|
| ||||
| ||||
|
33
ťonie Jos. Haydna, pole církevní bylo jim ale většinou cizí. V jich mešních skladbách není nic hudebně cenného vyjma _lIozartovo oratorní requiem a téliož nad jiné vzorné »ave verum corpus«, konečně některá motetta _Nich. Haydna. Aby rozhled byl úpiný dlužno podotknouti, že vznikl mezi oběma směry, přísným a volným, směr úpině nový, který zračí se ve skladbách pro var-hany s průvodem sboru, a kde ten uznati nedovede, je šosák!! Přívrženci přísného směru myslí, že ona doba zmizela již, kdy skladatelé pijáckých písní, valčíků a komických scén psali mše, ale ona trvá dále v obrozeném genru. Snaliám uměleckým prospívá v prvé řadě všeobecný blahobyt. NcUeba zvlášt citovati hesla, jako: »Hudba nedli u národa stiženého porobou a nedostatkem«, nám jedná se o praktický názor na základě zásady, že hudba není předmětem nýbrž prosti•edlcem vychovávacím , a k tomu potřebuje pí cdevším prostředků hmotných. Jednali jsme stručně o osnovácli či o postupu práce prospěšné h u d b ě c i r-]c e v n í. Uvedli jsme všeobecnou základní nauku komposiční a sice: r, průpravu předpokládající program škol skladatelských všech národů a stručný, na základě přísného slohu zosnovaný učebný plán školy pro hudbu církevní. Jsou to dva od sebe různící se směny, a sice směr volný a směr přísný. - aše druhá osnova nalézá se uprostřed mezi hudbou starocírkevní a moderní hudbou světskou. Stará škola pražská pro hudbu církevní, v níž odchovány byly mnohé vzácné síly umělecké působící na poli hudby chrámové a světslzé, zanikla následkem nedostatečných podpor hmotných, Jed-notě ku zvelebení hudby církevní v Čechách nedostávalo se členů-přispivatelů, aby zachovati molila samostatnost svou. kola varhanická stala se tedy odborem školy komposiční, v níž pěstuje se zpěv chorální, vyšší hra na varhany, varhanářství a dějepis hudby. Všecky ostatní předměty jsou společné se školou komposiční. /-de působí výtečné síly učitelské, takže všeobecné vzdělání hudební postaveno jest nad veškeru pochybnost. Absolventi učeliště takto zřízeného věnovati moliou síly své kterémukoliv odboru hudebnímu, aby uhájili životní existenci svou. \ázor i účel tento jest prakticky správný. Xesprávné však j est porozumění v tom smyslu, aby hudba církevni postavena byla pod stejné měřítko vedle hudby svět-s k é vůbec. Hudba církevní vládne jinými hmotnými i mravními prostředky, účel její jest od účelu hudby světské velmi vzdálen. Dotkl jsem se tentokráte předem stránky hmotné, musím tedy po-stup tento zachovati. Církevní hudbě věnovati síly své vý--hradně st alo se dnes více méně nemožností, pi•íčina spočívá v nedostatečné podpoře tohoto oboru umění hudebního. \ejsem bohoslovcem, abych uvažoval o významu slov písma sv.: »Hor livost domu "Tvého strávila mně a haněni hanějících Tebe na mne připadlo«, ale skutečnost není vzdálena velilťého významu slov citovaných. Cinnost funkcionářii se posuzuje se stránky opačné, jim upírá se schopnost hudební. Nová doba, ve které posuzuje se člověk podle kabátu a dle gáže. Varhaníky, ředitele kůrů, choralisty, atd., kteří měli by zajištěnou existenci v přítomnosti a budoucnosti, aneb kteři by honorováni byli přiměi cně k jich uměleckému vzdělání, snadno byste dnes spočítali. Krásně zní heslo: »Kdo oltáři Slou2í . ..", od slov ke skutkům jest zde dosud velmi daleko. Zijeme v době, kdy platí se práce od ]rusu. Studia, vědění jsou věci krásné a nutné. Z vyvolencíi umění naleznete však jednotlivce, kter}` má něco a druzí ničeho k uhájení existence. Cím větší město, tím horší jsou poměry. Ideální snažení ztrácí se ve hluku velkoměstském a ustupuje realismu a materialismu. V metropoli hudby v královské Praze platí: »Kdo něčemu se naučil a čas obětoval, chce vědění své zužitkovati.« Zpěvácké spolky, pořádající ročně nejvýše tři dobrovolné produkce se svými ochotníky, nemohou býti měřítkem pro kůry, které potřebují stálé, vždy pi-ipravené, tedy většinou honorované síly pro funkce církevní. Ochotníci obětují čas zkouškám k humoristickému večírku až třeba do noci. Po namáhavém celodenním namáliání jsou jim zkoušky takové zotavením. V pěvecké škole církevně-hudební vy-trvají pouze tak dlouho, dokud nedovedou pevně státi na nohou, pak jest účelem jich činnosti pěvecké obor zcela jiný. MIIOhé síly ubírá kůrům práce kancelářská a j., ve které se v nedělní sváteční dopoledne pokračuje. Kdo | ||||
|