|
| ||||
| ||||
|
trebí, chce-li se mu kdo dobre a presnę Kdezto pri reci vázané jenom urci-
priuciti. Prícina této obtíze spocívá tých stop veršových smí se uzívati, jez v tom, ze rythmus chorální od u7oderuí mimo to i v urcitém porádku za sebou hudby v mnohých dűlezitých vęcech se musí následovati, jest to pí-i reci volné odcliyluje, dále, ze moderní rythmus (nevázané) ponecháno úpinę na vűli a stal se nám, abych tak rekl, druhou pri- prání recníka, jalcé stopy si zvolí a v ja- rozeností, takze jej casto, aniz bychom kém postupu je sestaví. to vędęli, do chorálu prenášíme. Nauka Obrátíme-li to, co nyní receno, na o rythmu chorálním bvla bęhem pre- chorál, musí se ríci: dešlého století rozlicnými falešnými cc) ze v chorálu jisté hudební lhűty theoriemi pokazena, ano ztratila se úpinę casové pűsobí rovnomęrnost pohybu; a musela v dobę naší opęt býti odkryta, b) ze tyto lhűty jsou velmi rozma- ci lépe receno, znovu vynalezena. Vyšlo nité a ze v úpinę volném postupu za najevo, ze rythmus ten jest velmi jemné sebou následují a docela zvláštní ryth- povahy, ze s textem podivuhodným zpű- mus tvorí. sobem spadá, a ze pro svou vnitrní roz- 3. Lhűty casové, kteréz tuto rovno- manitost v nękolik málo strucných pra- męrnost pűsobí (v moderní hudbę »takt«) videl sjednotiti se nedá, ta]<: jako státi jsou v chorálu »figury tonové«, cili ze se to muze u moderního rythmu taleto - dvou az z pęti touű utvorené hudební vélio. Bęhem posledních ctyi-iceti let jednotné skupiny. V hudbę taktové pilným studiem pravda poznenáhlu byla cítá se pi-i tak zvaném »tripeltal:tu« objevena; ovšem ze pri tom i mnohá stále: 1, 2, 3. INlá tedy figura casová pochybení se stala, jichz neblahé úcinky anebo míra tri cástky, kteréz i po zpű- az po dnes se jeví. V nejnovęjší pak sobu stop veršových (~)V~_J) naznaciti dobę Benediktin Pothier celou tu dűle- se műze. V sudých zpiisobech taktu cítá zitou otázku dokonale objasnil. J iz s toho- Se : I, 2, aneb 1, 2, 3, 4, a proto mávne to dlouholetého pátrání a poznenáhlého ve dvouctvrtním O taktu stopu veršo- vynalézání zrejmo, ze vęc ta není snadná. vou íJV jednou, ve Oním taktu ale dva- Sdęluji Vám, co za nejdűlezitęjší po- krát. Tato pak míra casová opakuje se kládám: v témz hudebním kuse stále. V chorálu i. Rythmus chorální docela jsou hudební stopy veršové o dvou az rozdílný jest od rythmu hudby pęti tonech, a sice v nejrozmanitęjších moderní. Rythnlus hudby moderní ZpŰSObeCh: VVr lJlJr VVV 11VV Vt1V v tom zálezí, ze tatáz lhűta casová — 11VVt1 atd. tak zvaný takt -- vzdy se vrací, a ze Nenásledují za sebou tytéz stopy podle tohoto vzdy stejného schematu veršové, nýbrz rozdílné, a jediné pra- pohyb melodie se spravuje a poi-ádá. vidlo pri tom jest zákon rovnomęrnosti, Dále, ze v mezích této periody casové jejz skladatel v hudebním svém citu jednotlivé tony dle rozmanitých, docela choval a dle nęhoz i melodie utvoi-il. pi-esuę vymci-ených lhűt co celé noty, Snad to, co o volném rythmu receno, co pűlnoty a co ctvrnoty se męrí. Ani jasnęji pochopíte, sestavím-li Vám ryth- jedno, ani druhé o chorálu neplatí, a kdo mické prízvuky jedné periody z Cice- by tyto pojmy aneb noty rozlicné hodnosti rona a jedné ze starých melodií cho- (~I ~) vedle sebe pro melodie chorálu rálních. uzíval a dle toho zpíval, ten by chorál modernisoval a tím ovšem i kazil. lJr V Vl! VVIJV lJV V VVVV U VVV 2. Chorál má spíše rythmus VVIh V VV VVV VV VVV v o 1 n ý, jejz nazývají »oratorickým« cili (Quid, quod salus sociorum summum in periculum »recnickým«, ponęvadz v mnohých vę- ac diserimen vocatur, quo tandem animo ferre de- cecli s volnou recí (prosou) souhlasí. betis? [pro lege Man. V.]) jestit základem dobré i-eci pevná a ryth- Alleluja na druhou nedęli adventní mická skladba, byt by se to i tak snadno (Grad. Ben.): nepozorovalo. Rythmický postup meci jest dle Cicerona, v oboru tom zajisté VV V VVV V~ VVLIVVV VvV VV nejzku."Senęjšího mistra, krásný pohyb, VV, VVV V VVIJ VVVVVV VVv piný rovnomęrnosti, jenz na malých lhű- 4. Bohaté modulace, kteréz casto pri tách casových, jakoby na stopách ver- jedné slabice textu se nalézají, jsou dle šových, jez výbornę k sobę se hodí a tęchto figur tonových oddęleny, a tyto chűzi krásy dodávají, spocívá. figury urcují postup aneb rythmus me- | ||||
|