|
| ||||
| ||||
|
_ 20 --
úrazu. Přidámeli, že notové písmo chorální a zpiisob jeho picdnášení bez taktu v moderní hudbě obvyklého mnohým jsou neznámy, že staré toniny modernímu uchu na nlnoze jsou nezvyklé a ne-pochopitelné, že i na ústavech učebných pro množství pi•edmětů jiných odboru tomu málo času se věnuje, tu ovšem nikterak diviti se nelze, že chorál ne-těší se té pozornosti a úctě, které zcsluhuje pro svou zpiisobilost k chválení 13oha a ku povznešení mysli věi•ících. Než obtíže ty nejsou tak veliké, jak sami se budete moci přesvědčiti. Domu by notové písmo cliorálu činilo obtíže, pro tolio jest c li o r á 1 v y-dán i novým písmem notovým intervally při chorálu nejsou ve-t i k é, p ř e d n e s dle návodu, kterýž podán bude, snadno se pochopí; poněvadž dále cliorál n e v y ž a d u j e velkého množství zpěváků a i od dětí se prováděti dá, jak sám o tom s dostatek jsem se přesvědčil, ba i s amotnému řediteli kuru poskytuje p ř í l e ž i t o s t , by sám bezpomoci zpěváku litur-icky správnou mši p r o-v é s t i m o h 1, tu doufám, že velect. účastníci exercicií s chutí se ucliopí cliorálu, by v kostelích svých úřední zpěv církve pěstovali v míře náležité, žádoucí. Jest-li by i z počátku zpěváci neb i lid v chorálu sobě neobliboval, pi-esvědčíte se časem, že, vytrváte-li v íisilí svém a budete-li pilně pěstovati chorál, brzy seznáte, že správně soudil známý Quido z Arezza, když napsal: Tolio žádám, abys sobě vštípil, že každý zpěv podobně jako stříbro tím čistším a lesklejším se stává, čím více pěstován bývá. Co z počátku se nelíbí, dojde obliby, jestliže častějším chvalitebným uží- váním jaksi »se opiluje«, Ostatně p i i-dá-li se k chorálu priivod varhan, zp~íjemní se chorál i uchu moderní liudbou schoulostivělému. Známo zajisté vše-obecně, že na pi IJad v I niauzícli, ač tam pouze chorál se zpívá, chrám benediktinský vždy četně navštěvován bývá. Mimo jednolilasý zpěv cliorální prúběhem času vyvinula se i t. zv. fi "LI r á 111 í hudba církevní, kterouž nyní rozumíme obyčejně instrumentální hudbu, v pravdě však jest to každá liudba a zpěv, při kterých jednolilasé melodii přidány jsou jiné lilasy k ozdobě. I čistá hudba vokální beze všeho priivodu hudebních nástrojii náleží l: figurální liudbě, poněvadž j e s t t o t é ž o z d o b n á , f i g u r a m i opa-tř e n á hudba. 1'ícehlasá hudba jest buciliomophonni neb polyplionlii. Il o m o p h o n n í hudba jest ta, pi•i l:terč svrchní hlas vede melodii, ostatní pal: lilasy ji v stejnodobýcli notácli provázejí a jen 1: vůli harmonii jí pi•idány jsou, aniž by tvořily vlastní melodie. P o l y p h o n n í pal: liudba záleží v tom, že všecky lilasy mají zvláštní melodie bud od svrchního lilasu rozdílné neb docela neb částečně stejně, jež doliromady tak jsou kontrauakticky seřaděny, by tvořily i harmonický celek. Pokud melodie ty zbudovány jsou na s t a r ý c 11 církevních toninách, nazývají se dle hlavního repraesentanta slohu tolio polyplionním sloliem Palestrinov ý m, pokud pak melodie zbudovány jsou na toninách modernícliaužito při nicli jest všech moderních vymožeností vzhledem k m e l o d i i , c li r o m a t u a modulaci, nazývají se moderli ini stylem polyplionním. (Pokračování.) Obecná jednota Cyrillská. A. VÝROČNÍ ZPRÁVY ZA ROK 1S96. Diecése Brněnská. Polehradioe. 1\Iilc zajisté utkvi v paměti členům naší farní Cyrillské Jednoty uplynulý právě rok 1896. 11lnohé přckážky stály v cestě naší Cyrillská jednotě a to hned od jejího založení, zvláště však dvě hlavní, totiž: věkem sešlé var-hany a pak řádně vycvičený varhaník. O přemožení těchto překážek se naše Jednota co nejvíce starala. Co se týče první přckážky, zasazoval seo to zvláště důst. p. farář a předseda naší Cyrillslcé Jednoty Filip Toufar, by se co možno nejdříve ona odstranila; zakoupeno tudíž Jednotou harmo. nium pro průvod v kostele, sám pal: svá harmonium při cvičeních zapůjčoval. Pozoruje však, že přec nemožno docíliti toho úspěchu, zvláště co se týče lcslcu a stupňování hlasu ve zpěvu, po-mýšlel, ačkoliv kraj náš je chudý a kostel náš | ||||
|