|
| ||||
| ||||
|
YRI I1Lc
CIAsoFis pro katolickou llndb» pos-v~ tnou v Cechách, na Moravę a ve Slezsku, zároveń ORUN OUGNÉ MXOxY MULU Majitel, vydavatel a redaktor: 1898, Rocník XXV, F. J. LEHNER. C1S10 S. a 6, {',j111 1111111111 111111111111 litil 111111111111111111 liii 11111111 M111 11 lililli 1111111 IIIIIIIIIIIII1U1 1 luil 1111111111111 limil i 111 1 evinrnneaerinnmi rennurnwn!nnmmncnwnnn!m Deváté exercicie Cyrillské v Praze. Napsal F. J. Lehner. (Polcracováni a dokoncení.) Jako vzdy, zahájeny jsou téz deváté predmętu, nacez vicerektor, llobroslav exercicie Cyrillské chorálními sluzbami Orel, v prednášce dvę liocliny trvající Bozími a to v chrámu Emausském, kde promluvil o historii hudby chrámové, den co den otcové rádu sv. Benedikta zvláštę chorálu od prvních dob Icrestan- Pána Bolia chorálem cliválí a velebí. ských az na dnešní dobu, která na ji- Cyrillisté do Prahy k exerciciím zaví- ném místę listu tohoto se uvádí. Výklad tavší, kterí chorál emausský ještę ne- svűj zakoncil chorálním cvicením, k nę- slyšeli, po cestę na Slovany zivę hovoi"•ili muz zvolil zpęvy pohrební, jichz knęzi o deklamaci cliorálu. Kazdému z ctenárű i uciteli nebo rediteli kűru treba jest »Cyrilla« utkvęly v pamęti clánky o pred- znáti dokonale, za kterouzto prícinou mętu tomto v jmenovaném casopisu pred prinesl a úcastníkűm rozdal litografované nedávnem uverejnęné, v nichz P, Alban hlasy, dle nichz s prítomnými pohrební theorii sestejńovací horlivę zastával. Pu- chorál cvicil. tujíce nyní do opatského chrámu Pánę, Odpoledne pokracoval v chorálním vymęńovali si vzájemnę náhledy o pred- cvicení P. Emilian Paukuer, zvoliv k tomu nášce chorálu, tęšíce se na porovnávání rűzné zpęvy z »Graduale Romanum« je- theoretických pravidel se skutecným jichz nápęvy analysoval a predzpęvová- prednesem. V chrámu emausském kladla ním na krásu jejich upozorńoval, jak se tehdáz nová dlazba, za kterouzto ctenár z prednášky jeho pozná, která prícinou sluzby Bozí konaly se v krá- následovati bude. lovské kapli, kam úcastníci uvedeni jsou. Nutným doplńkem cvicení chorálního Konventualní mše svatá pocala Introitem, byla další prednáška o starých toninách po nęmz následovalo Kyrie. Hudebníci, církevních, v které i-editel, Jan Zelinka, kterí nilcterale nebyli s to spráteliti se jasnę a názornę jednotlivé toniny cír- s theorií sestejńovací, jak v »Cyrillu« kevní charakterisoval a objasńoval prí- slovem i notovým príkladem znázornęna klady, jez nejprve na tabuli pracoval a byla, nyní valnę se upokojili, slyšíce, napotom na klavíru pi•edehrával, zavdę- jak pri zpęvu nápęv se slovem rozma- civ se tím nemálo veškerym varhaníkűm, nitę se pojí, tak ze jednotvárnost, jíz se jakoz i prítomným Cyrillistűm. Dűkladná dęsili, ustoupila oduševnęlému prednesu. prednáška bude v »Cyrillu« uvei cjnęna. Kdyz po skoncené bohosluzbę hosté Den namáhavé práci vęnovaný za- z Emaus do domu Svatováclavské zá- koncil se pobozností adoracní v kostele lozny se vraceli, rozpredl se na zpátecní krizovnickém o 7 hodinę vecerní. Renais- cestę ještę zivęjší hovor o jmenovaném sancni kostel sv. Františka u mostu | ||||
|