NEZAŘAZENO
Ročník: 1896; strana: 40,
Přepis ke stažení ve formátu MS Word [0 kB]

  PŘEDCHOZÍ   zobrazovat jako obrázky [jpg]      NÁSLEDUJÍCÍ  
-40-



lecnc ve vánocní cas ke stolu Pánę a touzebnę vypocítávám, co jsme všechnu nacvicili, zajisté

ocekávajíce casu postního, aby tak opętnę ucinili. mnohý si pomyslí: Kdo by to lekl, ze tolik jsme

A milujíce Boha, jal: bychom nemęli milovati vše, toho nacvicili mimo všeho opakování? Ano, pri.

co krásné a dobré jest? Kdo na pi. je tu, kdo by cinili jsme se a 1 áh práci naši zehnal. A jal: by

nemiloval slavný druhdy, neštastný a prece dobrý nezehnal, kdyz to piicinęní naše, práce naše jest

národ náš ceský? My veiejnę ukázali také, ze jsme z lásky k Nęmu! Pracuj tne i dále tak, aby na~e

vlastenci, jsme uvędomęli Cechové, kdyz v je. Jednota vzkvétala, jsouc ozdobou drahého domova

vícku poiádána byla slavnost národní, ku které našeho, vlasti naši krásné !

všichni zváni byli, jimz v iilách ceská koluje krev. Jsem u konce se zprávou svojí. Mozná, ie

A hle, my mezi prvními jsme byli piihlášeni, my mnohého jsem opomenul, muzná, ie mnohý v ní

jsme se slavnosti súcastnili a také zpęvy svými pohrešuje, ceho jistę ocekával. Moje zpráva však

piispęli k oslavę toho dne. Pii tom vzdávám tu męla býti jen nástinem roku minulého. Ac chuda,

povinné díky panu JIUC. Ferd. Karaliátovi, který plece poskytuje, jak myslím, dosti jasného ubrazu

hlavnę se piicinil o to, ze jsme se slavnosti té o stavu naší Jednoty, který jest dosti utęšený. Ano

súcastnili — A milujíce všecko dobré a krásné, cím dál tím vice se zakoreitují krásné pisnę Cy-

milujeme tak sbor náš hasicský a piiciitujeme se rillské v lidu, cím dil tínt mohutnęji znęjí chrá-

také všemoinę, abychom ho podporovali, jak se mem naším, ubývá nepiátel, piibývá piátel. Pii-

stalou výletę a o zábavę tanecní. Hle, tot obraz cińme se však také, aby nejen v chrámę znęly

lásky naší k $ohu, vlasti, národu a všemu, co písnę naše, znęly písnę velebné a krásné, ale aby

dobré a krásné jest. Dej Bűh, aby tato svatá láska bylo, jak dríve bývalo. I3 valy casy, kdy piedkové

ze srdci našich nevymizela! naši zpivali pii práci, zpívali pri odpocinku, zpí-

?hly tedy poskytovali jsme vzácné naší bylince vali v bolu, zpívali v slasti, zpívali, kdyi v boj

vzduchu, svętla i tepla — my. ]i však také zalé- se vrhali, se zpęvem duši vypouštęli. Ano byl

vali. Ano, zalévali jsme ji potem svého piicinęní. zpęvný, zpęvný národ náš. Umlkly však zpęvy, a

Pez práce niceho se nedokáze, o tom jsme dobne na nás jest, abychom probudily v sobé tu zpęvnou

všichni piesvędceni, a proto všichni jsme se své- mysl, abychom opęt oiivili luh i háj písnęmi.

domitę piicinili. To dosvędcuje nová rada sborű Ale jako v chrámę zpíváme písnę dűstojné a cenné,

a pisni nacvicených. Nacvicena byla krásná a milá tak i venku zpívati musíme písnę krásné a cisté.

mše vánocní odlelinky a Graduale vánocní od Známe jich dostatek, vzdyt veliká iada jich byla

Ilrušky; mimo to „Vange lingua« od Lelinky. nacvicena a zpívána v Jednotę. Tęch písní se

A nyní k širšímu sboru. Vzpomeneme-li si na chopme, ty zpívejme, takové písnę národní šlechtí

to, co širší sbor minulého roku zpíval, tu manę mysl i srdce. "Lpivejme pak casto a nebudeme toho

všechny písnę v pozadí se tlací a v pred vystu- litovati. Smutek-li máme -- píseit ho zazene, ra-

pují ve vzpomínkách ty velebné, vęcnę krásné dost-li — písni nejlepšího výrazu ji dáme, pracu-

zpęvy roráutí, které zpívaly se ui celé. Jal: rád jeme-li — zpívejme, práce pak rychleji jde od

zalétám ve vzpmnínkách v tu posvátnou dobu ad- ruky, odpocíváme-li — písni oslazujme odpocinek

venlni, v dobu poetických mší rorátníclt! Ještę te,r svűj! `Lpivejme po celý iivot svűj, a pak, ai I'án

chvęji se pohnutím, vzpomenu-li si, jak sladce, zavolá, téz píseit náboinou šeptajice rozlucme se

roztouzenę znęly chrámem antifony z rorátních s iivotem vezdejším. A také potom, kdyz hroudy

zpęvű, zpívány jsouce od dęvcat z uzšiho sboru a na rakev naši padati budou, zavzuí poslední po-

jal: na to celý kostelícek náš znęl pisni rozvádę- zdrav zivota pozemského — píseit pohrební. A za-

jící tajemství v antifunę obsazené. Ano, jsou ty tím, co pisni louciti se budou prátelé naši s tęlem

rorátni zpęvy krásné. 2e tomu tak jest, dokazuje naším, duši nati zpęvem vitati budou kűrové ne-

i to, ze nalezly obliby i u tęch, kteh nejsou v Jed- beští na unom svętę. A zpęvná duše naše pripojí

notę, takze skutecnę celý kostel znęl velebnými se ku svatým v nebesích, aby spolecnę s nimi pęla

tęmi písnęmi. -- Kromé tnhn pavel, enn nl'anue chválu a cest Hospodinu.

lutgua« ud Chmelícka, zádušní mešni píseit a >,Ave I Arnošt Karafiát, l,arái josef Kucera,

Maria«, a vice jiných sborű a písní. — Kdyz tak jednatel. piedseda.



gl F- Veškeré starší rocníky ,Cyrilla" tná na skladę redakce „Cyrilla” na Král. Vinohradech. -JOG



S hudební prílohou císlo



,,C\'1:ILLu vychází vzdy 15, kazdélw męsíce. Pi'edplatIlé, které ciui poštovní poukázkou na celý rok

2 zl. 20 kr., pirjítná redaktor F. J. Lehner na Hrál. Vinohradech. Reklamace budtei zasýlány do ex-

pedice v Akademii kresYanské v Praze (12etęzová ulice cislo 223).

Nákladem vydavateluvym. — Knihtiskánta I'ulitiky, , v í'razc.

  PŘEDCHOZÍ        NÁSLEDUJÍCÍ