|
| ||||
| ||||
|
— 35 --
1)i.(,)(Iplsll cll'l~('~'lllc~l Il~l~ltl 111.1 1'f'lllt('1 l~lll~il l~ilz-1j II (lohácl> rol.il cíl.kevIIíllo ;' 1'odává l'. Emilian Paukner, kiiiovník. (Pokracování.) Doba svatodušní. dult existoval, nelze tvrditi, ano Manu- ale rituum proviuciae prageusis o tom První velký svátel: v této dobę, s ob- zádné zmítilcy neciní. llle této knihy °vláštními obi-ady konaný, jest ve ctvr- obradní musí se zpívati po celý prűvod tek po Nejsv. Trojici: Bozího Tęla. (vyjma zpęvy pi-i jednotlivých oltáíích) Kde koná se slavný prűvod s Nejsv. S. hymnus »Pauge lingua«, kdyz by tento 0. jindy nez v deu svátl:u samého (oby- nedostacil, mohly by také dle Rituale cejnę o nejblizší nedęli), tu treba se Romanum zpívány býti hymny: »Sacris s duchovním správcem nejprvé domlu- solemniis«, »Verbum supernum prodiens«, viti, jaký formulár se vezme ku mši sv., »Salutis hucnanae sator« a konecnę »Ae- zdali ze svátku právę na ten den pri- terne Rex altissime«,*) U prvního oltái-e, padajícílio (de festo occurente) ci de zatím co knęz okuruje N. S O., zpívati SS. Corpore Christi (jedná se tu zvláštę jest motet:to: »Ego sum pauis vivus etc.«, o Introit, Graduale, Sekvenci, Offerto- pri druhém »Caro mea vere est cibus rium a Commuuio). Ve formulái-i de SS. etc.«, pri ti-etím: »O quam suavis est, Corpore Christi vynechávati bud Gra- llomine, spiritus tuus etc.«, pri ctvrtém duale nebo Sekvenci »Lauda Sion« nebo »0 sacrum convivium etc.«. Všechny je zkracovati je zakázáno. Veleoblíbené tyto testy jakoz i po nich následující motetto Mozartovo »Ave Verum Cor- responsoria nalezneš v Manuale rit. prov. pus« mozno zpívati bud po recitovaném prag., str. 317-325. Chceš-li je provésti Offertoriu nebo po Benedictus, ale nikdy s prűvodem nástrojű, zvolí; k tomu nej- m í s t o Graduale nebo Offertoria. Zmiűu- lépe nástroje dechové, a katalog Cecili- jeme se tu zvláštę o této perle v po- ánský poskytne ti hojný výbęr (od Leit- kladu Mozartovské hudby, protoze na nera, Witta, Hallera, Rennera, tIitte- mnoha místech mají za to, ze by bez rera, Steina a j, v.); jen probűh! zádné této skladby slavnost Bozího Tęia ani »marše«, t. j. hasicské nebo vojenské neobstála. Jest nám opravdu potęchou, pochody. Jsou-li kdes i v našich kraji- ze v tomto pi-ípadę vkus obecný uhodil nách rozšíí-eny Stationsgesánge Schuab- ua skladbu talc velikého svátku naskrze lovv, pak musíme pred nimi Cyrillsl:é dűstojnou a úchvatnou. Tu se Mozart chorregenty rozhod:ię varovati: »Jaký m o d 1 i 1, a ta modlitba i•inula se zhloubi duch je prochvívá (píše Krutschek), po- duše prodchnuté posvátnou bázní, úctou, znáš nejlépe z toho, ze Alleluja nepo- vdęcností, a — co zvláštę mile dojímá krytę má nápis »marš!« Tedy »marš« u tal:ového titana — hlubolcou pokorou s nimi — do kouta! Pri posledním ol- pi-ed mysteriem všech mysterií ... Od- tári intonuje knęz »Te lleum laudamus«, pust, milý cteuái-i, ze jsem si zase »za- sbor pokracuje v tomto chvalozpęvu az blouznil« a od nadpisu tohoto clánku se ke konci. Po pi-íslušných responsoriích odchýlil! Vęr mi nebo nevęr: málokteré v kostele zpívají se pak poslední dvę jméno vzbuzuje v duši naší tolik teskli- sloky »Pange lingua« (»Tantum ergo« a vých myšlénelc jako jméno lozartovo. »Genitori« ), knęz dá lidu pozehnání — rak se mi zdá, ze toto »Ave verum« a slavnost skoncena. jest jako obzalobou svého pűvodce! Nez více o tom v jiné kapitole! Ale pockej ještę, milý rediteli! Já jsem ještę neskoncil: co pak zpíváte Máme ještę mluviti o zpęvech a u Vás pri tiché mši sv. nebo odpoledne hudbę pi•i prűvodu theoforicicém (= prű- po pozehnání? Necervenej se! Zahlédl vod s N. S. O.). ',e tu dovoleny jsou jsi uz zacátecní noty, vid? Inu — »usus aspoii pri oltárích -- jenom zpęvy tyranuus!« Však nejsi první ani po- v reci obi-adní (latinské), lezí na bíledui; slední, koho »zvyk — tyran« tak: dlouho pi-i prűvodu samém od jednoho oltáre vodil za nos; ale rci jen skroušenę mea ke druhému bylo prý pro N ę m e c k o culpa, a jiz nikdy nezpívej ani dovol dovoleno uliti zpęvű v i•eci obecné, tak zpívati: aspoil ujištoval svého casu i \Vitt; ze by však i pro naše diecése podobný in- *) IIaberl, Maa. chor., 9. vyd , str. 165 | ||||
|