|
| ||||
| ||||
|
touzí, která ji srází a k ouzlcostlivému, podle vzoru starých katicionalű takt
jediiotvárnému, clucliamornému pocítání jednoduše vynechal. Nebo cíle úsudku nutí, právę kdyz krídla k volnému vzletu znalcű v tę prícinę na slovo vzatých rozepíná. Jen v tęch písních lidovýcli, ti-eba takt povazovati za vetrelce do té které skládány byly k rozlicným tancűm cásti ríše zpęvu, kterou zpęveni priro- národním a pri tęchto tancích také sku- zeným, prostonárodním, lidovým nazý- tecnę se zpívaly, má takt svou opráv- váme a dostal se tam zcela neoprávnę- nęnost, ponęvadz tanec jako i pochocl ným zpűsobem, ne dvermi ale pres plot polrybuje se pohybem odmęreným a stej- casomíry z druhé cásti kouzelné ríše nomęrným. Ale v ostatnícli písnícli li- králevicovy, ze zpęvu umęlého a sice dovýcli a zejmena v písnícli duchovních za pomoci varhan a v prűvodu hudby jest takt liolým nesmyslem. Písnę du- nástrojné. I do chorálního zpęvu zacal cliovní nebyly prec skládány k tanci se vtírati a to od té doby, kdyz zacali neb k pochodu a nemęly proto skutecnę noty chorální męriti na urcitou délku ve starých kancionalech zádného taktu; a sestavovati je na skupiny dvoudobé, teprv novęjší vydavatelé získali sobę tu trídobé, ctyrdobé a t. d. a zejmena telily, smutnou slávu, ze ty naše prekrásné kdyz z prirozeného, jednohlasého zpęvu zpęvy duchovní sešnęrovali do moder- chorálního zacali dęlati p~idáním nej- ního, duchaprázdného taktu, tak jako prvé jednoho pak více hlasű zpęv umęlý, by pri zpęvu zádného jiného duševního vícehlasý. Teprv v novęjším case se hnutí býti nesmęlo nez v hopkujícím poznává, ze casomíra do chorálního taktu neb granátnickém pochodu. zpęvu nepatri a ze by bylo pocliybeno Nechci tím ríci, ze by zpęv piirozený povazovati v chorálu ctverlu•anou notu nemęl zádného t. zv. tempa, ze by se s cárkou za pűlovou, bez cárky za ctvrto- snad jinými slovy męly všecky slabiky vou a notu na špicku postavenou za stejnę dlouze aneb stejnę krátce zpívat, osmickovou a uznalo se, ze treba noty tot by pak vypadalo jako lclepáiií ve chorálu sestejńovati, t. j. povazovati je mlýnę neb tluk kyvadla hodinového. za znaménka co do trvání stejné plat- "Zpęv prirozený má prevelikou rozmani- nosti anebo lépe receno zádné platnosti, tost v délce a krátkosti slabik, tutéz povazovati je totiz za znaménka pouhého bezmála rozmanitost, jakou má naše rec postupu melodie, nikoliv ale téz za zna- pouze mluvená neb zivé slovo, ale právę ménka jisté urcité délky neb krátkosti. pro tuto rozmanitost nelze zpęv priro- Pato délka neb krátkost jednotlivých zený vtęsnati do prihrádek moderního, not má ríditi se patricnou prízvucností dobami urcité délky vypinęného taktu. zpívaného slova a primęrenou náladou Naznacuje se také pri zpęvu prirozeném duševní. Slyšme o tom výrok aspoń jed- tempo ci trvání jednotlivých slabik ru- noho znalce a odborníka nestranného. kou, ale ne tęmi, abych tak rekl, kyva- Karel Stecker, lektor na ceské univer- dlovými pohyby, které vyzaduje takt sitę a professor na konservatorí v Praze moderní, nýbrz pohyby co mozná roz- píše ve svém »Všeobecném dęjepise manitými, jak toho vyzaduje zretelná hudby« (díl L, str. 9i.) takto: »Gre- výslovnost textu, postup a seskupení tonű goriánský cliorál chová cetné zpęvy a vnitrní, ze smyslu zpívaného slova úchvatné krásy a dűstojnosti, od nej- plynoucí vzrušení mysli. jednodušších recitaci az lc melocliím, bo- Seznal jsem ne pouze z vlastní zku- liatými koloraturami nádhernę vyšper- šenosti, ale i ze zkušenosti hudebnę kovaným. A veškera ona síla a hloubka, mnohem vzdęlanęjších zpęvákű, jak byly ulozená v rűznýcli tęcli melodiícli (cho- ninolié z našich kostelních písní taktem rálních), opęt jen tehdáz nálezitę műze znešvareny, tak znešvareny, ze kdyby prijíti k platnosti, popráno-li umęlci vý- je clovęk dle predepsanélio taktu jen konnému . . . svému nadšení volnélio trochu rychleji zpíval, byly by to hotové zjednati prűchodu, coz ovšem műze státi písnę tanecní. To prec nebyl úmysl ná- se skutkem, není-li u vzletu svém tísnęn bozných skladatelű jejich. Jeden novęjší neodűvodnęnými zákony jednotvárnosti vydavatel zpęvníku kostelního (na Mo- rythmické ve prednesu« (t. j. není-li ravę) velikou vynalozil píli na prepra- tísnęn taktem). cování celého textu všech písní, jez do Ve zpęvu umęlém, zejména vícelila- sbírky své prijal, jen aby se shodoval sém, nelze takt jako ve zpęvu priroze- text s taktem not; mohl si snadno de- ném pokládati za cizince, tam má takt vęt desetin práce ušetriti, kdyby byl jiz své domovské právo, zvláštę kdyz | ||||
|