|
| ||||
| ||||
|
— 71 —
Co jest zpęv? (Predneseno o valné schűzi farní Jednoty Cyrillské v Zelivę dne 1. brezna 1896.) (Pokracování.) Nez navratme se po této odchylce soucasnę znęjící, sluje vícehlasý. Základ opęt do toho zadního kouta, z kte- zpęvu vícehlasého jest melodie, nikoliv rého jsme vyšli a berme, jak onen zid harmonie; harmonie jest jen jako okrasa v kalendári ríkával: »jedno po druhém, melodie. Proto se duch a krása skladby všecko po porádku.« posuzuje predevším a na prvním místę Pravili jsme, ze zpęv lidský vttbec dle melodie a na druhém teprv místę műze býti bud bez slov aneb jest spojen dle harmonie. Povstal také zpęv harmo- zároveti s recí. V obycejném smyslu nický, vícehlasý, mnohem pozdęji nez nazýváme zpęvem lidským ten, který melodický, jednohlasý; ve zpęvu cír- spojen jest s recí. V tomto smyslu zá- kevním teprv v IX., dle nękterých az lezí zpęv lidský ze dvou zivlű : ze slov teprv XI. století, kdezto melodický byl a z nápęvu, kterým slova doprovázíme. v církvi sv, od pocátku. Kdyz pak V tomto smyslu není pak zpęv nic ji- v 16. století pri skladbách církevních ného nez nápęvem, t. j. radou topit se- hlavní váha ne na melodii, nýbrz na sílená rec lidská. Co jest top? harmonii klásti se pocala, kdyz skládaly Ton jest slovo recké a znamená tolik se mše ne pouze 4, 5, 6, Smihlasé, ale co zvuk. Avšak hudebníci nazývají to- az 24, ano az Sotihlasé (byly to celé nem ne jakýkoliv zvuk hlasového ústrojí hlasové orchestry a na mnoze kontra- lidského, nýbrz zvuk zušlechtęný, cvi- punktické hrícky), tu pak v té spoustę kem vypęstovaný, a mající co do výšky, soucasnę znęjících hlasű ztrácela se ne co do síly, co do trvání jistý urcitý pouze lepost sebe krásnęjší melodie, ale pomęr k jiným podobnę zušlechtęným i srozumitelnost zpívaného slova a textu. zvulcinn lidským. Rada takových tonű Pro tento nešvar męl vícehlasý zpęv za sebou jdoucích nazývá se melodie, bez mála na dobro vyloucen býti z bo- nápęv; kdezto rada aneb lépe receno hosluzby katolické, a ze na dobro zaká- skupení tonű soucasnę a na jednou znę- zán nebyl, máme co dęlcovati slavnému jících sluje harmonie, soulad neb souzvuk. mistru hudby církevní, Palestrinovi, který Zpęv, ]sterý má tony pouze po sobę moudí-e obmezil pocet hlasű v harmonii jdoucí, nazýváme jedndhl tsý; zpęv, který a hlavní váhu opęt polozil na melodii. mimo tony po sobę jdoucí má téz tony (Pokracování.) Obecná Jednota Cyrillská. VÝROCNÍ ZPRÁVY ZA ROK 1896. Cechy. Arcidiecése Prazská. PredmęriCe. Konecnę odhodlal jsem se také męiic, nic v polepšení hudby kostelní jsem nemohl já o naši Jednotę zprávu na svętlo Bozi vydati. s bývalým reditelem poriditi. Ani o Hodech Bozích Tęiko to jde z péra, kdyi to není radostné. Dne nechtęl nic dęlati, vše jen odbýval písnickami. 6. dubna b. r. v pondęlí velikonocní konala na Z „Cyrilla« se mu nejvíce líbily Feuilletony, do fare v Predmęricích výrocní svou schűzi farní Cy- ostatního prý nic není. Ac jsem sám se uabídt za rillská Jednota. Bęhem roku staly se mnohé zmęny. cvicitele a skutecnę také cvicil, nebylo vše nic Pilný jednatel, p. K. Vachek, nám odešel za ridí- platno, ano ještę mu to bylo protivno a kladl vše- cího ucitele do Vrutice Kropácové, cehoz Telíme; mozné prekázky, aby záci a zpęváci nechodili ! reditel kűru a varhaník, p. Vincenc zeiulka, rí- Nacvicil-li jsem co, s nechutí a odporem provázel dicí ucitel, se podękoval a tak od 16. dne męsíce na varhany. Smál se, kdyi se podękoval, ie prý ríjna minulého roku máme zatímního varhaníka a ten nový varhaník s tęií jen dovede ,Tisicicrát reditele p. ucitele Josefa Švorce. Musím zde ve- pozdravujem Tebe«, „Boze, pred Tvou velebností« rejnę vyznati, ze tato ztráta se nás ani dost málo a „Svatý, svatý«, ale je prý toho dost pro Pred- nedotkla. Po celá tii léta, co jsem prišel do Pred- męFice! — Zatim výmęnou cinitelű za velmi ne- | ||||
|