| ||||
| ||||
Vychází vždy Jen frankované listy
5. každého měsíce. ; přijímají se. Rukopisy redakci za- Předplatné, C E C I LI E, slané nevracejí se. jež činí Dopisy, týkající se poštovní zásilkou CasOpls redakce, budtež za- nacelýrokr.m.z1.2, pro katolickou hudbu osvatnou sílány franco Ferdinandu Lehnerovi na půl leta n n 1, v Karlíně, č. 234. přijímá pouze na je- v (,echácL, na 11Ioravě a ve Slezsku. , . dnu z těchto dvou dob Reklamace zasílány administrace Majitel, vydavatel a redaktor: budtež do expedice v Praze, růžová ulice v Karlíně, číslo 234. E R D I N A N D yT. E H N E R. é. 5, 1I. v Císlo 6. Y Praze, dne 5. června 1876. Ročník III. Obsah: První Cecilianská slavnost v Praze. (Dokončení.) — Program hudební slavnosti, kterou pořádá německá jednota Cecilianská v Stýrském Hradci. — Pěstování zpěvu církevniho. L arcidiecése Pražské: Z Prahy. Výbor hudební sekce Akademie křesfanské. Z Prahy. Pražský seminář. — "L diecése Litoměřické : Z Mladé Boleslavi. — L diecése Brněnské: L Opatovie u Jevička na Moravě. — Literatura hudby posvátné. — Oznámení. —Hudební příloha čís. 6. První Cecilianská slavnost v Praze. (Dokončení.) Kada vícehlasných zpěvů církevních končila se s „Pater noster” 4h1. od Fr. Liszt-a. „František Liszt v hudebním svétě již mnoho hluku natropil. Nám tuto jest povšímnouti se jediné toliko stránky — vokální totiž jeho hudby, pokud se směrem, který zastáváme, souhlasí. Lisztovi přf dobré deklamaci více se jedná o vylíčeni slova hudbou, než-li o jinou souvislou, sluchu lallodíef kantilenu ; odtud pochází více úryvkovité než-li složené, celkovité pojmutí a vyvedení, kteréž duchapiností a novotou obratů, zvláštností v pojmutí znalce překvapují, laikovi ovšem ale na první poslechnutí co necelé, kusé, ne-srozumitelné a nepochopitelné přicházejí. Nevšímaje si kontrapuuktu od starých skladatelů v hudbě církevní tak mistrně užívaného baží jedině po pravém výrazu slova. Mezi hudebníky o Lisztovi vedly se dlouhé hádky literární. Jedui hudbu jeho naprosto zavrhovali, druzí za veliký pokrok ji rozhlašovali. Akta nejsou ještě skončena a proto ani my přf nebudeme rozhodovati. Poslechněte sami a posucl'te ducha kostelních jeho skladeb vokálních, jichž počet ostatně jest velmi nepatrný. Trvám, že Liszt s takovým líčením hudebním dospěl na nejkrajnější hranici, kam až ,Musica sacra” odvážiti se smí. 0 krok dále ještě jíti bylo by povážlivo." Na to přednášelo se „Pater noster” s ve- škerými znameními a doprovázením harmonia. „S chorálem gregorianským, reminiscen- cemi to katakomb, jsme počali a s plody hudebních umělců až dosud žijících a uměním svým Církvi sloužících, jsme skončili. BylyE to krátké sice, ale názorné ukázkv posvátné uměny hudební veškerých takměř čelnějšfchl dob. Zbývá pouze dodati a dopiniti celek chorálem českým. Z chorálu gregorianského vypučil se a rozkvětl na rodné půdě domácí chorá 1 staročeský. Duchovní píseá česká jest perlou neobyčejného lesku a krásy. Z těch památek slavných dob minulých vyzařuje oheli nadšení a svatá horlivost, víra s láskou sloučená. Kéž by s obnoveným staročeským chorálem vrátily se staré, zlaté časy zbožnosti a slávy ! Chorál český jest povahy rázné a živé, jako ta česká povaha, z jejíž nejvnitřnější útroby vyrostl. Proto též rázně a živě má býti přednášen. Nikoli tak, jak obyčejné ve chrámech slýcháváme, kde každá nota a slabika s centnýřovým závažím se protalluje a prodlužuje. Živě tedy zazpíváme chorál staročeský na programu uvedený. Mezi hudebníky není ještě zcela jasna a rozhodnuta otázka, má-li se při přednášení našeho chorálu více dbáti rhytmu hudebního, anebo deklamace a akcentuace slovní. Mám za to, že píseá duchovní jest modlitbou zpěvně pronášenou a že v ní přednost má slovo před nápěvem. A té zásady šetříce ostřeji vyjádříme přf přednášení přízvuk český (obyčejně na první slabiku slova připadající), bez ohledu, zda-li v taktu s dobou těrkou se shoduje, či-li nic. Neslyšel jsem sice ještě nikde jinde takový způsob přednášky staročeského chorálu. Ctění hosté bedlivým posleclnutím přesvědčí se o správnosti či nesprávnosti takového přednášení a rozhodnou 6 | ||||
|