| ||||
| ||||
— 3 9 --
11 Doba obnovy pocíná stoletím ny- pűvodu byli první kresfané? "Zodpoví- nęjším. me-li totiz otázl:u tuto, nebude nesnadno ríci, odkud prišel chorál. I. (od Krista Pána az do Rehore Vel.) První krestané byli pűvodnę zidy Nastíniti vęrný a urcitý obraz zpęvu anebo pohany. ' idé znali ze synagog pűvodní liturgie apoštolské jest nemozno; zpívati zalmy starozákonní, a neni mozno, nedostávát se pramenű. Písmo sv. mluví aby prestupujíce ku krestanství byli zcela sice orpęvu, avšalc jen potud, pokud toho umęní rázem zapomnęli. A z pohanit lid zpívati vybízí. Tak cteme u sv. Pavla zvláštę Rekové vypęstili si svűj, od orien- Ice Kolos: >'Slovo Kristovo prebývejz ve talcii lišící se systém hudební, který jiz Vás hojnę, se vší moudrostí, ucíce a na- ve století šestém pred Kristem dosáhl pomínajíce samy sebe zalmu, zpęvy a svého klassicismu. Telydy, jak clí Dr. Ho- písnickami duchovními s milostí (t. j, se stinský v lrudebníclr rozpravách cís. 4., srdecnou pobozností) zpívajíce v srdcích str. t lo, rozdęlila se lyrická liudba recká svých Boliu.,< Podobnę vybízejí ]:e zpęvu ve dva proudy, c li o r i c k ý totiz, v nęmz prvolcr-estany i círk. spisovatelé sv. Ignác dosáhl výše umęlecké sborový zpęv jedno- Klement Alexandrinský, konstituce apo- hlasý a jenz pęstoval se v jizní Italii a štolské ze stol. II1.; avšak ex professo Sicilii,— a m e 1 i c k ý, pęstęný na reckých o meloclii, rythmu, vűbec o formę zpęvu ostrovech maloasijský ch, v nęmz hlavní nemluví nikdo ze spisovatelű souvęlcých. roli męl zpęv solový. V dobách pak Vzdyt spisovatelé tehdejší męli jiné vęci pozdęjších, ére Kristovę blizších, pozbý- ua starosti, nez popisovati chudický a valo Recko více a více své samostatno- prostinl:ý zpęv krestanű shromázdęných sti, a všechna umęni, tedy i oba lilavní v ]catal:ombách; a pak nemęli ani ter- proudy hudby recké prestęhovaly se do minii hudebních, jez vytvorily se teprve nových Athéu, do Ríma. Rímané prisvo- bęhem casu. Ba není ani rukopisű z prv- jili si záhy hudební umęní recké, a nelze ních dob krestanských, ponęvadz kre- popríti, ze ku krestanstvi prestupující staué jedinę tradicí ucili se zpęvűm li- Rekové a Rímané vnesli do zpęvu kre- turgickým, a neznali ani znaménelc, jimiz stanského tradice antické, které vedle by urcitę vyznacili iuter~-ally melodie. zivlű orientalsl:ých nabyly platnosti. I to nutno uváziti, ze neustálá pro- Nęl:terí popírají vliv antický na zpęv následování prvních trí století stęzovala krestanský tvrdíce, ze národové starí, soumęrný a postupný vývoj liturgie vűbec I:gyptané a Rekové uzívali v hudbę ná- a zp :vu církevního zvláštę, a ze l: esta- strojné systému chromaticl:ého; pi- zkém nűm teprve ediktem milánským, vydaným spojení, tak lconkludují dále, hudby a r. 313, dovoleno bylo verejnę slaviti bolio- zpęvu nebylo jinak mozná, nez ze chroma sluzbu. prešlo z hudby do zpęvu, a ze zpęv sta- Pi-ece však Ize si predstaviti, ne-li rých tedy byl chromatický. Ponęvadz pro nedostatek souvękých pramenű obraz pak zpęv krestanský jest diatonický a nikoliv cltromaticl: , není mozná, aby urcitý, toz aspoń rysy základní tohoto antické tradice nabyly v našem zpęvu obrazu zpęvu prvolcrestansl:ého a zod- povędęti nejdűlezitęjší otázky z oboru platnosti. K t%mto vývodűm odpovídáme : Jest toho. sice pravda, ze v hudbę nástrojné v do- A odkud cerpati budeme odpovędi bách antických uzívalo se chromatu; tak na hlavní otázky týkající se zpęvu litur- na pr. ve florentském museu lze vidęti gie apoštolské? L rul:opisu pozdęjších, egyptskou ftautu, jez vyluzuje cz b h c ze stol. 1., 1I., a to na základę kriti- cis r1,' avšak jest také pravda, jak sami ckého jejich rozboru a huciební analyse, souvęcí spisovatelé rectí potvrzují, ze za a z theoretickopralcticl: ch knih století dob Augustových v hudbę vokální byl šestého a pozdęjších. systém diatonický, a nikoliv, jak dí nę- Nejprvnęjší otázka, která tane na i:terí, chromaticl: . — Ve zpęvecli po- mysli všem, kterí zajímají se o historii svátných Rekové vűbec nikdy neuzívali zpęvu kresfanského, zní: jakého piivodu chromatu, ponęvadz se jim zdál probou- jest zpęv kresEauský, odkud se vzal cho- zeti v srdcícli lidských vášnę a ne ná- rál, je dítkem krestailsk~ni, ci existoval ladu posvátnou. A z toho patrno ovšem, jiz v dobách predl:restanských? ze diatonický zpęv recký zcela dobre OcIpovęd na tyto otázky predchází mohl býti zál:laciem cliatonického zpęvu zodpovędęní otázky jiné, a to : jakéito prvokresfanű. 2* | ||||
|