| ||||
| ||||
- 45 —
o nás Cyrillistech. My bychom byli tedy také špat- k Sch pfovi sáhnuto bylo. Ale ponenáhlu Schiipf nými hospodáii, kdybychom cas po case cinnost ztrácel svých piízuivcűv, n jedenkráte 1: jedné svou nepiehlízeli a neuvazovali, zdali jsme svou slavnosti nezbylo jiz asu k nacviceni nové mše povinnost uspokojivę konali. My máme teprve prvý a tu jsem navrhl, aby nękterá mše od Sch pfa rok veiejné cinnosti za sebou a mnę -- jakoito (proti kterým jsem vzdy byl zaujat, protuie nemalí jedltateli ulozeno, abych soubornę oznámil, co valné ceny) zpívána byla. A s potęšením jsem sly- všechno naše Jednota v prvnim roce svém vy šel odpor proti tomu a vysloveno pPání, aby Sch~)pf konala. ulozen byl do archivu a aby oi akováua byla nę- Bylo to loűského roku na slavnost nejsvęt. která z nacvicených jiz mší. Tedy i tímto smęrem jména Jezíš, kdy Jednota naše vstoupila v zivot. Jednota naše pokrac,vala: zušlechfovala vkus a Toho dne konána ustavující schűze, pii níi pie- budila smysl pro krásu. cteny stanovy a zvoleno piedseduictvo. Vysoce dp. Cyrillská Jednota zdejši cítá všech clenű 59, protektor krátkými slovy tenkráte vylícil, proc zde z nichi cinných clenű jeSC 21, zakládají- v Lelivę, ale nejen zde i ua jiných místech se cích (s príspévkem 5 zl.) g a prispívajících zakládají Cyrillské Teclnoly; upozornil, ze proto se (s rocním piíspęvkem 5o kr.) 27. ziizují, aby z chrámu Pánę vymizel veškeren ue- Jednota konala v uplynulém roce jedou výbo dóstojný zpęv a hudba, a aby zavádęn znova byl rovou schűzi (v męs. iíjnu), v níi ustanoveno bylo: zpęv, jenz by byl výrazem té posvátnosti, která t. aby ua svátek sv. Cecilie, patronky všech našim chráműm piináleií. A zdejší Cyrillská jed- Cyrillskýoh Jednot, kromę diistujué oslavy v chrámu nota hle(léla skutecné vyhovęti svému úcelu (a já pánę konán byl koncert hudebním odborem Jed- zde veiejné všem pp, clenűm, piedevším pak dá- noty Ic osvęiení zdej;iclt Cyrillistű; mám vzdáváni díky za to, ie s takovou ochotou 2. aby o vánocích iízenint Jeduuty provecleua zlcoušelc i mimoiádných — všedního dne konaných byla nęjaká hra iánocní pro dítky (dorost školy se súcastiiovali, a prosim je zárovev, by i budoucnę Cyrillské) ; s toutéi láskou na všem Cyrillském úcast Urali). 3, aby pA piíští valné hrumadé nęjaká pied- '.\1y műzeme býti hrdi na to, ze piináleiime nášlca spojená se zpęvem a ltudebuí produkcí uspu- k tak vznešenému spolku. Ano, náš spolek — iádáua byla. Jeduota Cyrillská — jest vznešenęjší, nezli který- Neblahé piíciny mnoho uškodily tomuto usne- kuli spu!ek jiný. A to je zcela ziejmé. Vznešeno>t seni výborovémti. Jiz první usnesení (oslava sv. spolku se posuzuje dle toho, jaký má ten nebo Cecilie) nebylo lze zúpina provésti. V chrámu I'áuę onen spolek cíl —úcel. Vętšina spolkű má za úcel slouiena byla zpívaná mše sv., pii nii zapęna pouze ohledy lidské, na pi. vzdęlání a zábavu jako byla pękná mše pro 3 M. hI. od Sinbenberar;t, — jsou besedy, nebo chránęni majetku a iivotű lid- ale ke koncertu nedošlo náslccikem epidemie, která ských jako jsuu spolky hasicské atcl. Illavuí úcel mezi dętmi iádila a zasáhla také dceruku pana Cyrillských Jednot jest docela jiný; není to vztah ieditele kűru, který z té piiciny spoluúcinkovati I: lidem, nýbrz vztah k l'ánu nebes a zemę. Cy- nemohl.La to však wűie se Jednota poclilubif i rillské Jeduuty na prvém mistę maji za úcel dű- výsledkem, jehoi dosáhla prusedeuím vánocní hry staju(,u a,lavu Vládce všehomíra. (Illedę k tomu, „V osamęlé chaloui>ce,, (od Raise s hudbou od ze Jednota naše slouií ne lidem ale Lubu, prosím Ilausmanna). Tu nejvétšich zásluh si získali pp. vSechny cleny a piíznivice, aby v lásce k Jednotę ucitelé Alferi a Komrs nacvicenim zpętű a vdp. - jiz lc vűli jeji cíle —neochabovali, ale rostli, p:edseda, jenz u všechnu úpravu na jevišti a iáclué a všechny ty, kteií Cyrillskou Jednotu u.tši pova- provedení s nevšední láskou a péci se staral. zují za nęco zbyte liéhu, ui,ozorriuji, ze slouieni V únoru minulého roku poslán byl zdejší Cy- 1':ohu není nic zbytecného, a zádám je zároveít, rillské Jednotę pi ípis od církevního odboru Ná- aby i oni se plivinuli k naší Jednoté.) rodupisné výstavy ceskosluvanské, aby také Jed- l'ravil jsem, ie Cyrillské Jeduoty maji za úcel nota naše za,lala tonutu odboru spolkovou zprávu, u a p r v é m m f st é dűstojnou oslavu Buzí — a to aby spolkové odvętvi našeho národa ceskoslovan- jsem ue'elcl bez piíciny, neUci Cyrillské Jeduoty ského na Národopisné výstavę vérný obraz — po- také vzdęlávají, tiibí vkus a Uudl smysl pro krásu; kud mozno — o sobę podalo. Za tou piícinou vdp. a ze i tomu dostála naše Jednota, toho bych mohl piedseda zprávu sestavil a zakládající clen Jednoty dűkaz podati. Diíve mnoho necírkevního bylo na vp. Kosmas s ochotou zprávu velmi vkusnę na,,sal. zdejším kűru provozováno, ale plece se to líbilo. Aby obraz pűsobnosti Jednoty naší na venek dle Kdyz Jednota tu byla znloiena, tu i sami clenové moznosti úpiný byl, musím ještę p~ipomenuuti, ze cinní nemohli zapomenouti na drívęjší zpęvy a hudbu, mnozí clenové v minulém správnim roce súcast. a nové, dűstojné zpęvy — které se zavádęly — vili se tií pohiUű, p,i nichz sami veškeren zpęv mnoho se jim nezamlouvaly. liulikráte jsem slyšel, ridili. Byly to pohiby (Ivou pp. ucitelű, tutiz bý- ze Sch pfovy niše, které tady byly ua dennim po- valého Vojslavického iíd. ucit, p. Alferiho, pak ucit. iádl cviceny byly; a z té piíciny ze zacátku dosti casto ciho zdejšího dp. faráie, | ||||
|