| ||||
| ||||
Centrální
katolická knihovna o Ý ~ J á 3 IIII111111I In111I ~y~~b1N3~ ~ katolickou pOsvflitnon CTR=SzÉ. vydavatel a 1896. Rocllik XXIII, F. J. LEHNER. Císlo 8. ~I ~ inunuunnunnumunmunun i i nu ~ nni i nuunnununn innunnunnnnunnunminnununuunnnnuunmunnnninuunmunnuunnunuununnnunuugi nuunnm muuuumi nnunnnnnninnnnnndnl Listy knęze benedilztin~~ z klaštera Emnskęho v Praze o zpęvu chorálllím. Milý pane rediteli! rovné, a prirovnal bych noty chorální Ac suchopárný byl teu poslední do- asi tak zvaným ctvrtnotám moderním pis műj, mám prece za to, ze trpęlivę i ^ a ^^ ~~• a pozornę jste ho cetl a také dobre mu Proti tomuto prísnému predpisu porozumęl, zejména tomu, co o figurách o rovnomęrnosti figur a této stejnosti tonových jsem v nęm zaznamenal; jest jednotlivých tonű, kteráz prece jest do- to pojednání nad míru dűlezité, ponę- cela prirozenou, velmi zhusta se chy- vadz právę tyto figury tvorí ten zvláštní buje, a sice zvláštę nevcasnou snahou, rythmus, jímz chorál od hudby moderní aby text krásnę byl recitován; tu pak tak nápadnę se liší; dnes palc predevším ]clade se na jednotlivé slabiky prízvuk, vhledem na tyto figury prísné pronáším jenz jest príliš silným, rekl bych tlu- pravidlo, od nęhoz nesmíte se uchýliti, stým, a tím docela prirozenę se stává, nechcete-li chorál poškoditi: figury to- ze tony predcházející a následující ná- nové musí totiz ve zpęvu docela pravi- padnę se zkracují. Jestlize ale to má delnou formou se pronášeti, aneb, abych býti krásným, pak vęru nevím více, co docela jasnę se vyjádril: j e d n o t l i v é krásným jest. tony kazdé figurace jsou si co Nez, tak zdá se mi, ze pozoruji na do délky casové docela stejné. tvári Vaši, ac od sebe jsme vzdáleni, A proto prosím, dbejte jen co nej- jakousi rozpacitost a silnou pochybnost. svędomitęji na presné zachovávání to- Vím jiz, príteli drahý, co chcete namí- hoto základního praviula dobrého rythmu tati a snad zavdęcím se Vám, kdyz ze chórálního. Podstatou pri prednášení me- srdce Vašeho promluvím a všecky ty lodií ęhorálních jest plynné, líbeznę, námitky sám pronesu a vysvętlím. Prede- 4mile dojímající zaokrouhlení a varování vším chcete ríci: »Vy tvrdíte, ze noty šé v eho toho, co se obycejnę nazývá chorální jsou sice do délky všecky do- tvrdým , hranatým a príkrým. A proto cela stejné. Já však vidím ve svých nesmí jeden ton býti zkracován, jiný knihách chorálních noty a skupiny not naproti tomu prodluzován, protahován. rozmanitých tvarű. Jsou-li všecky tony Liší se sice jednotlivé tony na vzájem sobę rovny, proc oznacují se notami svou- silou a mohutností, svou hudební rozlicných tvarű, a co nápadnęjšího ještę zvláštuostí,a cenou, ale nikdy a nikdy jest, nazývají se noty ty dokonce: longa, neliší s; od sebe délkou casovou. Ne t. j. dlouhá: _, brevis, t. j. krátká: _, nadarmo tedy opakuji, ze v chorálu jsou semibrevis, t. j. docela krátká: •. ]iz si co do délky všechny tony docela tyto názvy oznacují rozlicnou délku ca- | ||||
|