|
| ||||
| ||||
|
— 54 .
(chlapeckému lilasu), který také męl své harmonia (kde zahazoval se zpęv mękcí) samostatné vedení hlasové, pridati zá- a pripojuje sám k císari prosbu: ne can- lclad celé skladby, b a s i s cili b a s s, a tus, quem figuratum appellant, excludi- z pocátku a olctávu vyšší alt = vocem retur, cum saepe sensum pietatis excitet« altam. Vox alta = alt má zde dvojí (aby nebyl vylucován zpęv, jenz zove se význam: 1, hlas vysoký oproti bassu, a figurovaný, jenz casto vzbuzuje zboznost). a.lilas hluboký oproti vysokému diskantu. A proto, jak vypravuje Grancolas ve Perioda pak umęlého kontrapunktu svém komentári histor. in brev. rom.: (contrapunctus artificiosus) zacíná ve »Ferdinand Imperator intercessit, ne Pa- století XV. Nizozemec Vilhelm Dűfay tres Tridentini musicam ex templis ex- (i 1478) jest zakladatelem školy nizo- turbarent.« (Císar Ferdinand primlouval zemské, jez ve skladbách nástupcű Dű- se, aby otcové tridentinští zpęv figuro- fayových Ocicenheima, Josquina de Prés, vaný z chrámű nevylucovali.) Na základę \Villaerta, Orlando Lasso (1532—1594) této intervence císarovy se uradili ot- a j. se proslavila naprosto presným za- cové, vidouce, ze by zrušením zpęvu chováváním pravidel o kontrapunktu. figurovaného se otevrel prístup k cetným Nez pozdęjší zástupcovę školy nizozein- zmatkűm, zpęv figurovaný v kostelích ské v teclinice kontrapunktu šli az do ponechati, ale p r í s l u š n ý m i o p r a- krajnosti, kontrapunkt nebyl více pro- vami uvésti jej na cestu zbozno- stredkem k vyjádrení myšlének hudeb- sti a dűstojnosti.*) ních, ale posledním cílem, jemuz se obę- Výsledkem pak této úrady otctiiv byla tovalo vše, i text. Uvádím s Kothem jen následující ustanovení: nękteré výstrelky. Tak skládány káno- I. V sezení XX11. c. I. dne 17, zárí nové hádan]cy, v nichz dobu nastupování 1562 (de observandis et evitandis in cele- jednotlivých hlasű luštiti męli teprvé bratione missae) se narizuje zcela po- zpęváci. "Také slozena mše, pri níz místo všecilnę : »Ab ecclesiis vero musicas eas, klícű byla znamení otázky. K tęmto ku- ubi sive organo sivc cantu 1 a s c i v u m riositám patrí i liudební kus, jehoz první aut i m p u r u m aliquid miscetur, ... ar- hlas zpíval »Ave regina-<, druhý »Regina ceant, ut domus Dei vece domus oratio- coeli<<, tretí »Alma mater« a ctvrtý »ln- nis esse videatur ac dici possit.« Ceshy : violata« ... Jak pri kontrapunktickém Necht se vyloucí z chrámu hudba, jiz slození jednotlivých hlasű tęmto textűm bud zpęvem nebo varhanami jest primí- bylo rozumęti, predstaví si i kazdý laik seno bud nęco lehkovázného a necistého, v umęní hudebním. aby dűm Bozí domem modlitby býti se Kdyz míra necírkevnosti ve zpęvu zdál a mohl nazván býti. figurovaném byla dovršena a chorál stá- 2. V sezení XXIII. c. 18. (de refor- val se popelkou cím dále tím více, po- matione) polozen dűraz na to, aby v bi- vazoval papez Yius IV. (1559—1565) a skupských seminárích chlapeckých ucilo koncil "Tridentský (1545—1563) za po- se zpęvu církevnímu, to jest chorálu re- vinnost zpęv kostelní uvésti v lepší ko- horskému cantus computi ecclesiastici ... leje. Jak dí Ludvík Gressolius v mysta- disciplinam discent) a to proto, ponę- gogu, nazýval Pius IV. mensurovaný zpęv vadz za starších dob clilapecké semináre »murmurationes delicatae (delikátní mu- nebyly nic jinélio nez školy pęvecké a inlanice) et frequentamenta inania voca- a chovancűm bylo zpívati v kostelích, bulorum, e quibus fructus ad pietatem k nimz nálezeli. Chtęl tedy koncil tri- nullus colligeretur« (z nichz neplyne zád- dentský právem, aby vedle jiných pre(-l- ného ovoce pro zboznost). A ponęvadz mętű ucilo se téz zpęvu církevnímu. zpęv mensurální skutecnę nebyl nicím jiným nez »murmurationes«, chtęli papez 3. V sezení XXIV. C. 12, dne 11. pro- a s ním nękterí otcové v Tridentu shro- since 1563 naiizuje koncil trideutslcý mázdęní dne 11. zárí 1561 pred sezením snęmiim provinciálním, aby prede- XXIl., aby zpęv ten úpinę byl z chrámu psaly lc uzitku a primęrenę zvykűm té vyloucen a ponechán pouze gregorianský oné provincie pi-imereuá pravidla s p e- chorál (ut cantus musicus ab ecclesiis) *) Cum autem recte adimadvertissent, per omnino tolleretur, nec nisi Gregorianus hujus novitatem iunumeris quaerelis et perturbati- canendi modus in ipsis retineretur). onibus aditum apertum iri, hoc denique captum O tomto úmyslu dozvędęl se císar fuisse, non ut musici cantus in ecclesiis prohibc- rentur, sed ut certis propositis regulis ad pietatis Ferdinand I. dopisem Palaviciniho. Yíšet et gravitatis nonnam reformarentur. — Gerbert Palavicini : <>Ubi interdicebatur mollior IL, 1,. 334 seq. | ||||
|