin- k sobę ani nenále- kou pi-i jicli rozširování. Snad zavdę- zely. Ze slyšels nejednou slova: »Zde címe se mnohému Cyrillistovi, pi•edlozíce mi nemá nikdo niceho porouceti, zde mu v prehledu nejdűlezitęjší predpisy jsem pánem já, jako u oltáre pan farár«; církevní o hudbę posvátné v rűzných a ze se zdálo, jakoby Církev, která knęzi dobách roku círlcevního. Ohledem na u oltái-e vymęrila skoro kazdý krok blízící se dobu svatopostní zacínáme i hnutí okem, o kűr se viibec ani ne- s predpisy týkajícími se právę doby starala a zádných zákonű ani pi-edpisű této. pro nęj vűbec ani nevydala. Toho nelze ani dosti zeleti, ani dosti prísnę odsou- i. Organum tacet. Na varhany diti; nez na druhé stranę musíme vy- nemá se hráti od popelecní sti-edy az znati, ze nebyla to vzdycky zlomysl- nost a tvrdošijnost, nýbrz u mnohých do Bozího hodu Velikonocního ani pri mši sv., ani pi-i nešporách. Pripadne-li lidí bonae voluntatis (a takových bylo zvláštę mezi našit-ni starými, poctivými, v tento cas nęjaký svátek ('Zvęstování ceskými »kantory« vzdycky dosti) pouhá P. Marie) nebo jiná mimoi-ádná slavnost neznalost, nevędomost. Kde męli také (papezské jubileum o i. nedęli postní), műze se na varhany hráti, avšak nazvíce cerpati poucení o zákonech Církve u vę- cech hudebních? Po starobylém zlo- jen jako prűvod dle pravidla: »Silent zvyku knęz se o kűr nestaral, (v theo- organa, cum silet cantus«; tedy zádné logii se ostatnę o tom sám niceho predehry, ani mezihry nebo dohry. Rov- nęz dovoleno na varhan), hráti o 4. ne- nedovędęl, nebo jen velmi málo), o kni- dęli postní (»Laetare«), na zelený ctvr- hách liturgických nebylo ani zdání, a psáti brozury o predpisech Církve v dobę tek (jen pri »Gloria«) a na bílou sobotu gallilcanismu, josefinismu a jiných ještę (od »Gloria« pocínajíc). Tak rozkázala smutnęjších -ismű, vęru to byla by bý- Icongregace ritű dne 2. cervna 1883. vala práce velmi odvázná a na konec 2. Zádné »Alleluja«! ani o nejvętších svátcích, a to jiz od nedęle »Devítuík« — aspoń pro ten cas — marná. A tak se jezdilo po starých kolejích pi-i vší (Septuagesima); za to pripojuje se ] dobré i zlé vűli. Dnes, Bohu díky! mnoho graduale se zlepšilo, také knih a brozur o pred- 3. T r a c t u s, pi-i nęmz zacátecní pisech liturgických hojnę jiz vydáno,*) slova kazdého verše intonu,ji dva zpę váti, nacez chor pokracuje. Dovoleno Haberl, Krutschek, vlitterer, Selbst, Witt jest také Tractus na nękterém tonu can- a j. V. tando recitovati. (Pokracování.) Obecná Jednota Cyrillská. A. VÝROCNÍ ZlRRÁVY ZA ROK 1895 Cechy. Arcidiecése Prazská. 2i2k0v. (Jednatelská zpráva za ruk 1894 a uosti, u Bozihu ltrubu, u dušiclcácli a j.). Cinnost 1895.) Od poslední valné hromady, která konala Jednoty v této piíciuc jest opravdu velice boltata, se v nedęli, 14. ledna cS94, ai po dubu nynęjší jak také dukazují silné z sbory, které tvorí cinní snazila se Jednota, by úpinę vyhovęla svému cili. clenové Jednoty. První sbor, zvaný vyšši oddęlení, Kazdou nedęli a kaidý svátek zpívá sbor Jednuty cítá nyní 40 clenű: tS supránű, 14 altű, 5 tenorű pii farních sluibách Lozích v kapli Ziikovské. a 3 bassy. Oddęleni toto cvicí se ve zpęvu trikráte lJcastuí se také veškerých slavností a prűvodű cír- týdnę, a sice v puudęli, ve stredu a v látek od kevních (o Bozim 'Tęle, o vzkiíšeni, pri pohrbech j—S hod. vecer v męstské radnici. clenű Jednoty nebo zaslouzilých osob) a zvláštę Nizší oddęlení tvori 42 dívky školní (22 so- prispívá svými zpęvy ku povznesení rűzných po- prány a zo altű), ]:terc se ucí zpęvu v tytéz dny bozností, jei velice horlivý a cinný farám vdp. od 51/,—61/., hod. vecer. Jos. Ilouzvicka v kapli zavedl (o májové poboi- Cvicitelem zpęvu jest velice horlivý reditel | ||||
|