Feuilleton (Z Prahy do Cách)
Ročník: 1896; strana: 86,
Přepis ke stažení ve formátu MS Word [0 kB]

  PŘEDCHOZÍ   zobrazovat jako obrázky [jpg]      NÁSLEDUJÍCÍ  
_ 56 P. Ignáce Kolíska v 1'rotivanovę. Konecnę zpí-ialducha katolic'.cého a velice mocnou jeho vzpruii-

sbor na koncertę spolkovém dne 6. ledna, kde nou. I v soukroméoi iivotę spolkovém predstaven-

zvláštę se vyznamenal krásným piednesem melo- stvo dbá o vzdélání, poucení i zábavu slušnou

dramatu Chmelíckova »Ctvero rocuich pocasí u Je- clenű svých a to pieduáškami pravidelnými v nedęli

slicek« na slova Vl. 5fastného. a ve svátek, jez bývají cetnę navštęvovány. Dvę

C) Sbor dítek na 3 školkách Cyrill- velké Tady piednášek vykonal sám piedseda se

ských oslavoval zpęvem své školní sluiby Bozí svým bratrem Dr. Aloisem Kolískem. 1'iednášky

a kromę toho zpíval na dumę, u Dominikánű, vázné strídají se také s deklamacemi clenű, 'Jako

u sv. Magdaleny, u Minoritű a u Kapucínű; zvláštę utęšené ovoce schűzí tęchto dluzno povalovati

pak vynikl milým a dojimavým zpęvem pii velkém ziízení ctyi krásných korouhví Cyrillských v roce

koncertę C. Jednoty. Na tento zpęv dítek obecen. 1895. Letošnim rohem skládají horliví clenové své

stvo vidy se velice tęšívá. -- milodary na zbudování p l u v i a l u pro pouti Cy-

'Tak po stránce zpęvní jednota vyhovęla ryllské. Bude to opęt jeden krásný pomník zbudo-

úpinę úcelu svému. — vaný obętavou láskou horlivých, upiímných Cy-

Nez i jinak pocínala si dűstojné jako spolek rillistű Brnęnských.

katolický. I3ralaf úcast na všech v e i e j n ý c h po- Sbormistrem jednoty byl vedle piesedy samého

boznostech, na pi. na Vzkiíšení Pánę, na Bozí p. Vojtęch Blatný. Jednatelství vedl po vp. Alf.

'Tęlo; podnikala velkolepé pouti, jako Turanskou P,richtovi p. Meth, Laloudek.

a Vranovskcu, které Uývají znamenitou manifestaci Dr. František Kolísek, t. c. p~edseda.



DOPISY.

Arcidiecése Prazská.

Zpęvy pri eucharistickém sjezdu, konaném Mnozí z piítomných knęzí nemohli se dosti vyna-

30. záií a t. iíjnat. r. v Praze, piednesli mnichové diviti, aniz zbozných pęvcű dosti vynachváliti. Bylo

kláštera benediktinského v Emauzích. Byl to ovšem pozorovati, jak by byli všichni rádi s mnichy zpí-

výhradnę chorál. Nebylo zpévu mnoho („Pange vali, tak mohutným a úchvatným dojmem ty zpęvy

lingua,,, ,Adoremus in aeternum S. S. Sacramen. pűsobily, zvláštę carokrásné „Adoro Te devotecc ;

tum» se zalmem ,Laudate Domiuum omues gentes,,, ale nikdo jim toho nechtél kaziti. ze mistrný prű-

a hymnus sv. Tomáše »Adoro Te devote, latens vod harmonia (P. AIUan) k dojmu tomu valnę pii-

])eitas;,,) ale to bylo také jediná chyba, ze jich spęl, uznávali všichni jednomyslnę, Bylo to jako

nebylo vice. Nevím, Vylili mezi piítomnými knę- z jeclnoho nástroje — tak splývaly v jeden celek

zími a vęiicími nękteii uepiátelé chorálu; ale na zpęvy s prűvodem. Nic platno — není nad chorál,

jisto tvrdím, ze po tęchto zpęvech piítel nepiítel kdyz se — krásnę zpívá a doprovází...

zvolati musel: Ach, je ten cl-orál prece jen krásný! Aemilianus







FEUILLETON.

Z R A H Y = O C Á C H.

(Hudební vzpomínky.)

První stanice byl Bamber y, a záro- prece jen od therie ku prali i v Nę-

veń prvé — prekvapení. Pi-išel jsem do mecku ještę hodnę daleko. Co uz se

dói-nu lvu z p í v a n é Mši svaté, pi-i nízto dr. Haberl napsal a nazlobil? Co jen mu

zpíváno -- nę m e c k y mimo responso- poslední cas dr. Birnbacli nadęlal starostí,

ria, která zpívali vęrící po latinsku zcela který dűvody vęru dosti ucenými se

správnę. Ale ta nęmecká píseń — v Bam- onoho zvyku zastával a dosud zastává!

berce, kde mají jinak vzorný zpęv litur- Co polámáno z obou stran oštępű, co

<;ický? Setkal jsem se náhodou s arci- inkoustu a papíru spoti-ebováuo, a vý-

biskupským sekretárem a ceremonárem, sledek? Vide supra! Je vęru zvylc hrozná

F. Hartuuyem, a své podivení mu sdęlil. velmoc, a — jalo zda se — má s tímto

»'To je prastarý zvyk,« vece on, »ze se o..umélým potentátem právę reforma

pri kazdodenní zpívané farní Mši sv. hudby posvátné nejtuzší boj. Ale mátne

zpívá nęmecky, a tęzko jej odstraniti.« proto v boji ochabnouti ci docela odho-

A opravdu! "Tento »zvyk« nalezl jsem diti zbrait a utéci z boj ištę ? Toho Bolldá

také v celém Porýnsku az do Cách, nebude, aby Cyrillista z boje utíkal! Nly

i v Kolínę n. R., kde sám výtecný Co- známe vűli církve a její zákony, ty

heu kapelníkem tia dúmę. jal<: vidęti, je heslem naším, to prapor náš, s kterým

  PŘEDCHOZÍ        NÁSLEDUJÍCÍ