|
| ||||
| ||||
|
-64
Sešli jsme se, abychom se vzájemně potěšili, poučili a k další požehnané práci povzbudili. Pi-ednášlcami zasáhne se do různých oború hudby posvátné. Produkcemi pak má se ukázati zpúsob, jakým vznešená bolioslužba oslavována býti má. Jestli- c v minulých exerciciích Cyrillských, které uspořádala diecésní jednota Králové-Hradecká, ujala se nesnadného úkolu tohoto stará a slavná Jednota Cyrillslcá v Hořících, která se bohatým a výtečně provedeným programem proslavila, vstupuje tentokráte do areny nejmladší z veškerých Jednot našicli, křižovnická farní Jednota Cyrillslcá, teprv před roleem zi•ízcná. K ni druží se rovněž nová pěvecká škola Cyrillská která nastoupila na místo staré školy, jakož i kostelní sbor od Panny Marie Sněžné. Odvažují-li se tentokráte většinou nováčkové na závodiště Cyrillsl.é, má to býti povzbuzením, aby počáticů nikdo se nelekal. Vitaje veškeré Cyrillisty, l:tci•í se k cvičením našim shromáždili, mám na srdci jen jediné přání, aby se totiž de-váté exercicie Cyrillské, na oslavu sv. Vojtěcha konané, na pi•ímluvu jeho vydai•ily a hojného požehnání pi-iuesly. (Pokračování.) Kterých předpisů církevních dbáti má ředitel kťiru v různých dobách roku církevního."- Podává Emilian Paukner, křižovníH. přirozenou měrou stálým změnám poclléhá. I ve sboru nejspořádanějším ubývá čas od času zpěváků a zpěvaček. Jinoši opouštějí domov. Dospělé dívky se vdávají. -\[nohdy i smrt kosou do sboru za-sahuje. Ztráta vyškoleného zpěváka a zpěvačky jest vždycky citelná. Mezeru prázdnou nutno bez odl~ladu vypiniti. Za vojáka, který svou kapitulaci vysloužil, nutno do řady postaviti náhradníka. Bez nováčků by vojsko vymřelo. \o-váčky dodává škola Cyrillská. Ředitel není tudíž pouze velitelem sboru již vy-cvičeného, nýbrž také dorostu, který na odvod teprve se chystá. Jest ustaraným otcem četné rodiny, v níž vedle dospělých hlásí se o chleb pokolení malé. Živiti všecky, velké i malé, jest obětí, jíž schopno jest pouze srdce otcovského hudebníka. Skládá-li se život člověka šlechetného z neustálých oběti, jest život ředitele zpěvu posvátného trojnásobnou obětí. Kdo by se tomu divil, že při stálé péči o vypěstování, udržování a rozmnožování sboru i rekovná mysl mnohdy umdlévá a že duše námaliou znavená práhne po osvěžení. A talcovélio osvěžení poskytují exercicie Cyrillské. III. Doba vánoční Míníme tu dobu od 1. neděle adventní a• do neděle llevitník (Septuagesima). Je to doba pokání a touhy až do Božího Hodu vánočního (čas adventní), doba radosti, nejčistší, svaté radosti a plesání (od Božího H. vánočního až do neděle Devítník.) A. Doba adventní. t) U hře n a v a r h a n y platí tu pravidlo jako v době postní: »Silent organa, cum silet cantus« t. j. varhan dovoleno užívati jen k průvodu zpěvu. Uvádíme tu pravidlo toto u znění m í r n é j š í m, jehož takměř všeobecné poměry našich kůrů vyžadují; p ů v o dně znělo pravidlo to zkrátka: Silent organa ! t. j. na varhany v {1 b e c *) Viz č. i, m. r. >Cvrilla<.nemá se lu•áti v čase adventním, jako v čase postním (viz str. lo. loňského »Cyrilla«); ale, jak již naznačeno, jsou namnoze pomry takové, že čiré hudby vokální (á capella) jen málokde možno provozovati; kde to možno, šetí-eno budiž pravidla původního! Vyjímá se z pravidla tohoto 3. neděle adventní: tu dovoleno hráti na varhany i mimo zpěv. V tuto neděli totiž Matka Církev samou radostí, že »blízko jest Pán,« jakoby zapomínala na ponurý, Lající ráz té doby, propuká v radostný povel se sv. Pavlem v introitu i epištole : »Radujte se všichni v Pánu, opět pravím vám, radujte se« (Gaudete omnes in Domino, iterum dico gaudete ), oltáí-e zdobí se květinami, a kde možno (»in ecclesiis maioribus = v čelnějších kostelích aspoň) mají kněží při mši sv. obléci se v roucho barvy růžové (totéž platí 0 4. neděli postní.) Rozumí se samo | ||||
|