|
| ||||
| ||||
|
— 87 —
musíme zv:tęziti. Tedy stűjme i na Nęmecku vęnuje se nábozenské výchovę dále všichni vęrnę k zásadę: Pri zpí- mnohem více casu nez u nás v kat o- vané Mši sv. smí se zpívati j e n latinsky! 1 i c k é m Rakousku. Nábozenství vyucuje Uvádęti ještę dűvody pro tuto zásadu se 4 hodiny týdnę a mimo to vęnuje se bylo by nositi di1v1 do lesa; v odborných ještę pátá hodi::a — Repetitionsstunde casopisech (i ve starších rocnících »Cy- — opakování; — tuto povinen jest rilla«) jich najdeš s nadbytek. prevzíti svętský ucitel. Místním šlcoldo- Tedy műzeme jíti dále — pi•es Wiirz- zorcem bývá z pravidla farár. (Nevstá- burg, Aschaffenburg, Frankfurt do Tohau- vají "Ti, milý ctenái-i, ještę hrűzou vlasy?) nisbergu nad Rýnem. Krajina kus ráje, Coz divu, ze i kostelnímu zpęvu darí kam se ohlédneš, všude jen vinice, lid se zvláštę v carokrásném Porýnsku mno- zbozný, kostely jako z cukru celý den hem lépe nez u nás? otevicny a nikdy prázdny — a tak Jest opravdu jiz na case, ze i u nás v celém dolním Yorýni, ]steré prote- zivot katolický zacíná se zase probou- stauté vtipnę nazývají »die Yfaffenstrasse zeti, ale jde to prece jen pomalu, zvláštę nach Rom.« To je pravý zivot katolický! ve zpęvu kostelním. Talc zpęvný národ A coz ten cilý zivot v hudbę posvátné! — a tak pozadu za Nęmeckem! .. . Mimo onen zmínęný prastarý nešvar, V Kolínę nad Rýnem byly právę zpí- zpívati pri kantátę nęmecky, nenalezl vané nešpory. Všedni den — a dóm jsem nikde nejmenší odchylky od pred- dosti navštíven, a to az do pozdní ho- pisű církevních. Pravda — nevidęl jsem diny vecerní. Z Kolína jel jsem do Cách, všech ob~adű v ritzných formách, aniz ]cdez je kapelníkem Nekes, knęz (jako všech zpęvű církevních slyšel: ale co Cohen v Kolínę a vűbec vętšina chor- jsem za 14 dní shlédnouti a slyšeti mohl, regentű na nęmeckých kathedrálách.) byla vesmęs liturgie posvátná a musica Nekesovy skladby jsou nyní na nęmec- »sacra.« Vše dojímalo, tęšilo, povzbu- kých kűrech nejhledanęjší a nejoblíbe- zovalo. Jiz ten dętský zpęv na Johannis- nęjší. Mimo Nekesa mají Cáchy ještę bergu! Talc jednoduchý a prece tak jiuélio výtecníka knęze Boeckelera, ri- vroucí! ZvWtę Nejsvętęjší Jméno »Je- ditele »Gregoriushausu,« t. j. ústavu pro sus«! Talc se mi zdálo, ze si kantor vzdęlání chorregentű, varhaníkű a ko- (ofhcielní název ucitele zpęvu) slal zvláštní stelních zpęvákű. Vystavęl svým nákla- práci, aby toto Jméno zpíváno bylo co dem (jako Haberl v Reznę) krásný ro- mozná nejvroucnęji a iiejlahodnęji! Ještę mánský dűm pro ústav, pi•i nęmz staví dnes mi zní v uších. Pi•i -Mši sv. školní nyní kostel v témze slohu. Boeciceler strídaly se zpęvy s modlitbami. Nedám jest muz naskrze ideální, energický si toho od nynęjška od nilcolio vymlu- a neunavný. Pobyl jsem u nęho ne celé vit, ze tento zpűsob obcovati Mši sv. Ui hodiny, ale získal jsem více, nez -- aspoá u dętí — je nejlep~í! Nebudu kdybych byl precetl celý foliant. Ta dnes uvádęti dűvodű pro a contra, ale hluboká znalost, bystrá prozíravost a to tolilc pi•ece povím: ackoli jsem bedlivę svaté nadšeni! Jalc plály jeho zraky, pozoroval dęti od zacátku az ke konci, kdyz rozhovoril se o chorálu! O chorálu neznamenal jsem zádné roztrzitosti, ani ale, jalo jej benediktini beuronští zpívají. ohlízení, ani šeptání atd. atd. jako bývá Jest rozhodným jejich stoupencem, i co u nás. Ostatnę i na dospęlé pűsobila tato do pi-ednesu i co do zvláštního jejich poboznost dojmem mohutným: zpívali vydání. A nevím, kdo by zivým a pi•e- s dętmi a modlili se s dętmi. svędcivým jelio dűvodűm mohl odolati. V nedęli zpíval »Asperges« latinsky Nechce ovšem k vűli jednotę odstraniti pi•esuę dle i-ezenského Ordinarium Mis- ofńcielního vydání rezenského, ale ná- sae c e l ý lc o s t e l rhytmem zcela pi•i- padné a kriklavé vady a nedostatky męi•eným; taktéz resposoria. Pozehnání męly by se prece piIznati a opraviti po velké nebývá, tedy také zádné »Pange (viz na p~. Aguus v litaniích ke všem lingua.« Tak to má také podle rímského svatým na Bílou sobotu a ve mši za ze- ritualu býti; nez obyceje našeho nelze mrelé.) zavrhovati, an je církevní vrchností Ve své neobycejné laskavosti svolal schválen.I_e církevní zpęv dętský je Boeckeler chovance svého ústavu, dal v krajinách nęmeckých talc pokrocilý, zazpívati ti-i motetta od Palestriny, Vit- vysvętliti dá se tím, ze se mu vęnuje toria a Hallera, jakoz i na varhany za- mnohem více péce nez u nás. Nikdo by hráti cosi od Bacha. Toho nemozno príti: to ne~ekl, ale v p r o t e s t a n t s lc é m ústav jeho stojí na umęlecké výši. Tęzko | ||||
|