|
| ||||
| ||||
|
- 38 --
jednou na vždy složený každoročně dostávali zdarma kostelní skladby a knihy tohoto od-větví hudby se týkající. Kdyby se staly z prostředků svých jen všecky bohatší chrámy v Čechách údy „matice” takové, nejen že dobře by obstála, ale působila by vydatně v příčině zreformování kostelní hudby vůbec a k oživeni chorálu a skladeb ve slohu Palestrinově zvlášt." Tak vřele mluví odborný časopis učitelů katolických k učitelům katolickým. Na vzájexn přináší „lpi o r av slr á Orlice” od 25. dubna 1876 č. 94. z Doubravice na Svitavě následující „opětné slovo pp. ředitelům kůru” : „Po delší přestávce chápeme se opět péra, abychom podati zprávu, že reforma kostelního zpěvu, již před dvěma lety u nás za-hájená, netoliko nevázne, nýbrž krok za krokem důsledně a zdárně ku předu kráčí. Rozepisujíce se o předmětu tom opět a opět daleci jsme toho, abychom se vychloubali, nýbrž na novo jedině o to se pokusiti chceme, abychom vlastenecké pp. ředitele kůru nadchli pro myšlenku nad jiné vznešenou a krásnou, jížto srdce lidské z víru všedního trmácení po-vznáší se k výšinám nadzemským. Není nás ovšem tajno, že od té doby, co nový školský zákon u nás opanoval, našli se jednotlivci mezi učitelstvem, kteří se domnívali a snad podnes za to mají, že by se ředitelství kůru s důstojností stavu učitelského nesrovnávalo. Nehodláme se s těmi a takovými náhledy o důstojnosti učitelské hašteřiti, nýbrž poukazujeme prostě na Německo, odkud náš školní zákon je opsán, že totiž němečtí učitelé na vzdor zákonu tomu podnes vesměs přesný zpěv chrámový pěstuji a to měrou nad jiné vy'tečnou Není, tuším, po širém Německu jediné konference, jediné schůze učitelské, při kterých by se ryzí zpěv církevní, zvláště pak velebný chorál a hra na varhany nepěstovaly. Ba schválně poěádají se zvláštní občasné schůze, aby se učitelé vespolek cvičili v pro-vozování skladeb ryze církevufch a proslulých mistrů. Nuže, čím němečtí za vzorné vyhlášení učitelové slavné, ba témI,ř avětové pověsti si dobyli a stále dobývají, to, tážeme se, nemělo by se s důstojností našeho učitelstva srovnávati? Neberouce ani ohledu na předůležitou stránku náboženskou, tážeme se, může-li tato opravdu ideální snaha po vyšším vzdělání na-zvána býti nedůstojnou? Pozůstavujíce odpověd k těmto otázkám veliké většině pravých vzdělancův mezi učitelstvem naším, podáváme zde zevrubný pěvecký program, kterým neunavený náš pan ředitel kůru Alois Magda svatý týden oslavil. Na zelený čtvrtek provozovala se gregorianská mše číslo 1. ve dvou sborech střídavě (v 30 hlasech); Kyrie a Gloria s průvodem varhan, ostatní částky bez průvodu. Přidáme-li, že školní dítky z kancionálu Lehnerova zároveň zpívaly velebnou tu skladbu, domysli se každý, že účinek by1 nad jiné dojemný a slavný. Za ofFertorium obráno: „In monte Oliveti” od Witta. Pange lingua chorální. Na veliký pátek: Traktury od Lickla. Vexilla od neznámého skladatele; I. a II. responsorium od Witta z přílohy „Cecilie”. „Ecce quomodo moritur justus” převelebný chorál od Ilaendla. Na bílou sobotu: Čtyí•hlasné traktury. Pak opět gregorianské Kyrie bez průvodu. Gloria ve dvou sborech s varhanami. — Při vzkříšení ,Regina coeli" od Birklera, Pange lingua od Witta. Na Boží Hod: Missa sv. Cecilie od Kaima. „Angelus Domini” od Stehle; Terra tremuit od Koenen-a; Pange lingua od Singra; české Te Deum od Foerstera. V pondělí: Missa quarta od Skuherského ; Angelus Domini od Aueria; Pange lingua od Palestrini-ho. Z přehleda toho patrno, co dobrá vůle a nadšenost pro věc vznešenou dovede i při silách dosti skromných. Stojí to ovšem mnoho píle, zvláště na počátku, avšak čfm dále, tím snadnější je práce a ovoce její jest manna příchuti nadzemské, které kdo okusil, nezatouží nikdy více po egyptských hrncích světácké hudby instrumentální, která se na ujmu všeliké pobožnosti do chrámu zahnízdila. Je věru svrchovaný čas, aby se ze svatyně opět vyklidila tam, odkud přišla — do divadla a hospody. Nejvýdatnější návod k opravě církevního zpěvu podává časopis „Cecilie”, na který opětně všechny pp. ředitele kůru od-kazujeme, jelikož mimo všestranné o zpěvu církevním poučování též vzácné hudební přílohy přináší. --- Stojí celý ročník jen dva zlaté a prenumeruje se naň u redaktora vlp. Ferdinanda Lehnera, kněze církevního v Karlíně u Prahy. Kéžby také od jinud hlasy příbuzné se ozvaly v listech našich na povzbuzeni dřímajících! *) *) Až dosud nezapomenutelným jest mi lonský pobyt u nadšeného podporovatele a horlivého přícele důstojného zpěvu chrámového v Doubravici na Svitavě. V duši nedozněla ještě ozvěna zpěvů při mši sv., kterou jsem v tamním chrámu Páně slonžil. Oběma statečným přátelům, živě representujícím pravý poměr Církve a školy srdečný pozdrav! Zdar a požehnání Boží! Red. | ||||
|