|
| ||||
| ||||
|
-53-
bruceuí«. — Pravda ze není; ale tím doby tęšil se kde kdo na svátek, o kterém ještę není i•eceno, co jest. Kdybychom celým sborem ozývalo se ve chrámę dle Slovníku Naucného*) chtęli í-íci, ze jásavé zakonceuí radostného Alleluja. zpęv jest »rada rozlicných tonű, vyve- Nesmíme ale zapomenouti, ze tyto ná- dených hlasovýnx ústrojím l i t' s k ý m«, pęvy bez slov ve zpęvu církevním ne- mohl by nám milovník zpęvných ope- byly libovolnými, ducha- a smyslu prázd- i-encű ríci: Vzdyf i ptáci zpívají. nými ozdűbkami, jakýmsi zvláštním dru- Ano v nejuovęjšínx case objeveno hem zpęvu církevního, jakoby nápęv bez bylo prv, jalo noviny nedávno vypra- slov męl nęjakou oprávnęnost ve zpęvu vovaly, ze i ryby zpívají a jisté kon- církevním, nikoliv, tv prodluzky vyrostly certy v hlubinách morských provádęjí. ze smyslu slov a z ducha textu, byly V nejširšíux slova smyslu museli bychom jen jakýmsi rozvedením neb objasnęním tedy ríci, ze zpęv jest »rada tonű vv- toho smyslu, by1 to, abych tak i•ekl, vedetxých hlasovým ústrojím zivé by- slavnostní výraz radosti vyplývající ze tosti« na rozdíl od hudby nástrojové, smyslu slov a zejména ze smyslu slova která vyvádí tony pomocí hlasových Alleluja. - -Mimochodem podotýkám, ústrojí nezivých. V uzším smyslu jest ze jiným latinským slovem nazývali se zpęv ovšem výrobkem hlasového ústrojí ty prodluzky »sekvence«, tolik co do- lidského a tento zpęv lidský jest dadatky neb pi•ídavlcv, aneb doslovnę opęt dvojí: bud spojen jest zároveti pi•elozeuo, následky, totiz to, co po s recí a slovy, aneb műze i beze slov Alleluja následuje a ze v pozdęjší dobę zálezeti jen v poulxé radę rozlicných (a sice v IX. století) pocali pod bez- tonű. Tento zpęv bez slov zpívá nejen slovné nápęvy tęchto jubilű ci selcveucí dítę, které ještę ani mluvit neumí, ale podkládati slova a tak povstal zvláštní i na pi-. operní zpęvacka, kdyz v zá- druh zpęvű církevních, téz sekvence vratné výši lxlasu provádí své jásavé zvaných, které ale męly jiz nápęv i slova trilky aueb jiné ozdobné pasáze. Také ar.pívaly se po gradualu. Takových ve zpęvu církevním má tento zpév bez sekvencí bylo za starých casű veliké slov jisté, ovšem jen podi-ízené místo mnozství; skoro kazdý svátek męl svou a to zejména v tęch zpęvech, pri kterých vlastní sekvenci. % archivű pouze dvou ku Icouci pridává se radostné a jásotu piné klášterű (sv. Havelského a I,insiedeln- Alleluja. Jsou to obzvláštę zpęvy veli- ského) ve Svýcai-ích vydal r. 1858 ucený konocní a pak ty, které se pi•i mši sv. Schubiger*) 49 takových zpęvű a nalezáme zpívají mezi epištolou a evangeliem mezi nimi sekvence nejen na Hody Bozí, a )steré »gradualy« nazýváme. K tęmto ale i na svátky ocištováuí, nanebevzetí, gradualűm bývá nejen casu velikonoc- narození P. Marie, na svátky sv. apoš- ního ale í jiného, zvláštę v nedęli a ve tolű Petra a Pavla, sv. Jana evangelisty, svátek, mimo dobu kající, t. postní a sv. archandęla Michaele, sv. Jana Ki-tit., všední adventní, pridáváno slovo alle- sv. Martina, svatého Havla, svatého luja, které dle slov sv. Augustina**) jest Otmara, Všech Svatých a premnohé jiné, ohlasem radosti sv. nebešfanű. Aby tato myto latinské zpęvy byly pal< také pre- radost nabyla jakéhosi výrazu, byla po- kládány do reci lidu a tak povstaly i co slední slabika slova slova Alleluja roz- do testu i co do nápęvu premnohé z tęch vedena na dlouhou radu not, které zpí- ceských písní duchovních, ]steré az posud valy se bez slov a męla za podklad jen zpíváme, na pr. »Stála matka litující,,, poslední samolxlásku slova Alleluja, totiz a.»Ch\-al, Sione, Spasitele«, »Den ten hnęvu« Tyto prodluzky nazývaly se ,jubily«, a t. d.) »jubilace«, tolik co ples, jásot, ponęvadz, Petit zpęvu latinského byl pi-elozen jalo opęt praví sv. Augustin, naznaciti a nápęv upraven dle testu ceského. mají, ze rec lidská nemá ani slov, aby Nékdy také vzat byl pouze nápęv písnę vyjádrila onen nekonecný jásot nebe- latinské a podlozen byl text ceský jiný. ského dvora, jehoz slabounkým ohlasem To o mnohých duchovních písni ceských zde na zemi jest zpęv církevní. Mívaly v case nejnovęjším dokázal zesnulý proto ty prodluzky nápęv velice krásný, Karel Konrád ve svých Dęjinách posv. radostný, nádherný a ze zpęv-álcű starší zpęvu staroceského«. Viz Slov. Kottáv, díl V. str. 617. (POklalo Vání.j *) Serm. de temp., 244. — Viz Kienle, Choral Schubiger: Die Sángerschule St. Gallens, schule, str. 107. Exempla. | ||||
|