|
| ||||
| ||||
|
-36
se téhoz dne slavil, zpívala Cyrillsl.á jed- Pitoni, Cima a I-tt, novov~'ký smęr Hudby nota 61i1. Palestrinovo »Tu es Petrus«, církevní ukázalo nękolik celných Cyrilli- aby o slavnosti Cyrillské, jal. vhodno a stű ceských: Krízkovský, Cainer, Syclira slušno, ani kníze hudby církevní neschá- a Zelinka, a nękolik representantű ci- zel. Mše svatá skoncila hymnem »Pange zích: AVitt, Piel a Haller. Soustavu novo- lingua« a »Genitori« od Hallera a »Tan- vękých varhan názornę vysvętlil Cainer. tum ergo« od \Viltbergra. K dopinęní a zaokrouhlení celku nesmęl Po mši svaté odebrali se veškerí Cy- scházeti zpęv lidový. Vzorem písnę ceské rillisté opętnę do dvorany Svatováclav- jsou Rorate. Za to pilinou zvolil reda- ské, kde host Brnęnský, Dr. František ktor ku cvicení Rorate pondęlní, které F,hrmann, pojednal »o deklamaci chorálu, pred nękolika lety vydal správnę nápę- ostatního zpęvu latinského i cesl.ého« vem i textem. Predeslav strucný výklad s diil.ladností zkušeného hudebníka, jalo o tęchto vzácnýcli zpęvech ceských cvi- vedle prítomných téz veškeré ctenárstvo cil s prítomnými nękolik chorálű na »Cyrilla« se presvędcilo, kde odborná zpiisob antifon s písnęmi se strídajícícli. prednáška jiz uvei-ejnęna byla. Jelikoz sbor skládal se vesmęs zhudeb- níi.ű v krásu zpęvu lidového zasvęce- Závęrecné cviceni konal redaktor. ných, vinila se prostorami dvorany staro- O exerciciích byly nálezitę zastoupeny ceská píseń veleby uchvacující. chorál i polyfonie. Pri mši svaté v Lmau- Velebnou písní ceskou skoncily se sích, Introit, Graduale, Offertorium a deváté exercicie Cyrillské. V dojmu písnę Communio pi-i obou mších v kostele ze srdce ceského vykvętlé podękoval u Panny Marie Snęzné a u Krizovníkű, cvicitel jakozto predseda Obecné Jed- cástecnę i pi-i nešporách zpíval se cho- noty Cyrillské veškerým recníl. m i cvi- rál, jejz prakticky cvicil s úcastníky citelűm, rozzehnav se s úcastníky exerci- P. 1'aukner. Staroklasickou polyfonii za- cií s pozdravem: »Na brzkou shledanou stupoval Orlando de Lasso, Palestrina, o desátýcli exerciciíchi Cyrillslcých !,< O mešních zpęvech. Píše P. Method Vojácek, O. S. B. (Pokracování.) V. Agnus Dei. touliu po nejvętším projevu bozího smi- lování, po milostném pi•íchodu knízete Poslední cástkou ordinaria jest A g n u s pokoje. Dei. »Agnus Dei, qui tollis pec- O b r a z b e r á n k a nálezí mezi nejkrás- cata mundi, miserere nobis. nęjší obrazy, pod kterými clice vstoupiti Agnus Dei, qui tollis peccata bozský Spasitel v e s v, p í s m ę ke bránę mundi, miserere nobis. Agnus našeho srdce. Témęi- bezpoctukráte se- Dei, qui tollis peccata mundi, tkáváme se s tímto obrazem ve starém dona nobis pacem.« Beránku i novém zákonę. Jiz beránek, kterého Bozí, jenz snímáš hrícliy svęta, obętoval Abel, jakoz pozdęji zidovský smiluj se nad námi! Beránku beránek velikonocní, byl predobrazením Bozí, jenz snímáš hríchy svęta, K r i s t a, pravého Beránka Bozího. Vzne- smiluj se nad námi! Beránku šeny jsou obrazy Beránka ve zjevení Bozí, jenz snímáš hríchy svęta, sv. Jana. »Svíce jeho jest Beránek,« praví udęl nám pokoje!« se o męstę svatém; a o panicích: »Ti »Agnus Dei« byl píivodnę asi zpęv následuji Beránka, kamzkoli jde.« »Umyli z náboznosti, který se zpíval pred sva- roucha svá a zbílili je v krvi Berán- tým pi-ijímáním nebo pri nęm, jako na kovę.« »Blahoslavení, kterí 1. veceri svatby príklad za naší doby »O salutaris ho- Beránkovy povoláni jsou.« Církev jest stia«; celebrující knęz se ho nemodlil. »chot Beránkova oblecená v kment Papez Sergius I. (657—701) prý ustano- sticvoucí a bílý« a t, d. vil, aby se zpíval pi•i lámání sv. liostie V novém zákonę uzívá Jau Krtitel od kleru a lidu. Obsahuje vyznání vlastní poprvé výrazu »Beránek Bozí«: » E c c e nehodnosti a zároveń vroucí, láskypinou Agnus Dei!« »Hle, Bcránek bozí, | ||||
|