|
| ||||
| ||||
|
— 20 --
prodělati tlicoreticl:y za pomoci učitele a pral:ticicy nacvičiti celou látku diatonicl:on o trojzvul:u a jeho picvratecll, o veškerých harmoniích septimových, nonových, uudecimovýcli a tercdecimových i s priitahy- a průchodnými notami. Nauka tato rozpadá se na dvě částl:y : rzJ spojování harmonií na základně basové, LJ harmonisaci melodií v rozšířené harmonii pro sbor smísený, v těsné pro hlasy mužské. Naukám o progresícli a generalbasu nepřikládám té důležitosti, které se jim až dosud připisovalo. Spojování akordů muže díti se samostatně. bIám na mysli v každém případě žáky nadané sluchem absolutním (aliquotním) nebo i relativním. I'i-i liarmonisaci melodie poslouží nám čtyřlilasá llarmonisace stupnic a krátkých motivů co cantus firmus v sopránu, altu, tenoru a basu. Zde ukáže se praktici:á spůsobilost žáka. hdo v této pi•ípravice školy círk.-hudební pralcticicy obstál, jen od toho možno žádati dobré výsledky dalšího vzdéláuí hudebního. Nyní počne žák skládati melodie: (7) diatonické, h» s tony chromatickými, perioclické a bez periodickélio uspořádání. Ide možno použiti volností různícícli se od pravidel dosud platných, průtahů a not průchodných. L čitel přistupuje nyní se svými žáhy ku skladbě dvouhlasé, trojhlasé atd., vždy však se zictelem, zdali píšeme pro lilasy stejné, soprány-alty nebo tenory-basy či pro hlasy smíšené, soprán, alt, tenor a bas. Též úryvlcii textů možno pi•i práci použiti. Učitel neopomeň při té příležitostiukázati, jal: píše se pro nástroje a jal: liší se způsob tento ocl onoho pro zpěvné hlasy. Při skladbě 4- a• Shlasých vět klásti dlužno cautus firmus neb motivel: do různých hlasů sti-idavě. Tal: utvái•iti nutno zál:ladní harmonické vzdělání bu-(-loucích varhaníků, ředitelů kůrů i skladateli c,írlcevnícli. Jest-li jmenujeme -~ ]cvintovým, c-d-f sekund-kvartovým, a Ir f sekund-setitovým akordem, jest lhostejno, jsou to již pouhé fráze. Stará terminologie stačila z počátku ku dororumční, a hlavní věc, jak s materialem zacházeti možno, jest žákovi jasna z průpravy praktické. ostatní studia kontrapunktu, imitace a fugy jsou tímto směrem usnadněna, zbývá k nim pouze jediný krok a ten bude jistě blahodárný. Rovněž krok od sady přísné ku volné jest vždy snadnější a jistější než opačně, Souhrn byl by asi následující: llenně dvě hodiny nauka o liarmonii,') theoreticl:o-prakticky. Jedna hodina hra skladeb pro varliany. Tři hodiny týdně nauka o zpěvu a měli bycliom stručný nárys vyučovacího plánu I. od-dělení vyššího učiliště pro liudbu církevní, o jeliož důležitosti dnes nikdo více v pochybnostech není. Jak píše se pro klarinet nebo fagot, necht učí se žálc až naposledy, dříve dlužno psáti pro 4 hlasy smíšené a mužské. Prvním picdmětem oddělení II. nové školy pro hudbu církevní necht jsou toniny starocírkevní. Nikoliv však dle pravidla či receptu v nové době uvedeného: »spojte několik trojzvuků vedle sebe a máte modus starocírkevní« : ]tide jest melodické a rytmické krásno, kde uspořádání harmonické a výklad závěru ? ;Myslím asi takto: *) V druhém semestru mohly by dvě hodiny týdně věnovány býti varhanářství. | ||||
|