|
| ||||
| ||||
|
— 8o
nesly o Vzkříšení Páně. Sbor literácký nacvičil se a v době adventní zpíval novou píseň obecnou »Hle, přijde Pán Spasitel náš«. Mimo to opakovaly se v různých dobách nacvičené a v loňské zprávě uvedené mše a písně obecné. Pévccký sbor liturgický čítal 8 sopránů, šest altů, 4 tenory a 6 basů, celkem 24 členů, a býval vždy před produkcí povolán ku cvičení neb opa-kování nacvičené písně. Ve pěvecké škole Cyrillské bylo 11 školníchdítek, jež ředitel zpěvu p. Ant. Malina čtyřikráte v týdnu cvičil dle školy Chlumovy. Písně obecné zpívají všichni účastníci chrámu Páně. Jest jich více než 40 ku všem příležitostem v církevním roce. Písně tyto častéji se opakují, aby se vžily a plynně zpívaly. Na těchto písních, jež zpívají se ze zpěvníku »Cyrilla«, sestaveného bývalým řídícím učitelem Vaňkem z Bezna, má účastenství celá osada, zpívá je hbité a s pravou nelíčenou zbožností. Mimo tuto účastenství pod-porují naši jednotu bud hmotně neb morálně mnozí její členové. Jan Zeman, jednatel. Morava. Arcidiecése Olomoucká. Farní Jednota Cyrillská v Prostějově. Domnívám se, že nejlepším důkazem o dobrém směru naší chrámové hudby jest seznam skladeb církevních, které od poslední zprávy naší v »Cyrillu< nacvičeny a ve farním chrámu Páně provedeny byly. Jsou to: Mše k uctění sv. lana Nepom. od Ferd. Vacha, mše slavnostní op. 100 od A. Hniličky, mne do C dur od J. Haydena, mše slavnostní do Es dur od F. Krenna, mše k uctění sv. Cecilie od J. Grubera a mše do F dur od K. Kemptera. Uvedené mše jsou vesměs pro smíš. hlasy, s průvodem orchestru a prováděny jsou na kůru našem v obsazení původním. Motetta nacvičena a zpívána : »Ave Maria< od F. Neumanna, >Difussa est gratia, od J. Seilcra, »Domini est salusa od Rottera, »Tui lunt coelia od J. Grubera, »lesu dulcedoa od J. Pauknera, >Exaudivit Dominusa, »Bonum est confiteri Domino<, »Sacerdotes Dominia od E. Ambrose a »Ave Maria« od E. Tinela. Dále nacvičena byla celá řada různých skladeb příležitostných. Uvádím ještě velkolepé »Te Deuma pro smíšené hlasy s průvodem varhan od E. Tinela, které provedeno bylo u příležitosti narozenin J. V. císaře dne 18. srpna 1897. Skladba vyžadovala mnohé píle, neboY i výtečným pěvcům a dobrému varhaníkovi činí značné obtíže. Provedena byla velmi hladce a všeobecně se líbila. V době adventní a postní zpívali jsme mše Wittovy (>Jonici tonia, »Exulteta, mše k uctění sv. Františka Seraf.), Stehle-ovu »Missa Salve Reginaa a některé Schópfovy. V naznačené době zpívá se ovšem při průvodu varhan anebo beze všeho průvodu. Chorálné zpíváme veškeré antifony k nešporám, »Aspergesa, »Vidí aqutma a mši >In festis solemnibusa. Obvyklé vánoční koncerty, které konány bývají na slavnost Sv. tří králů, vydařily se v každém směru. Programy vykazují vždy čísla cenná a pestrá. Tak letos provedena byla zajímavá práce 1\Iusilova »Růženec u jesliček< pro smíšené hlasy s prův. piana a harmonia, Ambrosův melodram »Štědrý den= (slova od Kosmáka), jenž přednesl čiperný hošík Emanuel Ambros, tenorista pan J. Kučera zapěl velkou arii ze >Sv. Ludmily- od A. Dvořáka atd. Výbor Cyrillské jednoty sestaven jest následovně: Protek+orem jest veledůstojný pan P. L. Hoffmann, farář, jednatelem a pokladníkem pan Aug. Jiříček ml., sbormistrem E. Ambros, ředitel kůru. Členové výboru pp.: Ant. Tušek, T. Navara, Vl. Strážný, Ign. Pacholík a F. Manhardt. Členů činných jest 32, přispívajících 30. Žáci hudební a zpěvní školy městské bývají nížepsanými též ve zpěvu a hudbé chrámové cvičeni a občas spoluúčinkují ve sboru chrámovém. Další zdatné činnosti >Zdař Bůh!a Ezechiel Ambros, řed, kúru. Farní Jednota Cyrillská v Želechovicích. O činnosti jednoty naší v minulých dvou letech dáti můžeme potěšitelnou zprávu, že ve mnohé příčině učiněn byl krok ku předu. Nadšení, s jakým jednota naše před šesti roky založena byla, nikoliv neutuchlo, nýbrž u vétší míře se vzpružilo a vzrostlo, jak tomu nasvědčuje horlivost veškerých členů, uláme sice jen malý hlouček členů c"inných, než usilovnou pílí a svornou prací domohli jsme se úspěchů patrných, značných. Stálým, vytrvalým cvičením ve zpěvu dosáhli zpěváci uspokojivé vyspělosti, tak že se chválí při jejich výstupech správná intonace, lahodný hlas, jakož i zručnost, jakou ovládají hudební dynamiku. Pro přednosti tyto jsou Cyrillisté Želechov- ští známi také v blízkém okolí. Měla totiž i širší veřejnost příležitost poznati zdatnost Jednoty naši. MěšYané sousedního Zlína vyžádali si Cyrillisty Želeehovské, by jim zapěli 5. května minulého roku o pouti, na svátek ssv. Filipa a jakuba. Zpívána byla mše Nešverova Es dur pro smíšený | ||||
|