|
| ||||
| ||||
|
— 53 —
piivodu. Ctvrtá v Toledě r. 633 zase tento zákaz zrušila. to. Později hymny i v církvi ř í m s k é připuštěny jsou. Mezi západními čili latinskými vyniká nejprv sv. H i l arius, zvaný Pictaviensis (Poitiers, Pictavium ve Francii) a sv. Ambrož, arcibiskup Milánský, jejichž hymny čtvrtá synoda Toledská (r. 633, can. t3) zí•ejmě chválí. Z hymnů sv. Hilaria nemáme n i c než jeden r a n n í zpěv, jejž v Cilicii jsa u vyhnanství byl složil. Dále i sám papež D a m a s u s (i 354) hymny skládal; Claudius llamertus (473—474); známý P a u l i n u s, biskup Nalanský v Iiampanii, veliký pi•ítel umění; Sedulius (as r. 430); Prosper, příjmím Akvitanský (i 465), theolog; R e-h o i- I. \' e l i k ý (590—604) ; biskup V enantius Fortunatus (asi r. óoo) a Aurelius Clemens Yrudentius po r. 405), éter} z nich ze všech nejvíce básnicky nadán byl; rodem Spaněl, asi r. J45. Zprvu právník a veřejný úřadník, avšak v 57• roce věku svého šel do kláštera a z doby té pocházejí vesměs básně jeho, jež jsou nejznamenitějším plodem poesie křestanské oněch dob. (Sl. N.) 11. I chvalozpěv Ambrosianský, jejž sv. Ambrož prý o křtu sv. Augustina z okamžitého nadchnutí v prorockém tušeni a z pinosti srdce by1 složil, náleží sem a všeobecně přijat jest. "Zdali však od něho pochází, najisto dokázati se nedá. Souvěcí dějepisci o tom nevědí ničeho; ale jest velice starý, nebot se naskytá již v řeholi sv. Benedikta, a ten zemřel r. 543 V 9 století byl velice zhusta zpíván o slavnostech vítězných, děkovacích a synodách. Sv. Ambrož nade vše jiné zveleboval obřady církevní a jmenovitě tím, že z. východu přenesl, jak mnozí tvrdí, libo-zvu č n ě j š í zpěv do církve západní a zavedl zpěv střídavý s antifonami, zvaný p r o t i z p ě v. Tento nový zpiisob daleko široko roznesl se po církvi západní: ve Spanělícli, Německu, Rezně, později i v Praze, až pak vážnějším gregorianským čili římským (chorálem) vy-tisknut byl, kterýž prý sice jest vážnější, ale ne tak líbezný. Jediní Milánští jej podrželi i za pap. Hadriaua I.), dědictví to zpěvu staršiho, původního, nazývajíce jej až podnes »Ofňeium Ambrosianum« čili »Ritus Ambrosianus«. Sv. Ambrož sám mnoho písní složil a nám zůstavil. Zemřel r. 397, 4. pros.a7. památka jeho. Od něho jsou hymny, jak je sv. Augustin uvádí a o nichž římská synoda ( r . 43o) a učený C a s s i o-d o r u s zmínku činí: »Aeterne rerum Conditor«. »Deus, Creator omnium«, »Jam surgit hora tertia«, »Christo, Redemptor gentium«. Zdali ještě jiné od něho po-cházejí, není jisto; jako tyto: »Jam lucis orto sidere«, »Ex more docti mystico«, »Veni Creator Spiritus«. 1) Všecky přeložil mistrně do češtiny výborný Fr. S u š i 1, mnohé i dvakráte, přízvukem a rýmem, i časomírou. 12. Nejzasloužilejší v církvi jsou ovšem sv. Ambrož a sv. Řehoř I. Veliký. Viibec známý jest zpěv Ambrosianský (recitativ) a Keliořský (chorál); tento s notami rovné délky jest v jistém ohledu spřízněn s naším chorálem, ambrosianský pal: s notami délky různé má více ráz recitativu. Zvláště vynikal také A u r _e 1 i u s P r udentius Clemens, rodem Spaněl; zdr- žoval se delší čas v Rímě, zastával tu některé úřady a žil konečně pi-ísně jako zdrželivec (asketa). Od něho máme mezi jinými -De Coronis« (o korunácli mučennických, Mart. č. Peristephanon), »Na noc«, »O původu zlého,, básně na každý den: »Ales Diei nuntius«, »I,;cce surgit«, »Salvete flores Martyrum« (na llládátka) a jeden truchlozpěv. Vůbec vydáno z jeho spisů 14 hymnů na mučeuníky.") Po něm dobyl první ceny gallický kněz Sed u-1 i u s (Coelestius ). Od něho máme krásnou báseň: »Starý a nový zákon,, vynikající mluvou i metrikou, pak hymnus: »A solis ortus cardine«, carmen paschali č. llirabilium divinorum. V 6. stol. povstal _ l I a g n u s F e l i x E n n o d i u s, biskup Pavijslzý, křestanský básník, avšak básní jeho církev do bohoslužby nepřijala. 1) Tento snad od Řehoře I. Vel., dle jiných od Kárla Velikého. Hvmnus: »Splendor Paternae gloriae« nebyl před 7. stoletím znám. =Somno refectis artiUus <, 9. hymnus sv. Ambrože. Consors paterni luminis«, hymnus 10. »Aeterna Christi munera« snad z i. stol., ale ne od sv. .ambrože. »Summae parens clementiae« od některého následovatele sv. Ambrože, a tak i »Tu Trinitatis unítas snad od Řehoře I. — S c h l o s s c r uvádí 45 hymnů sv. Ambrože, avšak většina z nich pochází asi od následovníků jeho. ,. Veliký tento, snad největší ze všech křestanských básníků, pocházel ze Saragossy. Díla jeho jsou: » K a t h em e r i n o n,<, písně na každý den; pApotheosis,<, obrana božství Kristova; rHamartil,eneia<, o původu zlého; rPsvchomac h i aa (boj duše), lib. II. contra Svmmachum ; rPeristephanon«, 14 básní na 14 sv. mučenníkův. | ||||
|