|
| ||||
| ||||
|
— 34
Karlova slaádá se z lodi, z jejíhoz stredu u úchvatné moliutuosti. Kdyz doznęly zvedá se pęknę sklenutá kuple s lucer- truchlivé výtky Spasitelovy, zacliytil nou; východní rameno lodi prodluzuje obratný varlianík poslední al:l:orcly, aby se v chor, mající po pravé i levé stranę poznenálila pripravil posluchacstvo k ná- kruchty podobnę upravené, jako se spa- ladę radostné dűvęry a dętinné odda- truji ve svętoznámém, patriarchalním nosti, která dýše z kazdého taktu Kríz chrámu sv. Marka v Benátkách a v hlav- l:ovského »Lauretánskýcli litanií« pro ním chrámu Církve katolické, u sv. Petra 4h1. sbor 1 capella, v nichz objevuje se v Rímę. Kruchty s lilavním oltárem sou- celý význam hudebního umęlce ceského, sedící jsou pro zpęv liturgický neoceni- jehoz skladba byla v pravdę vrcholem telnou výliodou. Zaznívá-li však z nich adoracní poboznosti, netoliko rozmani- zpęv bud umęlecké krásy postrádající, tostí invence ustavicnę se stupilující, nýbrz anebo duchem divadelních sl:ladeb pách- i krásou a dokonalostí prednesu. V »Li- noucí, kontrast oltáre a l:ruchty ještę taniích lauretánslcých« poznáváme, jal: nápadnęji vyniká. V carolcrásném chrámu znamenitým skladatelem církevním Kríz- sv. Marka slyšel redaktor pred lety od- kovský byl a jal:ou ztrátu jsme utrpęli tud zaznívati polyfonickou mešní skladbu tím, ze mistr presného slohu hudby cír- 16. stol., ale tak surovę a neotesanę, ze kevní skladby své po provozování oby- l:vętný pel naprosto mizel; v nejvętším cejnę — spálil. A kdyby se nebylo re- chrámu svęta, o jubilejní slavnosti Pia I3-, daktoru poštęstilo tęch nękolik skladeb, vinila se ohromnými prostorami Svato- které v hudebních prílohách »Cyrilla« petrsl:ými liudebnę nejdol:onaleji pred- vydal, na nezapomenutelném príteli svém nesená moderní mše, divadelním duchem vylouditi, ani tęchto drobtű bychom ne- posluchace prímo od oltáre odvracející. męli. Upaloval skladby své, jelikoz je Obę nemilé upomínl:y tanuly zivę reda- povazoval v chorobnę uprílišnęné skrom- ktoru na mysli kdyz pred pocetím ado- nosti za nepodarené pokusy. Ceská skrom- racní poboznosti v lodi krizovnického nost stala se nám ztrátou nenahraditel- kostela poklekl. Jaký bude zpęv, který nou. Velkolepé litanie uchvátily nejen za chvilku se rozhlaholí s kruchty pred Cyrillisty v kostele prítomné, nýbrz i Cy- oltárem, v jehoz svatostánku sídlí Berá- rillsl:ou Jednotu krizovnickou, která je nek Bozí? V tom okamziku varhany jiz prednesla s tal:ovým nadšením, ze by ji zapreludovaly a po krátké predehre vzná- byl zvęcnclý mistr, na chválu skoupý, šely se prostorou chrámu akl:ordy Orlan- pochválil. Ducli cesl:ę skladby rozehrál dových mottet ze zalmu 64. srdce ceských Cyri]listy zpívajících i na- Na oduševnęlém prednesu hned z po- slouchajících. Hluboce dojati klanęli se cátku bylo znáti, ze tal:tovkou vládne všicl:ui Beránku Bozímu, kdyz po »Tan- ruka hudebníka, který skladbu nálezitę tum ergo« od Pitonilio, knęz nejsvę- pojal a sbor v ducha skladby zasvętil. tęjší svátostí shromázdęné zehnal. Byla Po skladbę Orlandovę á capella násle- to zajisté adoracní meditace v pravdę dovalo Wittovo »Stabat Mater« pro 4h1. Cyrillslcá, rovnęz úchvatná, jako umę- sbor s prűvodem varhan. Vyznívala-li lecky dokonalá. Interperetující sbor vý- z mottet Orlandových skroušená mo- bornę nacvicený a obezretnę rízený dlitba, která z hlubokosti útrob králov- osvędcil se znamenitę. Nejmladší vętev ského pęvce Davida vytryskla, vzhűru lípy Cyrillské vydala první jarní kvęt. k nebesűm se nesla a k trűnu Hospo- Cyrillská Jednota ]:rizovnicl:á slavnę za- dinovu pronikla, odkud zavanul do duše hájila pozehnanou pout cinnosti své l:u zalmisty Pánę pokoj a n,ír, ve ,Stabat cti vlastní i obecné Jednoty Cyrillské, Mater« odehrála se nejdojemuęjší trage- jejíz nejnovęjší haluzi býti se osvędcila die svęta, rozechvívající srdce zbozného a to zpűsobem v pravdę cestným. Uká- ]: cstana. Obraz za obrazem, výjev za zalo se opętnę, jaké ovoce plodí nad- výjevem mijí a uchvacuje duši vnímavou. šení. Dva mladiství nadšenci podali si Scenerie se stále męní a sbor, jakozto ruce k spolecné práci, P. 1?milian Pauk- hudební interpret brzy vypravuje, brzy ner a sbormistr mladistvé Jednoty Cy- rozjímá, brzy s veškerou vroucností se rillské, Karel Douša. Spolecné nadšení modlí. Velebnou, klidnou ozvęnou velko- roznítilo sbor. A stromek peclivę zasa- lepého zalozpęvu byla Pielova »impro- zený a pęstovaný vydal první l:vęt. Mi- peria«, prednesená trojhlasým zenským strnost zpęvu doplńovala mistrnost hry sborem, lcteráúcinnę ]:ontrastovalas piccl- na varhany, k nimz zasedl mistr Jan cliázející skladbou, pinou dramaticnosti Ev. Zelinka. Pozehnání męl zástupce se- | ||||
|