|
| ||||
| ||||
|
- 45 -
prosbu za odpuštęní a slib polepšení se. Jos. Rhein- stvu takový pozitek, jakého kdysi skýtaly histo- berger, dvorní kapelník v Mnichovę, skvostnę rické produkce Kovarovicovy kapely v prazské zpracoval tento zalm ve slohu zvaném »falso bor- jubilejní výstavę. Ac dle obsahu textu vedl po- done«, v nęmz rímský chorál strídá se s vętami sluchace výtecnę volený program od narození svobodnę komponovanými. — Ad 3. a) Alitterer Kristova (»Narodil se je Kralj nebeski«), k jeho nálezí k nejprednęjším pęstitelűm reformy církevní umucení (»Ecce, quomodo moritur justus«) a k Jeho hudby v dobę naší. Jest reditelem kűru kathe- oslavę (»Laudate Dominum in sanctis ejus«), prece drálního v Brixenu a spolu proboštem v Ehren- neváháme ríci, ze více nás poutala historická Uurgu. Vydal mnozství cenných skladeb, z nichz stránka jednotlivých císel. Století XIV. zobrazeno naše »Ave 1\Iaria« svędectví podává o mistrnosti prűzracným chorálem ceským, vzatým z rorátních skladatelovę, kterýz pri tak nepatrných prostred- zpęvű králohradeckých z dob cís. Karla IV.; vrchol cích podal skladbu velice effektní. — Ad 3, b) Ró- mensurované hudby proslavené školy rímské vy- der, jenz t jako reditel hudby v Starém Etinlcu stizen volbou Palestrinova smíšeného sboru: »Ecce, v Bavorích, byl plodným círk. skladatelem. Skladba quomodo moritur justus«. Doba úpadku, konec jeho piná radostného vzrušení podává pęveckým sto]. 16. a stol. 17. sidealisována prednesem po- sborűm zenským vítanou prílezitost, by v dobę hrební kantáty Šimona Lomnického na smrt krále velikonocní samostatnę mohly pozdraviti Královnu Rudolfa II. a provedením zalmu 150.: »Laudate nebes radostným zpęvem nad vzkríšením Spasitele. Dominum in sanctis ejus«, jehoz autorem jest K o d d ę 1 e n í II.: Ad 4. O temných hodin- horlivý následovatel Palestrinűv, Giuseppe Oktavio kách (matutinum tenebrarum) bílé soboty po Pitoni. O nęm jest známo, ze skládal a hned roze- 6 lekci zpívá se t. zv. responsorium =Ecce quo- pisoval mnohohlasé, az 1.6hlasé skladby, aniz by modo...«, v nęmz Církev dojemnými slovy pro- psal dríve partitury, a to v nejprísnęjším kontra- roka Isaiáše (57, 1; 53, 7) lící smrt spravedlivóho punktu. Jeho záci, (jako na pr. Durante), kterí Krista: »Ejhle, jak umírá Spravedlivý a nikdo stali se zakladateli školy neapolské, slevili pak jiz toho nepojímá srdcem. Muzi spravedliví se po- mnoho ze slohu Palestrinova, a dali l,rednost tlacují, a nikdo (toho) neuvazuje: od tváre ne- zmękcilé a lascivní homofonii. K vyznacení doby pravosti odnat jest Spravedlivý a bude v pokoji obnovy, cili reformy církevní hudby století našeho památka jeho«. Verš: =Jako Beránek, pred tím, velice prípadnę zvoleni jsou skladatelé nejzvuc- kterýz ho stríze, onęmí a neotevre úst svých«. nęjších jmen na poli hudby církevní, totiz J. Rhein- R.: »Ejhle, jak umírá... památka jeho«. V prvé berger (» Miserere«), knęz J. Mittcrer (»Ave Maria«) cásti homophonní jednoduchými, avšak velmi do- a K. Kammerlander, jehoz velkopátecní kantáta jemnými akkordy vystihl mistr Palestrina význam s basovým solem, kteréz ze vzácné ochoty do- slov responsoria; v mocném vzrušení myslí za- jemnę zapęl clen opery p. Lacinovy p. Kleinpetr, męriuje pak pri verši: »jako beránek« homophonii byla nejúcinnęjším císlem celého programu. Celkem po]yphonií ještę dojemnęjší, kterouz dává pred- receno, Cyrillská Jednota diecésní dostála úkolu nášeti trojhlasu zenskému (Sopran I. a 1I. a Alt). svému velmi cestnę jako léta predešlá, a prí- Po nanejvýš dojernnérn verši tom koncí jako na tomní, mezi nimi: Jeho Bisk. -Milost s cetnými zacátku klidnou homophonii. — Ad 5. Skladatel, cleny rejd. kapituly a veledűst. duchovenstva, jenz j-jako kapelník pri dómu v Augsburgu, pred- P. T. p. generál zdejší posádky s cetným dűstoj- stavuje vzdy nękolika mistrnými tahy v díle svém nictvem a p. t. p. místodrzitelský rada s mnoha (op. 53) vnímavé duši zbozného posluchace po jinými vzácnými cleny intelligence zdejší i z da- cástech bolestný dęj umucení a smrti Pánę a budí lekého okolí, mezi nimiz jsme postrehli i nękteré v ní soucit s trpícím Spasitelem, nabádaje ji spolu, zvlášY prísné kritiky, zrejmę vydali svędectví jak aby z utrpení Pánę hledęla odvoditi pro sebe o precisním nacvicení tak o vhodném výbęru rozlicná spasitelná naucení. Predmętem císla 1. a 2. sborű. Proto nelze nez všeobecnę uznání vysloviti jest úzkost Pánę v zahradę gethsemanské; v c.3. poradatelűm koncertu i pęveckému sboru Cyrill- a 4. predvádí nám skladatel odsouzení P. Jezíše skému, jimz prese všechny prekázky a nehody se od vysoké rady zidovské (Sanhedrin) a od Piláta podarilo koncert uskutecniti a zdárnę provésti. (na soudním místę Gabbatha znaném; Jan 19. 13). D. Orel. V 5. c. lící smrt a v c, 6, pohreb Pánę; v 7. pak císle koncí díkem lidstva za vykoupení a modlit- Vikariátní exercicie Cyriliské v Ranné bou k Spasiteli, aby jeho smrt všem byla ku spáse. u Skutce. Aby reforma církevní hudby ve ve- — Ad 6. V závęrecném císle tomto predvádíme škeré diecési Královéhradcckę ve známost vešla skladbu proslulého kapelníka pri velechrámu sv. a v ní koreny zapustila, zavedena jest ve všech Petra v llímę, Pitoniho, jenz v mohutném homo- vikariátech diecése instituce promotorű církevní phonním ctverhlasu slovy zalmu 150. vybízí nás hudby, jichz úkolem jest ve svém príslušném vi- k všemozná chvále Boha kralujícího v nebesích. kariátu dle sil svých pecovati o zvelebení církevní Duchovní koncert diecésní Jednoty hudby dílem theoretickým a praktickým pouco- C y r i 11 s k á poskytl hojnému a vzácnému obecen- váním, dílem pak povzbuzováním slovem i príkla- | ||||
|