|
| ||||
| ||||
|
23
Ještę jeden krásný príklad budiz tu dovoleno uvésti. Pozorujme slavné ,1 te missa est«: I. Il. III. ------------- i - - - - te c c c_— e-- - ~Íis-sa ést. Dęlí se ve tri clíly; druhý díl je úpinę pocátecni tony kazdé z tęch 3 skupin shodný s prvním; tretí díl je oba pri- a tím nepatrným prízvukem a cl irazem męrenę zakoncuje. Ale první dva díly je od sebe odliší. Vzdyt dobrý chorali- se dají opęt rozdęliti kazdý ve dvę cásti, sta nezaneclbá pravidla, které predpisuje talc ze první cásti navzájem i drulié cásti v cliorálu navzájem sobę se rovnají. Lze pak celé J) kazdé slovo, pokud jeli mo2no, to —I t e m i s s a e s t.< prirovnati ku s 1 o c e, celé jediným decli em vyzpívati skládající se ze dvou úpinę stejnýclt r á- a neroztrhovati. d e l;, rozdęlených cesurou a z v e r š i k u Jakoz jsme v odstavci tomto vid li, z á v ę r e c n é li o. Lze je také prirovnati chorální melodie bývají velmi symn7e- k souvętí, jehoz predvętí se ve dvę tricky slozeny a prozíravý a pilný po- cásti dęlí a zal~onceno jest primęreným zorovatel chorálu nalezne v nęm mnoho závętím. Tak by i básník i i-ecník našel anniollo príkladű krásnésymmetrie, jakoz sobę pi-íbuzné krásy, na jecliném »I t e ukázali opat I' o t h i e r' j (P. K i e n l e), missa est«. Jausseus,2) \Vagner;') a Lllou- Tak<,vé rozdęlení melodií chorálních m e au.i) Ale i tu jest se prílišnostem vy- napomáhá velice ku jasné a srozumitelné hýbati. Do krajnosti zajisté zabíhá, kdoz jich deklamaci ve prirozeném a príjem- první cást melodie P a t e r n o s t e r roz- ném rythmu. Stojiz tu aspoń jeden ještę dęluje ve clánky, které jsou lz sobę na- príl;laci. V obradu predepsaném pro kon- vzájern v pomęrech 4:6; 5:5; 4:5; 2:6; sekraci kostela je v antifonę »S u b a 1- 5 : 5 a chtęl by i toto rozclánkování pri- t a r e ll e U, ]derou biskup zanotí zaví- císti na vrub zákonu aestiictil:y..') raje sepulchrum na oltári tal.é místo : Jako však lze lehkým prízvukem vy- znaciti a srozumitelnęji prednésti melo- --E E die chorální ze symmetrickýcli clánkű Y slozené, tak lze delší neumy vűbec pri- ve stro - - - rum. padným lehkým prízvukem jasnęjšími a srozumitelnęjšími uciniti. Stává se totiz Kdo si pozornęji místa toho povšimne, pri d 1 o u li ý c 11 neumácll, nadepsaných pozná záliv, treba na první pohled podle nad jedinou mezislovnou slabikou, tisku noty jinak k sobę patriti se zdály, ze samohláska té slabiky na konec neumy ze skupina prvních i S not se skládá ze jakoby uz zanikala aneb dokonce uz tak 3 menších skupin po 5 notách o úpinę nejasnę zní, ze se tím slovo roztrhne stejné melodii, ovšem vzdy o jeden stu- a text chorálu nesrozumitelností zal]alí. peń nizší. Clioralista, který prostudoval Aby se nesnázi této odpomohlo, jest antifonu tuto, zajisté docela jinak, jasnęji velmi dobré poslední ton neumy týmz totiz a srozumitelnęji, prirozenęji a prí- dechem sice zazpívati, ale samohlásku jemnęji zazpívá místo toto, nez-li chora- té slabiky slabým prízvukem jakoby opa- lista, který nedbaje rozdęlení toho anti- kovati. Na prllclad si všimnęme nahore fonu ?S ti b a 1 t a r e ll e i,< zkrátka »od- uvedeného slova z obradu picdepsanélio zpívá«. pro konsekraci kostela : v e s t r o r u m— Pravím-li však, ze choralista, který kdyz se na poslední ton neum}- nade- tu antifonu prostudoval, j a s n ę j i ji za- psané nad slabiku - s t r o - tedy na a zpivá, nemíním slovem j a snę j i, ze by samohláska o velmi z lenka jakoby opa- snad choralista skupiny 5-notové od sebe odlucoval, na kazdou zvláštę znova dechu HDer Gregc>rianische Choralu, Tourav, 1881. nabiraje ; nýbrz, pravím-li j a snę j i, mí- 2j rLe Rhvthme du Chant Grégorien<, 1891. ním, ze choralista jsa dobre pamętliv ,i rinfiihrung in die Gregorianischen Me- rozdęlení toho, j e d i n ý m decllem sice Ir>dien«, 1895. ^j > Rhvthme, esécution et accomhagnement c e 1 o n skupinu t 5-notovou vyzpívá, ale du Chant Grégorien,<, 1892. prece p o n ę k u d prízvukem zdűrazní Sr. M u s. S a c. r. 1896, c. 11., str. 12?, | ||||
|