|
| ||||
| ||||
|
-70
stai-í Rímané v dobę klasické vedle prí- melodie bohatší v menší skupiny rozdę- zvuku i délku akrátkost slabik; ve stredo- leny, pokud jedná se o vlastní prestávky vęku všalc se to více nedęlo, a za doby cili pausy a o znaménka oddechu; vše- naší na rozdíl mezi dlouhými a ]crát- liké další rozclánkování ponechává se kými slabikami více se nedbá a mluví úpinę dobrozdání, abych nei-ekl libovűli se pouze dle prízvuku. A proto, milý i-editele kűru. To také naznacuje spiso- p. iediteli, at si uposlechne!e rady mé vatel díla »Magister choralis«, kdyz nebo ne, nicelio nedá se zmęniti na pra- v X. vyd., str. 35 praví: »V nejnovęj- vidle: Prízvuk není nizádným prodlou- ších vydáních i•ímskýcli knih chorálních zenírn tonu, nýbrz pouhým jeho zostre- jsou znaménka oddechu a prestávky talc ním; tudíz chorální noty s prízvukem cetny, ze dobre cvicení zpęváci jiných nestávají se piízvukem tímto dlouhými; paus nepoticbují. Ponechává se však i•e- a tak zűstane pri tom, co jiz tolikrát diteli na vűli, aby v delších skupinácli jsem opakoval: noty chorální jsou co do notových, na pr. v neumech pi•i alleluja, délky trvání sobę rovny. »Rovny« pra- aneb na místech, kde toho za nutné vím, nemíním tím však nęjakou rovnost uzná, kűru ještę více prestávek k od- matematickou, docela presnou, kteráz by dechu naznacil«, — Snad, milý p. i-edi- metronomem męi•iti se mohla, nýbrz rov- teli, teu nedostatek menších rytmickýcli nost, jakouz i pri mnoliých útvarech p~í- pi-ízvukű v officielních vydáních ani ne- rodnícli nalézáme. Také listy akáce, postrádáte, coz konecnę pro Vás i pro kterýz vętvemi svými az k oknu cely mne jest velmi potęšitelné; nemohlt mé sáhá, jsou si vespolek rovny; a predce, bych Vám v té vęci nikterak pomoci. kdybyste kruzítkem kazdý ten list dű- Nezbývá tu, nezli odvolati se, a také kladnę a matematicky męril, shledal spolehnouti se na hudební Váš vkus, byste, ze jednotlivé lístky pri vší vzá- a pak chorál ponechati, jak ríká se, svému jemné rovnosti prece dosti znacnę od osudu. Vím, ze Vy, p. rediteli, chorálu sebe se liší. Pak-li ze tedy stane se, ze velikou vęnujete pílí, a ze sbor svűj by se Vám prízvukem tím o nęco málo k pilnému cvicení se pridrzujete; jen prodlouzil, není to ještę tak veliké ne- setrvejte, a já rucím Vám za to, ze štęstí; męjte jen vzdy alespoá uprímnou dojdete k cíli, k dűstojnému totiz, krás- vűli, tu zádanou rovnost délky slabik nému, ano velebnému chorálu, jejz Vám co mozná nejpresnęji zachovati. Dobrý kolegové Vaši, ktei•íz trochu toho na- prízvuk uchrání rovnomęrnost pi-ed vše- máhání se štítí, právem budou závidęti. likou zdlouhavou jednotvárností a ztu- Ponęvadz poslední dopis műj byl hlostí ; naopak ale zase rovnomęrnost príliš dlouhý, műze ten dnešní býti chrániti Vás bude pred oným ohyzdným o nęco kratší; a proto, abych k závęrku rozvlácným prízvukem, jenz všecky krátce zopakoval to, co sdęlil jsem Vám ostatní slabiky udušuje, a jenz všude, dnes: zpívejte rovnomęrnę, jednu notu ano i v samém Reznę, ušlechtilý chorál jako druhou, ale dobrý také dávejte prí- k nepoznání znešva~uje a hyzdí. zvuk, a dobit jednotlivé tóny spojujte Zapamatujte si pro dnešek pouze toto (legato). ',ádný tón nechat není piIffi pravidlo: V kazdé figure tónové má dlouhý, zádný príliš krátký, zádný príliš první tón vzdy pi-ízvulc. Rozumíte mi, silný, zádný pi•íliš slabý a utlacený; ce- co chci ríci, netoliko první tón v celé lou melodii nechat zdobí ona rytmická radę tónové, kteráz pi•i jedné slabice lahodnost, kterouz rovnomęrností jsem se pęje, má první tón lehký pi•ízvuk, nazval; a jen pro Bűh! nikdy nepripustte, nýbrz prízvuk ten má kazdý první tón aby pri chorálu, jako se to skoro všude všech, i tęch nejmenších, ze 2, 3, 4, 5, dęje, surovým zpűsobem se kricelo. tónu se skládajících figur tónových, kte- V tom, co nyní nękolika slovy jsem na- rézto figury v jednom z predešlých do- znacil, spocívá tajemství dobrého rytmu pisű co zivly rytmu chorálního jsem chorálního; kéz podai-í se Vám jej na- oznacil. Aby však tohoto predpisu mohlo lézti; to z pina srdce Vám pi•eje se šetriti, musely by jednotlivé figury tónové v knihách chorálních od sebe v Kristu oddaný býti oddęleny, a to, zel Bohu, nejsou. P. A. Sch., Jen potud jsou v officielních vydánícli 0. S. B. | ||||
|