|
| ||||
| ||||
|
-- 43 —
My lclouime se k Morinovi, ponęvadz Roku 790 posílá papez Hadrian na Gevaertovy dűvody lelice lze vyvrátiti sever znamenité pęvce Romana a Petra. a pravíme závęrem toto: Jest pravda, Romanus na cestę onemocnęl a zűstal ze všecky melodie gregorianslcé nepo- v lcláštei•e svatohavelslcém, Petr však cházejí od sv. Rehoi-e, tak jako všecky došel az do Met; a jalo Romanus ve melodie ambrosiauslcé nepocházejí od sv. sv. havlu, tak Petr v -\Ietách zalor.il Ambroze; jest mozno, ze męl sv. Rehoi- slavnou školu pęveckou. Zvláštę škola spolupracovníl,y; jest jisto, ze nękteré svatohavelská byla po staletí tím krajűm melodie povstaly teprve po snuti Reho- západním, cí:n škola rímská celému lzi•e- rovę, a nękteré zase, které skutecnę stauslcému svętu Eklcehard dí, ze její byly plodem jeho práce, doznaly za dob sláva sahala od m. ie k nloi-i a ze byla Karla Vel. nevkusnýcli zmCn vlivem Ii- Nęmcitm ke cti. !e by však opacnę turgie gallikánsl:é; ale popírati význam Nęmci telidejší doby jí byli ke cti, o tom l, , , elioi nv vűbec a naprosto, bylo by více dosti váznę pochybuje Joannes lliaco- nez historickou nespravedlností. nus, pravę: »Jejich hrubé, jako hrom Po stránce p r a k t i c 1: é získal si tím lirmęjící hlasy nejsou schopny zádné zásluh, ze znova zorganisoval pęveckou jemné modulace, ponęvadz by jejich jen školu, jez za papeze Silvestra a Hilaria na pití zvyklá hrclla nedovedla vydati slula »s c li o t a l e c t o r u m«. Jím obdr- ani tonu, jehoz jest ti-eba k jenulé uiclo- zela jméno »s c h o l a 1\'.o m a n a« , byla dii, ale jen takové zvuky, jez jsou po- bohatę statky nadána a dostala zcela dobny ohlušujícímu lirmotu, s jakým nový i-ád. Yrcdstaveuý slul primicerius a s výše padá tęzký nákladní vűz.« Nez clenűm jejím dostávalo se vysokých liod- at jiz soudíme o nelichotivém posudku ností, ano nęlctei•í z nich dosedli na trűn Janovę cokoliv, prece dáváme pravdę kufzete apo~tolskélio. Také se ciní zmínka prúcliod a pravíme, ze škola svatohavel- o tom, ze sv. Relior nechtęl vysvętiti ská vynikla hlavnę pęstęním tal: zv. s e- kohosi na knęze, ponęvadz neukázal do- q u e n c í. Dlouhé a casto na konci vęty statecných znalostí ve zpęvu. uzívané jubilace prestávaly totiz míti pű- Sv. Kehoi• sáta, ac nemocen, zasvę- vodní svűj pitvab, a zvláštę zpęváci ne- coval cleny školy v ducha melodií cllo- jevili pi•ílišuou ochotu, męli-li na a zpí- rálnícli a az do lI. stol. ukazovala se vati bohaté melodie ti•eba o Ioo notách, ve Vatikánę hűlka, kterou naznacoval vzdyt to vše bylo jim zpívati vętšinou neunly meloclii, a jíz nękdy uzil jako na pamęti; a zpívati z pamęti »píseń beze metly. slov« zajisté jest nesnadno. Tu clen svatoltavelské 5koly N o t k e r I3 a 1 b u- Zrízení školy pęvecké bylo nutností; lus ('' 912) pocal dle pi neseného antifo- knihy nové sice byly vydány, ale bylo náre z kláštera Gimedia (nyní Jumiéges ti-eba, aby zde byl nękdo, kdo by zacho- u Rouen) a na radu svého ucitele Isa vával neporušenou a neustálou tradici podkládati pod tyto jubilace text, a tím zpęvű, jejichz iutervally dosavacluím pí- dal pocátek nové literatui•e zpęvu cír- smem nebyly urcitę ustáleny. A tuto kevního zmínęným sequencím. Fext byl tradici zachovávati bylo právę ílkolem pűvodnę v prose a proto sluly- tyto se- »školy i•ímské«. quence ve stredovęku )p r o s a e«. I ozdęji L ní skutecnę vycházeli širitelé zpęvu místo rythmické prosy nastoupilo me- ki'estanslcého do všech zemí. trum a špatný rým, melodie novę kompo- Sám sv. l~ehor posílá r. 596 opata nované byly bez umęlecké cenv, staly sv. Augustina se 40 mnichy do Anglie, se z nicli obycejné písnicky a tak se za- kterí tahový tam polozili základ ku hnízdily v liturgii, ze pocet jejich stoupl zpęvu církevnímu, " e v Anglii z korene na zoo a na nekterý svátek byly dvę az chorálu vyrostl peń vícchlasu, a ze nyní tri. - Papez Yius V. (i 1172) ponechal v Anglii s probouzejícím se duchem kato- pi•i revisi missálu pouze pęt nejkrásnęj- lickým stojí archaeologické studium zpęvu ších: »Victimae paschali,< od Wippo, na výsluní. kaplana cís. Konráda II., »Veni sancte Rolcu 758 posilá papez Pavel na pro- spiritus et emitte coelitus ...« od papeze sbu karla Velikého do Francie i!mské Inuocence III. (i 1215), »Lauda Sion« antifouale a respousoriale, a secundice- od sv. Tomáše Aquinskélio (-i 1274). ria rímské školy Simeoua. (hienle, 121.) »Stabat mater« od Jacoponc da Todi (i 13o6) a »Dics irce« od minority To- * I)uchesnc ( )rir., str. ')R. máše Celáuskéllo (i 1250). | ||||
|