NEZAŘAZENO
Ročník: 1897; strana: 50,
Přepis ke stažení ve formátu MS Word [0 kB]

  PŘEDCHOZÍ   zobrazovat jako obrázky [jpg]      NÁSLEDUJÍCÍ  
— 50 —

vstalyt rozliční jazykové z jeclnolio prajazyÍ:a ; proto k tonu se nese veškerá snaha jazyl:ozpytná, dokázati, že jazykové veškei•í z jednoho prajazyka vyšli, jako všecky větve na stromě, silnější i slabší, z jednoho kmene vyrůstají. Všichni lidé z jedněch prarodičir.

4. Utvořili se n á r o d o v é. Každý národ má svoj individualní život (o sobě) jako jednotlivec člověk. Každý národ má svůj způsob myšlení, cítění, práce. "Levnější poměry naň působily, jim se přizpůsobil jeho život, musil se přizpůsobiti. Dle nich se vyvinul jeho zpirsob myšlení, cítění, jeho mluva i zpěv; ty zevnější poměry, v jakých se ocitnul, působily na jeho život veškerý, odtud různost zaměstnání, zpirsobu života, po-krok i mluva, i z p é v, i různosf vzdělání, vyšší neb nižší.

5 . Nemůžeme stopovati zde r o z v o j všech národů pohanských předkřestanských od nejstarších dob počínaje, tot nemožno, byt národy ty byly sebe dále pokročily ve_ vzdělanosti, jako máme slavné staré národy, kteří utvořili i slavné říše, jak o nich vypravuje starý, ba nejstarší již dějepis pi-ed Kristem Pánem, a miržeme sem čítati I n d y, ano snad i Ciňany a japonce, ale zvláště říši Assyrskou a Babylonskou, 1Vledskou a Perskou, dále Aigy_ptos (Egypt) a Foinikii (Fenicii), Reky a R i m a ny; ale nespadá sem, abychom se o náboženském jejich zpěvu rozhovořili.

My miržeme nejvýše zmíniti se zde o náboženském, bohoslužebném zpěvu při národě israelském. jejž právem miržeme nazvati p ř e d c h ir d c e ro náboženského, bohoslužebného zpěvu kicstairského v církvi. Nebot víme na jisto, že náboženský zpěv náležel ne-zbytně ]:u bohoslužbě israelsl:é, a vedle zpěvu i nástroje hudební. L e-v i t é hudebními nástroji zpěv bohoslužebný doprovázeli.

6. V písmě svatém děje se zhusta vzmínka o náboženských zpěvích, provázených i hudebními nástroji. Vynalezcem hudebních nástrojir jmenuje písmo sv. ( t . Mojž. 4, 21.) I u b a l a ; ne-bot jest psáno : »_~,jméno b r a t ra j e h o (t. labele, otce přebývajících ve staních a pastýřů) Iubal, ten byl otec lirajících na citaru a na varhany,« tedy hudebníků a pěvcir. — Tak zapěli Mojžíš. i sestra jeho M i r j a m (Maria) chvalozpěv Hospodinu, kdy národ i s r a -

e l s k ý šfastně prošel R u d ý nilI o ř c ni a nepřátelé v moři ztopeni jsou. ~2. Mojž. 15, 1-10.; a 2. Mojž. 15, ao. 21.). Tato vzala již nástroj hudební, buben. I vzala tedy Maria, prorokyně ('t. j . nábožná žena), s e s t r a H r o n o v a, buben v ruku svou, a vyšly všecky ženy za ní s bubny a lioufy zpívajícími, jimžto začínala, řkouc: »Zpívejrnež Hospodinu, nebo slavně zveleben jest; koně i jezdce jeho (nepřítele) uvrhl do moře.« — Ezechiáš král pěl chvalopíseň Hospodinu (4. Král. ty, 15-19), tři mládenci v peci ohnivé (Dan. 3,), jonáš prorok v bi•iše velryb}' (Jon. 2, 3—11,), Zachariáš kněz (Luk. t, 68—79.) onen krásný chvalozpěv » Beuedictus,,, »Po-žehnaný bud Pán Bůli israelský« (denně při Chválácli-Laudes), a i sama Nejsvětější Panna »Magnihcat«, »Velebí duše má Hospodina« (Luk. t, 46—55.), jejž církev denně o nešporách zpívati dává a mil. j.

7. Zvláště pak D a v i d, kterýž zi•ídil stále zpěváky při svatostánku a rozdělil je ve 24 třídy, sám pak, jsa básníkem, skládal nábožné písně, žalmy. Y s a 1-m o s (řecké) znamená původně liru n a struny, pak i píseň, takovou hrou do-provázenou: avšak liebrejsky slovo t h ehilim, t, j. chvalozpěvy a slovo to naznačuje povšechný ráz žalmů nejlépe, nebo všecky opěvají slávu boží a vysoko se nesou, zvláště, kdy prorokují o budoucím Vykupiteli. S b í r k a těch písni slove psalterium č. žaltář, a že jich jest nejvíce od Davida, ~71 nebo 73) slove ž a 1 t á ř ll a v i d ů v; všech jest 150.

Nadpisy přikládají někteří jiným spisovatel ini, jako: Asaphovi, Hemanovi, Ethanovi, synům Korah; ž. tab. v nadpisu Salomounovi se přičítá.

5. A i sám Kristus Pán říkal či pěl chvalozpěv po poslední večeři s uěenníky svými; nebot čteme Mat. 26, 30: »A chválu vzdavše,« totiž, jak obyčej byl, po jídle jisté žalmy zpívati, »vyšli na horu Olivetskou.« Tak i Mar. 14, 26. "Tedy i sám Ježíš Kristus, Spasitel náš, z p ě v c í r k e v n í zasvětil, a on tedy sám p r v n í , jako učil modlitbě, i zpěvu v církvi, aspoň př í k l a-d e m svým. I andělé při narození Páně pěli a vítali zpěvem Spasilele světa.

Zpěv náboženský v církvi.

t. Od národa israelského přešel zpěv do církve. Mámet žalmy a jiné písně ze
  PŘEDCHOZÍ        NÁSLEDUJÍCÍ