|
| ||||
| ||||
|
— 7 —
zvláštę, ze mluvíme o umęní skladatelovę, v rovnováze na obou nohou; spo- rozumíme v této prednášce jménem de- cívá-li tęlo více na jedné noze ncz na klamace vzdy deklamacní umęní druhé neb kloní-li se v nękterou stranu, zpęvákovo. neműze na obę strany plic dýchati sou- Jalto kazdý projev umęní výkounélio męrnę, nýbrz dýchá nesoumęrnę a stís- i del:lamace má ciniti dojem d o k o n a l é nęnę. Nezpívá-li z listu, at nechá r u c e i m p r o v i s a c e t. j. deklamujíci musí po obou stranách volnę svisly; zpívati tak, jakoby podával v l a s t n í zpívá-li však z listu, at drzí rámę tak své nryšlénky a vlastní své city pozvednuté, by nikde na tęle nepriléhalo projevoval v okamziku, kdy právę a prsou neúzilo, a męj noty v r o v n é se rodí, nikoliv cizí v liotovosti uz výši prede zrakem, by nepotrebo- odjinud prejaté a pracnę snad naucené. val ani ocí sklopiti. H l a v a má býti v úpiné rovnováze, ani naklonęna Podmínky rádné deklamace aniz otocena, by lu•tan nijak nebyl stísnęn. liudební. Lj Má-li se zpívati chorál, jak nálezí, Ucklamace je r á d n á jenom tehdv, predevším treba, by zpęváci clovedli kdyz, ja]: uz pociotceno, se rovná do- t e x t r á dnę c í s t i. Slyšel jsem jistý konalé improvisaci, kdyz dobrý zpę- sbor kostelní castęji zpívati responsorium vák zapęje melodii tak, jalcoby právę »1 i b e r a« a vzdy se opakovala celým z nitra j e li o byla vytryskla. bIá-li však tím sborem hrozná nestviira »q u a n d o deklamace dokonalé improvisaci se rov- coeli moreli di (místomo7,endi) suut«; nati, treba spiniti jisté podmínky. jinde zas choralisté na veršílc: I n m e: , 7 j Zpęvák musí míti li l a s z v u c n ý morfia a e t e r n a erli nt i u s t i opęt a vytrvalý, podajný a ohebný, a opęt stejnę odpovídali : »A b a n d i- j alco-r, i cl e c li hospodárný.lvucnosti t i o n e (místo auditione) m a 1 a n o n t i- a vytrvalosti hlasu a hospodárnosti dechu m e b u n t«. Molilo by se nęco podob- velmi prospívá nálezité p o s t a v e n í ného prihoditi, kdyby se zpęváci na- a d r z e n í t ę 1 a pri zpęvu, cehoz se tak ucili napred, jak nálezí, text císti? málo dbává. Zpęvák uecht stojí prímo, (Pokracování). O králevici kouzelníku, (ci: Kolikerý jest zpęv`) Predneseno o valné výrocní schűzi farní Cyrillské jednoty v Zelivé. (Pokracování a dokoncení. K této cásti ríše kralevice zpęvu, to jako i v písni národni tęsnę priléhá ná- jest ku zpęvu prirozenému nálezí do pęv ku slovűm, která se zpívají, tak jisté míry i jednohlasý zpęv církevní, tęsnę, ze ne pouze vzestup a sestup me- cili jak jej jinak nazýváme, choráliií. lodie, ale i síla tonű a proud jejicli (cili Nebo, i ten by1 z pocátku, dokud nebylo rythmus) tu rychlý tu volný urcuje se krestanství rozšíreno za meze ríše rím- náladou ci vzrušením, vzbuzeným v duši ské, majetkem národním a zpíván byl smyslem zpívaného slova. Za tou príci- nejen od osob duchovních u oltáre sluz- nou nemá chorál právę tak jako pravá bou Bozí zamęstnaných, ale i aspoń cá- píseń lidová, která není tanecní neb stecnę, ode všeho v lodi chrámové shro- k pochodu urcená, zádného taktu. mázdęného lidu. Chorální zpęv má ráz Budiz mi pri této prílezitosti dovo- a povallu zpęvu prirozeného také proto, lena malá odbocka o taktu. Takt dle ze jako o písních národnícli, tak i o pre- mého mínęní patrí k tanci a k pochodu, mnohých skladbách zpęvu chorálního ale nikoliv ku zpęvu, aspoii ne ku zpęvu neznámo, kdo je skládal aneb první jednolilasému. Ne jednotvárným taktem, zpíval; téz proto, ze premnohé zpęvy ale prirozeným mnohotvárnym a pre- chorální povstaly tímtéz zpűsobem jako rozmanitým rythmem cili proudem reci písnę národní, ze totiz v duši neznámého má rinouti píseń z útrob duše. Takt jest skladatele zrodil se text i nápęv záro- pro pi-irozený oduševnęlý zpęv holou veii, ze skladatel básnil a soucasnę svou svęrací kazajkou, která dusí hrud naši, báseń jiz také zpíval. Proto v chorálu právę, kdyz volným zpęvem rozšíriti se 2* | ||||
|