|
| ||||
| ||||
|
-55-
cielní, jez týkala by se dűstojné oslavy aby slozili nęjakou skladbu, jez by od- boliosluzby a príhodného zpűsobu zpęvu povídala pozadavkűm komisí vysloveným. a chování se na kűru. (Cetera, quae ad Dovedou-li ulozený úleol, bude zpęv poly- debitum iu divinis officiis regimen spe- phonní ponechán, nedovedou-li, budiz etant, deque congrua in his canendi seu z papezské kaple úpinę vyloucen. Pale- modulandi ratione, de certa lege in choro strina slozil tri mše, z nichz známá pod conveniendi et permanendi ... synodus jménem »Papae Marcelli,< došla schvá- p r o v i n c i a l i s pro cuiusque provinciae lení a obzvláštního obdivu samého pa- utilitate et moribus, certano cuique for- peze Pia IV., pozadavkűtct všem ucinila mulam praescribet.) Le však tímto usta- zadost a zachránila pro bohosluzbu zpęv novením není koncilűm provinciálním figurovaný. dáno právo snad męniti text liturgický Jest známo, ze 11larcello Cervino, po- anebo zpęv (cantus firmus), nebo snad zdęjší jen 21 dní panující papez Marcel- urcovati, co se má zpívati a co ne, to lus byl sice príznivcem Yalestrinovým, patrno z rubrik a narízení sv. kongre- ale zdali Palestrina zmínęnou mši sku- gace ritű. tecnę Marcellovi dedikoval, jest nejisto. 4. A dále cteme tamtéz: »Interea Zdá se proti tomu mluviti Rodota v ko- vero 1?piscopus non minus quam cum mentári k F,ucyklice Benedikta XIV. cluobus canonicis, quorum unus ab l?pi- »Anuus qui«, str. 95, kde dęje se zmínka, scopo, alter a Capitulo eligatur, in iis ze ne Marcellovi, ale papezi Pavlu IV. quae expedice videbuntur, poterit pro- (1555—1559) ji Palestrina vęnoval. Nez videre. (Mezi tím však műze biskup nej- tato nejistota ceny mše nemęní. Kromę ménę se dvęma kanovníky, z nichz si jmenovaných mší slozil P. ohromné mnoz- jednoho volí sám, druhého kapitula, sta- ství skladeb všeho druhu, jez dosud ni- rati se o prípaclná narízení.) kdo nepredstihl, a z nichz i Richard 5. Kromę toho ustanoveno v témz Wagner nestydęl se vypűjciti si nękteré sezení XX1V. c. 12., aby ti, kterí se schá- do své transcendentální hudby. (»Stabat zejí do choru k recitování brevíre, c11vá- Mater« ve »Valkúre«). Ohromnou cin- lili jméno Bozí zpívajíce hymny a cantica nost Y. mozno posouditi z toho, ze bylo uctivę (reverenter), zretelnę (distincto), zapotrebí 33 velkých svazkű, aby byla tolik jako srozumitelnę a pomalu, a de- jeho všechna díla vydána tiskem (re- vote (pokornę). dakcí dra Fr. Haberle u Breitkopfa a Po ukoncení snęmu ustanovena 2. zá i-í Hártla v Lipsku). Ovšem dokázal nejno- 1564 komise kardinálu, jíz dána piná vęji Dr. Haberl na základę koupeného moc uvésti v zivot ustanovení dekretű manuscriptu, ze 27 responsorií sv. týdne, tridentských a to nejprve v Rímę (super mezi nimiz jsou i I'alestrinova slavná executione et observantia s. Concilii Tri- »Improperia«, Palestrina vűbec neslozil dentiui). Sv. Karel Boromejský a Vitel- a ze pűvodcem jejich jest reclitel Kre- lozo męli pecovati o šetrení narízení, monslcéllo kűru Marcantonio Ingegneri. jez vyneslo Tridentinum o hudbę chrá- (Fliegende Blátter fűr Kirchenmusilc, mové.') Komise tato, k níz pi•ibráni také 1397.) Nez ani tento dűkaz neumenšuje clenové papezského sboru zpęváckého, slávu Palestrinovu a navzdy pravdiva chtíc uciniti pi-itrz dosavadním nešvarűm zűstanou o nęm vrytá na náhrobku jelio ustanovila: slova: »J. P. Palestrina, princeps musi- i. Do textu mší sv. a mottet nesmí cae« (kníze hudby). se vkládati text cizí; (Pokracování.) 2. vylouceny jsou skladby, jejichz thema jest profanní píseti; svém, r. 1551 riditelem kűru sv.-Petrského v ÍZímę. 3. textu i pri skladbách kontrapunkti- Na základę první své skladby (svazelz ctyr- a pęti- ckých at jest vzdy dobne rozumęti. hlasých mší) prijat byl za clena papezského sboru zpęváckého. Ponęvadz však mohli býti v tomto A hapeluil:u Animuciovi a hlavnę kollegiu jen osoby svobodné, byl Pierluigi pro- Petru Aloisu Yalestrinovi *) bylo ulozeno, puštęn r. 7555 a obdrzel 6 skudű męsícnę výsluz- ného. Na to jest 6 let riditelem kűru Laterán- *) Jos. Baini: IVTemorie storico critiche della skcho, od r. 1561—15,1 rídí kűr v kostele St. vita e delle opere di Giov. Pierlugi da Palestrina, Maria Maggiore — a r. 1571 vrací se po smrti Romae 1828. Nęmecky: Kandler, Vídeń 1834. Animuciovę opęt ke sv. Petru, kdez pűsobí az do *) Giovani Picrhtígi, dle svého rodištę nazvaný své smrti r. 1594 (2. února). Za cinnost jeho Bűh Palestrina (Praenestinus) narodil se, jak Habrl má odmęnil jej krásnou smrtí — pripravuje se 3 dni za to, r. 1526. Umęní hudebnímu ucil se v lZímę na smrt umírá v nárucí svętce sv. Filipa tierej- u Goudime]a. R. 1544 stal se varhaníkem v rodišti ského. | ||||
|