| ||||
| ||||
Obecná Jednota Cyrillská.
A. VÝROČNÍ ZPRÁVY ZA ROK 1896. Morava. Diecése Brněnská. Sloup. Podávaje tímto zprávu o činnosti farní Cvrillské Jcdnoty Sloupské za rok 1896 d~)znávám, žc třebas zdejší Cyrillslcá Jednota značnějším počtem nově nacvičených a v kostele pře(lnesených skladeb církevních v uplynulém právě roce chhtbiti se nemůže, nicnténč u zvelebení zpěvu církevního a písně obecné značně pokročila. S užším sborem liturgickým, který pravidelně 32 členů mívá, nacvičeny a v kostele předneseny byly: *-,\Iissa Velcltradensis« od Frant Ilrušky a druhá obecná: >llospudinc všemohoucí« čtyřhlasnč. Alotetta: -Veni creator Spiritus« od Frant. Witta a nAdjuva nos« od J. B. Sturma. 1. dříve nacvičeni ch opakovány : 'Missa >,in hon. se. Caeciliae« od :Ant. Fiirstra, rl'ange lingua« od Palestrimv a J. E. Zelinkv, pak motctta: O bonc Jesu« a > Jesu dulcis memoria«. 1, českých mší opakovánv : L, III. a IV. obecná. X po-žehnání: ~Zvéstuj Tčla vznešeného« a «Té Boha chvrílíme« od Jos. Fikstcra čtyřhlasnč. Pěvecký užší sbor mívá svá cvičení ponejvíce l,odzimní a zimní duhou, zkoušky konány každou třetí neděli, v zimě častěji i ve všední dnv na večer. Cvičitelem jest p. Jan \ecid, varhaníl: a naclučitcl Sloupský. O dorost jest postaránu školou Cyrillskou, v níž občas 13 školních dítek zpěvu cvičeno bývá. Literátský sbor má troje oddělení, a sice ve Sloupě a pak v pi f,-dcných osadách ve Vavřinci a \ěntčicích, spolu 200 údů. Cvičitely jsou: pan Jan \ccid, nadučitcl Sloupský, p. Jos. Klimccký, nadučitel Vavi-incckv, a 1,. Frant. Wsck, učitel\čmčický. Jednotlivá cvičení konají se pravidelně v neděli odpoledne v místnostech škohtích. V r. 1896 byly nově nacvičenv a v kostele před-neseny: Druhá obecná >,11ospodine všemohoucí« a píseň k zádušní mši sv, "Odpočinutí vččnc: z kane. Lchnerova. Z dříve nacvičených písní opakovány a v kostele přednesem* byly: staré rorátní zpěvy počtem 63, v nichžto se chorál s písněmi střídá, adventní druhá >Vvros s nebe Spasitele«, vánoční r\ad Betlémcnt«, postní AI'řistup duše v skroušcnosti«, velikonoční „Základ církve« a z obecných V. a VI. Dále mešní píseň ~O 'Maria, outočištč naše« a k požehnání: HVítej, milý Jesu Kriste«, >:1j, to jest chleb andělský«. Skrytý Bože« a ~Zvčstuj "Pěla vznešeného«. Poslední valná schůze konána 10. kvčhta 186. Před vánocemi vykonali údové Jcdnoty společně sv. zpovčd' a přistoupili v následující den též společně ku stolu Pánč. Sv. přijímání konáno z té příčiny slavnostně. Ohccenstvo, najmě farnící přejí snahám Cyrillské Jednotu. Tuto náklunnost k Jednotě děkovati dlužno mimo jiné také tomu, že staré u farníků oblíbené písně se jen pozncnáhla novými písněmi nahrazují. \cmohu též nepodotknouti, že velkou zásluhu v rozkvůt naší Cyrillské Jcdnoty a o zvelebení zpěvu církevního mají výše již jmenovaní páni učitelé farnosti Sloupské, kteří ochotně a s pří-kladnou pílí cvičení zpěvu se podjímají a o zvelcbu jeho horují. Těmto bohumilým snahám Cvrillské Jednotu a pánů cvičitelů volám z pina srdce: > Zdai- Bůh i pro další budoucnost!« J. Sychra, předseda. B. DOPISY. Arcidiecése Pražská. Kladno. Úmrtí ředitele hůru Fr. Karlíka a stav zdejší chrámové hudby.) Dne 19. Uřezna m. r, zemřel zde p. Fr. Karlík, učitel a od i-íjna roku 1894 ředitel kůru zdejšího chrámu Yánč. V neděli 15. března ještě řídil zpěvy pi-i ohřa(lech církevních a po dvoudenní nemoci rozloučil se s tímto světem. Smrtí jeho utrpělo Kladno v ohledu hudebním vůbec velikou ztrátu. Jaké vážnosti a tícty požíval zvččnčlý ve všecli vrstvách obvvatelstva zdejšího, dokázalo se při jeho pohřbu. Staří lidé nepamatují tak ohromné účasti při žádném pohřbu, Zesnuly Uvl nejen vzorným učitelem, ale i neunavným, svčdomit n a nadaným hudebníkem. Jsa výborným varhaníkem, pianistou, zpěvákem a theoretikem, získal si o zdejší život hudební velikých zásluh. V krátké douč jakožto ředitel kůru) provedl se svými kollcgv Jankovicem a \ovotným důkladnou reformu chrámové hudby zdejší, která nalézala se ve stavu smutném. Do té doby nebylo zde ani slechu o nějakém provádění chrámově hudby (-]e předpisů církevních. jen na velké svátku a Boží hody dávaly se mše s latinským testem většinou neúpiným a ceny přečasto pochybné. Obsazení bývalo slabé. Dle toho bylo i provedení. )poléháno hlavně na huclhu. která nezřídka zpěv přehlušovala a jej zcela pod-řízeným činila. O Introitu a Conununio nebvlo ani slechu. Za Graduale a Offertoria dávaly se vložky, které Uyly po ruce, zi-ídka kdv to, co bylo předepsáno.I obecný zpěv hynul. | ||||
|