NEZAŘAZENO
Ročník: 1898; strana: 40,
Přepis ke stažení ve formátu MS Word [0 kB]

  PŘEDCHOZÍ   zobrazovat jako obrázky [jpg]      NÁSLEDUJÍCÍ  
-40







Zkrátka receno: zpęvu naslouchal, nekonaje zádných akcí,



Ponęvadz prvokrestané byli pűvodnę jako nyní pri zpęvu evangelia ve mši

zidé aneb pohané a ponęvadz si nelze slavné.



mysliti, ze by pri prestoupení na krestan- Kniha, ze které graduale se zpívalo,

ství naprosto zanechali svých z mládí Cantatorium zvaná, pati-i 1: nejstarším



naucených tradic zpęvních, odpovídáme knihám liturgickým. Od dob Reho~ových



zcela s presvędcením k otázce prvé: zpíval graduale lector. Pripomínám to

»jakélio pűvodu jest zpęv prvo- proto, ponęvadz nyní graduale váznosti



k r e s t a n ii- slovy znamenitého historika, té pozbylo. Obligátní »Ave Maria« aneb



Lecha V. Ainbrose, (professora hudby pouhá lira na varhany zastupuji bohatý



na konservatoi-i prazské, a od r. 1872 a vznešený zpęv chorálního graduale.

ucitele korunního prince Rudolfa aprofes- "Zpęv sluzebníkű oltáre nazýval se



sura l:onservatore vídeńské) následovnę : a c c e u t u s (cantus ad populum).

»Hned v pocátcích dob krestanských vi- b) Kromę celebranta a kléru posluhu-



díme, jak elementy z P a 1 e s t i n y a H e 1- jícího u oltáre zpívali psalmistae cili



1 a d y jako dva proudy se spojují. Z he- cantores, zvláštní to sbor zpęvál; ű cvi-

brejské hudby vzala liuclba kresfanslcá cených, kterí umístęni byli blíze oltáre



nádech posvátnosti, z hudebního pak v choru. Proto nazývali se téz soubornę



umęní Rekű vnęjší formu a ušleclitilost,,') cliorem.

A na základech tęchto vvtvorilo lcre- cJ S tímto cliorem zpíval nękdy i lid,

stanství bęhem desíti století zcela samo-

a to na východę castęji a více nez na

statnę, dle své individuality zpęv pozoru-

hociné jednoty, piný zivota, jednoduchý západę. Zpűsob, jakým lid úcastnil se

bohosluzebného zpęvu, byl trojí:

a vznešený zároveń.

7) responsorický; lid odpovídal

2. Kotázce: »pri jakých pi#{1e- na zpęvy celebrantovy a choru;

zitostech zpívali prvokrestané,« ~ 1 ) i n d i r e c t u m; lid zpíval zalm od

odpovídám: pri nejsv. Obęti, pri kano-

nických hodinkách, ke kterým scházeli zacátku az do honce bez jalcéholcoliv

opakován{ a vkládání textu cizího ;

se za dne i noci, a pri t. zv. á jx–~xí t, j. T) antifonický; po jednotlivých

hodech lásky, pi-i nichz chudí církve verších zalmu nebo cautica, které prcd-

dostávali spolecnę potrebných pokrmu. nášel chor, vkládal lid zvláštní refrén,

3. A jaké zpęvy zpívali první

zvaný antifona (protihlas). Tento zpűsob

k r- e s t a n é? V prvé radę perly staro- povstal v Antiochii za biskupa Leontia



zákonní poesie lyrické, zalmy, a tak zv. (344–357), v 1\Iilánę zaveden r. 387 sv.

cautica, starozálconni pisnę, jako lia pi•. Ambrozem a za papeze Celestina (422 az

vítęzný zpęv 1 0jzíšűv : »Cantemus Do- 432) pi&cšcI do liturgie i nisl:é. Zpęv lidu

mino ...«, Zacliariášúv : »Benedictus Do-

minus Deus Israel...«; kromę starozá- a sboru cvicenýcli zpęvákű nazýván byl

concentus.

konních zpęvu rozléhal se katakombami

zpęv novozákonních evangelii, zpęv cele- 5. V jaké reci byly zpęvy li-



brantűv pri nejsv. obęti; a tak zvané t u r g i c k é? `" dobách prvotních uzívalo

;wsvux~~i2í duchovní písnicky, o nichz se vedle latiny téz rectiny; ano latina



téz sv. Pavel ciní zmínku, a jez nebyly teprve ve vęcích pozdęjšícli nabyla nad

nic jiného nez improvisace na základę rectinou prevahy. Vzdyt známo jest, ze



okamzitého nadšení a iiidivi(-luelnílio na- i ve stredovęku, a to nejen v Rímę, ale

dání básnického jednotlivce. Byly, tehdy i v Gallii a Anglii nękteré cásti zpívaly



tím, cím nám jsou písnę národní, a na se v obojím jazyku, iccicém i latinském,

jejicli záklaclę pracovány byly pozdęji a stopy rectiny dosud máme v Imprope-

hymny metrické, písnę to jiz umęlé. riích na Velký pátek a Kyric eleison



pri mši sv.``

4. Kdo zpíval v prvních do- 6. Hudbou nástrojnou zpęv provázen

bách krestanských? nebyl nikcly v prvních dobách církve



cr) Celebrant od oltáre, diaconus a le- katolické. První krestané sice znali h y-

ctor, pozdęji téz subdiaconus bud téz od d r a u 1 i c k é (vodní) v a r h a n y, jicliz

oltáre aneb z ambony. Rekové a Rímané ulívali jiz ve Ii. stol.



Pozoruhodno jest, Le jáhen v prvniclt pí- e d Kr.,' * 1 ale ze by je byly zavedly

stoletích az do Rehore Vel. zpíval z am- v katakombách, není známo.



bony pri mši sv. »graduale«, celebrant

*) Thalhofer, Liturgie, L, 399.

*) Geschichte der 1\Iusik, L, 407. **) Ambros, Geschichte cler 1\Iusik, B. L, S. 489

  PŘEDCHOZÍ        NÁSLEDUJÍCÍ