| ||||
| ||||
— IS —
Mlcky táhnou milliony hvęzd po ne- v y koupen í. První verše vítęzoslavného beské klenbę, avšak jejich mlcení není zpęvu, totiz »Sanctus«a»Pieni sunt« zádné mlcení. Jest prece 1 s duší mluvení, at prichází od vin zvu- bozství. D r u h á však cástka jest hlas kových nebo svętelných. Nebesa, všecky lidí a týká se tajemství vtęlení a po- tam nahore svítící lrvęzdy, otvírají svá zdravuje Spasitele, jenz se jiz brzy má na svętlá ústa a vypravují slávu Boha stvo- oltári objeviti pod zpűsobou chleba, jása- i•itele. Den dni vypravuje slovo to a noc vým voláním: »H o s ann a i n e x c e l- noci oznamuje to um ní. (Psallite). sís. Benedictus, q u i v e n i t in Dojat byv krásou hvęzdnatého nebe nomine Domini. Hosanna in ex- napsal veliký hvęzdár Kepler na konci celsis. Hosanna na výsostecli. své kuihv o liarmonii svętű tato ná- Pozehnaný, jenz se bére ve bozná slova: »Dękuj i ti, műj Boze a Yaue, jménu Pánę. Hosanna na vyso- ze jsi mi dal tuto radost na svém stvo- stecli!« rení, toto zanícení na dílech svých ru- To byl triumfní zpęv, kterým pozdra- kou! Já jsem oznámil slávu tvých dęl vovali zástupové Mcssiáše pri jeho po- lidem, jak dalece byl s to műj konecný sledním slavném vjezdu do Jerusalema. ducli, aby pojal tvou nekonecnost. Jest-li Jest to dęj na nejvýš tragický, vzpome- jsem nęco rekl, co by bylo tvé cti ne- neme-li si na onen prűvod od Bethafage hodno, rac mi to milostivę odpustiti!« pres lioru Olivetskou dolű cio Jerusalema A o slavném hvęzdári Newtonu se vy- a nahoru do clirámu ; kterak: celý národ pravuje, ze pri jménę »Btih < vzdycky metaje ratolesti a prozpęvuje Hosanna z úctivosti smekl. jde tomu vstríc, jehoz nezná, ale jemuz halcé zemę zvęstuje Bozí slávu brzy po té v neštastné zaslepenosti volá a v e 1 i k o s t. Hory a pahrbkové, stud- ,,L krizuj, ukrizuj ho !« nice, more i reky, rostliny, zivocichové Kterak souvisí ona událost s naším ve vodách a ptáci ve vzduchu a všecky zpęvem pci mši svatí:, není tęzko ríci. zivé bytosti dobrorecí Pánu. (Chvalozpęv Jako tenkráte konal Pán slavný vjezd trí mlá(-Iencű). Sv. Antonín poustevník do Jerusalema, aby brzy na to jako byv otázán, kterak műze bez lenili trá- obętní beránek na ki-ízi vykrvácel, tal< viti cas ve své samotę, odpovędęl: »Mám sestupuje v málo okamzících s nebe na jednu knihu, která stále lezí prede mnou oltár, aby onu obęti nekrvavým zpűso- otevrena. První list v této knize jest bem obnovoval; a proto i my voláme: zemę se svými kvętinami, stromy, zví- »Hosanna na výsostecli. Pozehnaný, jenz raty všeho druhu, vęru folium, bohatę se béi-e ve jménu Pánę. Hosanna na vý- popsané rozmanitými písmenami a zna- sostech!« A varhany hucí v mocných meními, svítícími body a cárkami. Druhý tonech, zvonky znęjí, rozlehá se zpęv lidu. list jest more ve své nesmírné velikosti Jezto S a n c t u s uzavírá praefaci, a vznešenosti. Tretí list jest prostor proto také n á p ę v jeho má priléhati vzduchový s hemzením zivota. Ctvrtý k nápęvu praeface ; to pozorujeme ob- list jest nebe se svými livęzdami.« A tak zvláštę pri staré melodii feriální. Neménę obracel listy Antonín ve knize svętové krásnę pojí se Sanctus pri duech duplex; a vidęl a slyšel kráceti Páua Boha ve jest to nápęv nejvznešenęjšího vzletu ; pi•írodę. V pravdę, nebesa a zemę zvę- velikolepý ve svém pohybu., ale vyznívá stují velikost a slávu Bozí. jemnę u svatém se klanęní. Ale ještę více nez stvorení ciní to (Pokracování). O deklamaci chorálu, c>, ~ t <1 i li í li o ii>«1s, < 11 c> i ~-. Prednesl na Ix. exerciciích Cyrillských v Praze Dr. Fr. Ehrmann, prefekt v bistr. sem. v Brnę. (Pokracováni a dokoncení.) Neménę dűlezito jest pri cvicení melo- výslovnosti samohlásek a varovati pred die spojené s textem dbáti rádné a cisté I všelikými prídavky k samohláskám; roz- | ||||
|