Z Prahy
Ročník: 1876; strana: 28,
Přepis ke stažení ve formátu MS Word [0 kB]

  PŘEDCHOZÍ   zobrazovat jako obrázky [jpg]      NÁSLEDUJÍCÍ  
28

zavádění onoho obyčeje úpině zneuznává se duch předpisů církevních a jeví se vůle, jednati naproti duchu Církve. V jednom čísle Witt-ových ,Fliegende Blátter" tuším z r. 1868 uváděla se rada, kterak bez po-rušeni ducha rubrik možno slavněji oslaviti tichou mši varhanami a zpěvem lidu, v ten rozum, aby před početím mše sv. zpívala se první sloka, napotom však varhany umlkly od stupni modlitby až do obětováni. Po odhaleni kalichu možno zpívati opět jednu

sloku, poněvadž kněz tice se modlí, podobně po Sanctus, kdežto při prefaci varhany opětně mlčí. Také po pozdvihování naskytuje se příležitost k odzpfvání jedné sloky, kterou však dlužno ukončiti před početím „Pater noster” ; dálšf sloku možno zpívati po „Agnus Dei” mezi přijímáním až k okamžiku, kdy verš ,Communio" jest mluviti. Po posledním evangelium, když kněz opouští oltář, možno opět hráti na varhany, aneb, líbo-li, zazpívati sloku ukončující.

Pěstování zpěvu církevního.

Z arcidiecése Pražské

Z Prahy



Výbor hudební sekce při Akademii křestanské v Praze konal poslední dobou čtyři schůze, v nichž pořadem jednáno o následujíeíeh předmětech :

V VI. schůzi dne 2. února. K dotazu řiditelstva Akademie učinilo se usnešení, že na oslavu bl. Anežky České provede se

u sv. Jakuba nová mešní skladba páně Skuherského: Missa in ponorem beatae Agnetis de Bohemia a to se sborem sesíleným, k němuž mimo p. řiditele Skuherského potřebné síly pěvecké propůjčili pp. řid. Fórster, Starý a Prucha. Výlohy produkce této zapravila Akademie. —

Skladatel p. Jos. Rich. Rozkošný věnoval knihovně Akademie 13 děl vzácných hudebnin

v ceně 180 zl., začež k návrhu výboru jmenován jest řiditelstvem přispívajícím členem Akademie. — Hudebnímu odboru vyměřilo řiditelstvo Akademie nejvyšší dotaci ze všech odborů, totiž 900 zl. , z čehož bude možno zamýšlenou pěveckou školu již budoucím školním rokem zříditi a především silné piano opatřiti.

VII. schůze konala se dne 5.března.

Řiditel kůru Habert v Gmundu Rakouském zaslal výboru svou novou instrumentální mši, již nazval „in ponorem beatae Agnetis de Bohemia” žádaje, aby, možná-li, o slavnostech Pražských ku poctě bl. Anežky se provozovala. Jelikož dílo to pozdě došlo, když mše páně Skuherského již nastudována byla a nad to směrem, jehož hudební odbor následuje, se nenese, bylo panu skladateli s poděkováním vráceno.

Žádosti soukromě podané, aby odbor schválil zamýšlené nové vydání sbírky praeludií na varhany od Schuhmachera, se ne-vyhovělo — Skladatel Tomadini v Cividaleve Vlaších daroval Akademii partituru své velké mše. —

Na základě soukromého listu z venkova předsedovi hudební sekce zaslaného rokováno o tom, kterak by se měla zásadně rozhodnouti otázka důležitá a palčivá, týkající se nedostatku varhaníků a řiditelů kurů na venkově. Mnohé venkovské chrámy postrádají již nyní hry na varbany a při nynějších poměrech učitelských, jest se obávati, že zlo to čím dále tím vše-obecnějším se stane. Zlu tomu by se poněkud odpomohlo, kdyby se při varhanické šlzole Pražské zřídil jednoroční bčh, kde by nastávající venkovští varhaníci navštěvujíce spolu pěveckou školu při Akademii, aspoň nejpotřebnějšího vzdělání dosáhnouti mohli. Při palčivém nedostatku varhaníků na venkově jest naděje, že obce a patroni kostelní nastávajícím varhaníkům potřebných hmotných prostředků na jeden rok poskytnou. Jelikd, řiditel varhanické školy a člen výboru p. F. Z. Skuherský se vyslovil, že myšlénku tuto včasnou a blahodárnou provésti možno, usnesl se výbor, požádati jednotu přátel církevní hudby, která varhanickou školu vydržuje, aby při škole té zřízen byl jednoroční běli pro vzdělání nastávajících venkovských varhaníků. *)

Hudební sekci došla žádost od p. Haberl-a, kapelníka biskupského chrámu v Řezně, aby převzala prodej losů na zakoupení domu pro Řezenskou hudební školu církevní. Jelikož škola ta má ráz vysokého učeliště hudby chrámové a i snahy naše blahodárně podporovati bude, jest žádosti té vyhověno.





*) 0 důležité záležitosti obšírněji promluvím co nejdříve ve zláštním článku „Cecilie”, a žádám, aby čtenářové listu tohoto a pěstitelé i přátelé zpěvu kostelního vůbec již nyní palčivou záležitost na zřeteli měli. Redaktor.
  PŘEDCHOZÍ        NÁSLEDUJÍCÍ