|
| ||||
| ||||
|
se ke konci spojením všouh lilasů tak mohutně a dojemně, že nalezla zajisté stokrát větší ozvěnu v srdcích přítomných prosebníků, nežli prosté a rychle odříkané ,ora pro nobis".
Nebeský poklid duší při tčehto citupin~ch prosbách rušila nám nemile několik-krát se opakující detonace varhan. Tím však celkový dojem nebeského klidu nikterak se nerušil. -k Mám promluviti též o večerním koncertu ? L'yť i zpěvný sbor Váš, pane redaktore, byl, jak jste se zmínil, již unaven, přece nám přednesl se vší chutí všecky piety. V segnenci „Stabat mater” a ,Gloria" mohli si posluchači náležitě představiti, jak převeliké rozmanitosti v rythmu a dynamice gregorianský cliorál nejen snese, nýbrž i nutně žádá. 7,e skladeb polyfonních se mi zvláště líbila vložka: „0 vos omnes”, která při vší bolné tklivosti jest přece pina něžnosti, asi podobně, jako Dolce ve veškerých svých malbách. Zvláště zajímavé bylo pro nás „Te Deum” od našeho umělce P. Křížkovského. Podobné jest „Te Deum” Wittově op. XV. ale jednodušší, však proto neméně mistrné. Toto „Te Deum” nespůsobí našim řiditelům kůru žádných obtíží značnějších a proto doufáme, že u nich brzy zdomácní. Avšak korunou tobo večera byly přece jen staročeskérpěvy rorátnf. Ačkoliv znám již poněkud z vlastnfclx bádáni ducha našich originelních chorálů staročeských, jimž podobného nemá žádný jiný národ; přece mne velmi mile překvapila přednáška jejich od Vašeho sboru, pane redaktore. Tu poznal jsem, že i těmto perlám našim teprvé hlas lidský, uměle vzdělaný, dodává pravélio lesku a barvy. A zasluhují toho! nebo při vší jednoduchosti mají přece dokonalé periody, uměle složené, a při vší velebnosti a důstojnosti nesou na sobě patrně originelní ráz české živosti a ráznosti, místem i zádumčivosti, kde toho obsah žádá, jako zvláště píseň: „Těžkost věčnou” . . . v zádumčivé hypofrygické tonině složená. — Co jsou naše moderní přesládlé písničky proti nim ! Ani umělostí, ani duchapiností nemohou se s nimi měřiti. Kéž by co nejhojněji a nejrychleji opět se rozšířily ! Po falešných perlách cizoty se sháníme a svých pravých perel nedbáme! 1. „Těžkost věčnou, nekonečnou Adam bídný na nás lidi všecky uved” a t. d.2. „A to jablko podnos hořko v našich ústech” a t. d. Kéž by za tou příčinou stalo se heslem všech řiditelů kůru a zpěváků kostelních slova další písně : „Jezu Kriste, my zajisté Tobě na čest zpíváme!” Pak by brzy zaliodili pozlátko a vyhledávali tyto pravé perle církevního zpěvu. -k , V pondělí stlal nám sníh všude hojně blátem, přece však se dostavilo hojně ctitelů reformy do vzdáleného kostela Emauzského, by poslechli zde mši Foerstrovu „in honor. S, Adalberti”. Při této příležitosti jsme se zase přesvědčili, že p. Foerster jest nejen výtečným učitelem zpěvu, nýbrž i skladatelem v oboru přesné hudby kostelní neméně vy nil.ajícím. Touto mší objevil skladatel velkou duchovní příbuznost s reformátorem Wittem, zvláště mistrným užíváním kontrapunktu. Jako tento umí psáti v přesném slohu církevním, avšak s pečlivým použitím moderních pokroků v harmonii, tak že tato mše objevuje nám vedle míst slohu Yalwstrinova i skvělé momenty moderní chromatické harmonisace, zvláště v ,Credo". Jsme velice povděčni, že nám toto po mši sv. bylo přidáno. Chorální části provedeny byly s touž pečlivostí a akuratessou, jako v neděli. — Při večerním koncertu zpíval statečně sbor p. Fcerstera. Pisatel lituje, že nemohl počkati až do konce, zejmena na dojemné Wittovo „Stabat mater”. Takové bylo tedy zahájení umělecké činnosti křesťanské akademie a oslavení památky sv. Cecilie. Bylot nejpřiměřenější, nejdůstojnější, v pravém slova smyslu umělecké, proti němuž blednou hvězdy Fiihrer, Schiedermayer et tutti quanti" jako ,Skopec" a „Pegasas” proti slunci, jako dudy proti lýře. Přáli bychom si ke konci jen jedné věci ještě a to rozhodně, aby totiž křestanská akademie budoucně pořádala poučné koncerty takové v době, kdy mohou zavítati k Vám do zlaté Praby též ti, kteřf nejvíce jich potřebuji, řiditelové kůru a účinkující zpěváci, a to jest: o prázdninách a všedního, prázdného dne. Nebesa jsou Vámi prolomena, rosu dali oblakové, kéž by ji též národ náš nyní horlivě přijímal a jí znovu okřál v Bohu Spasiteli svém! K. Z diecése Brněn.sl~é Z Brna. (Křížkovského Litaniae lauret a n a e.) Tato nejnovější skladba našeho mistra Křížkovského provozovala se v úterý dne 29. února v městském farním chrámu Páně sv. Jakuba za osobnfbo řfzení skladatelova s vý- | ||||
|