O deklamaci chorálu, ostatního zpěvu latinského i čëského
Ročník: 1898; strana: 6,
Přepis ke stažení ve formátu MS Word [0 kB]

  PŘEDCHOZÍ   zobrazovat jako obrázky [jpg]      NÁSLEDUJÍCÍ  
O deklamaci chorálu,



o-~'iatníl>to ip~v11 1at.i_ii lsc~l~o i



Prednesl na IX. exerciciích Cyrillsk''ch v Praze Dr. Fr. Ehrmann, prefekt v Uisk. sem, v Brnę



Hlavní a prední známka, kterou clo- bývá dojat, a kdyz melodie city jeho

vęk nad jiné patrnę od ostatního tvorstva vyjadrující takorka samy z nitra jeho

pozemského se liší, jest jeho rec. Recí vytryskují, nýbrz nękdy cit svűj tnelo-

svou jeví se clovęk nejdokonalejším tvo- diemi príbuznými skladatelű j i n ý c h

rem pozemským, jeví se pánem prírody; projevuje a nękdy zase bývá pozván,

vzdyt rec jeho není, nez z nejpádnęjších aby city c í z í c i z í tn i rovnęz melodiemi

diikazu pro to, ze clovęk má, ceho tlumocil. Pęvci se tu neponechává na

ostatní tvorové pozemští nemají, ze vűli, by zpíval, co clice, a zpíval nápę-

obdaren jest od Stvoritele svého duší vem, jakým chce, nýbrz se mu predkládá

r o z u m n o u. Recí svou műze clovęk vy- skladba urcitých uz slov spojených

jadrovati své myšlénky, své tuzby a prání s urcitou jiz melodií. A tu jest zpęváku

tak urcitę a presnę, ze není mozná, by dbáti predepsaných pravidel, týkajících

druh jeho myšlének, jeho tuzeb a prání se i slova i melodie. Z pravidel tęcli

nepoznal. pak jsou více snad, nez jiná, dűlezitá

Prelcypuje-li však nitro lidské radostí pravidla deklamacní. O deklamaci vűbec

ci bolesti, úctou anebo vdęcností ci ci- a o deklamaci hudební zvláštę zkrátka

tem nękterým vűbec, nestací clovęku rec pojednati jest úcelem této prednášky.

prostá, obycejná: on jest prirozenę pu- Nechci a nemohu ani povędęti mnoho

zen a chce mluviti urcitęji, výraznęji nového. Ale doufám, ze velectęní pá-

a takovým zpűsobem, kterým by se nové s trpęlivosti vyslechnou slova má

mohutný dojem nitra jeho také mo- uz proto, ze jsme se sešli na exercicie,

li u t n ę j i projevil, clovęk je prirozenę na cvicení, a ne pro zábavu výlucnę,

puzen rec obycejnou na vyšší stupeń trebas exercicie Cyrillské pro Cyrillistu

povznésti, clovęk je prirozenę puzen, v nejedné prícinę i zábavu a duchovní

aby zpíval, tak ze zpęv jeho stup- pozitek skytaly.

ń o v a n o u recí lze nazvati. _locný cit

clovęka je pűvodcem zpęvu jeho. A kdyz I. Deklamace hudební.



tak clovęk ze srdce mocnę dojatého si Deklamace obycejnę znamená u m ę-

zazpívá, pak zajisté — za obycejných lecký zpűsob prednášení slov

okolností — i zretelnę a s nálezitým básnických a recnických; výtvor

prízvukem a hlasem primęrenę zbarve- básníkűv a recníkűv nezbytnę má za-

ným, co cítí, projeví; pak zajisté melo- potrebí deklamace, nebot teprve s 1 y š i-

dii svou i d obre deklamuje. Tento telným sdęlením je dílo samo do-

pűvod zpęvu lidského je také -- mimo- vršeno. "Zámęr skladatele li u d e b n í h o

chodem tu budiz podotknuto — prícinou, však také teprve tehdy je pinę uskutec-

proc zpęv ryze p o l y f o n n í zpęvákűm nęn, kdyz skladba jeho se provede, se

sborovým více se zamlouvá, nez pouhý deklamuje, takzedeklamace hudební

zpęv li a r m o n i c k ý (hotnofonní) ; vzdyt jest umęní zpęvákovo v rámci

ve skladbę polyfonní kazdý hlas má n á p ę v u (pripouštęjícího jenom v reci-

melodii samostatnou, kdezto ve zpęvu tativu j alcousi volnost co do rythmu)

pouze harmonickém (homofonním) vice ku platnosti privádęti úcinnost

hlasű jenom velmi podrízeným jest ci- slova jasnou, zretelnou výrec-

nitelem, poskytujíc toliko prűvod jednomu ností, nálezitým odstíńováním

hlasu melodicky samostatnému. Odtud prízvuku a dűrazu a primęre-

také patrna prirozenost zpęvu chorál- ným zbarvením lilasu. Deklamací

ního, který jenom z melodii se skládá hudební se také ovšem nazývá umęní

a moderní harmonie netoliko ze nepo- skladatelovo, prizpűsobiti nápęv melo-

trebuje, nýbrz ji radęji vylucuje. dicky i rythmicky prirozenému spádu

Kdyz tedy clovęk dojem svűj s v o u prízvuku a postupu slova mluveného, címz

melodií, jak z nitra jeho okamzitę vy- podmínęna jest predevším pravdivost

tryskla, projevuje, zajisté, ze i tuto me- výrazu. Nám však podle úkolu našeho

lodii nálezitę prednese. Ale clovęk predevším bęzí o zmínęné umęní z p ę-

nezpívá toliko prílezitostnę, kdyz mocnę v á k o v o a proto, nepoznamenáme-li

  PŘEDCHOZÍ        NÁSLEDUJÍCÍ