|
| ||||
| ||||
|
- 73 -_
Základní rysy o historii hudby chrámové, zvláštę cho- rálu od prvních dob krest'ansk:~ch az po dobu dnešní. Prednesl na IX. exerciciích Cyrillsk}ech v Praze Dobr. Orel, vicerektor v }-íradci Král. (Pokracování. Jestlize jiz mluvíme o cinnosti Pale- (purgato da barbarismi), t. j. zkrácením strinovę na poli polyfonním, jest treba zjednodušil jeho rozsáhlé jubilace. Nez pripomenouti, v cem vlastnę polyfonii bohuzel smrt (r. t 594) zabránila mu dílo zdokonalil. P. nepokládal jiz více, jako dokonati, a tak s jistotou műzeme tvr- škola nizozemská, umęní kontrapunktu diti, ze Palestrinou emendována byla jer za poslední cíl, ale za prostredek, jimz první cást Graduale Romanum, tak zvané hledęl text olerášliti. Jeho lcontrapunlct Proprium de Tempore, lcteréApo- jest obdivuhodný a prece nikde není na štolská Stolice hned po i Palestrinovę závadu srozumitelnosti textu, a tím právę schválila, jak potvrzuje reskript ze dne vyniká P., ze v jeho skladbácli srozumi- 29. brezna 1594, nalezený drem Fr. Haber- telný text nalézá adekvátního postavení lem v knihovnę vatikánské. Druhou cásti s mvšlénkami liuciebuími, zlcrática receno : Gr. R., totiz Proprium a Commune P. vytvoi-il nejcistší sloh církevního zpęvu Sanctorumcili S a n c t u a r i u m opra- vícelilasélio, jenz byl vzorem skladatelűm vil bezpochyby jeho syn H y g i n i u s ostatním, z nichz jen nękteré jmenujeme: (Iginio). Francouze G o u d i m e 1 a, ucitele Palestri- Po smrti otcovę prodal Hyginius své nova (1505-1J72), Anglicana D u n s t a b l a dędictví, t. j. Graduale Romanum, medi- (i 1458), španęlského knęze Tomáš e cejské tiskárnę za 2105 skudű (dle našich Ludvíka da Vittoria (1340—t6o8), pomęrű asi 30.000 zl ), predstíraje, ze jenz proslavil se nejvíce šestilll. mší »p r o slavný jeho otec opravil ne cást ale c e 1 é d e fu n c t i s;*) z Vlachű pak zmínky Graduale. "Zástupci medicejské tiskárny, cestné zasluliují : riditel kűru svatopetr- jehoz jméno bylo G. R a i m o n d i, a jeho sltého Giovanui Animucia (150o az advokátovi, jenz slul L e o n. P a r a s o l i, 1571), jenz sv. Filipem Nerejským zdála se kupní cena Graduale premrštę- nazývá se otcem »oratoria,,**) Rug- nou a proto s Hyginiem se o ni pocali g i e r o G i o v a n e l l i (1 jho—?) nástupce souditi; mimo jiné dűvody pro zmarení, Pal. usv. Petra, Bernardino Nanini neb aspoń snízení kupní ceny udávali a jeho 4 záci: Felice Anerio (1560 i ten, ze dílo je pino chyb*) a je nelze az 1630), Francesco Anerio (1567 proto tisknouti. Tyto chyby byly však az 162O),Pao1 oAgostini(1593 1629), obsazeny jen v Sanctuarium, v jehoz i-editel kűru ve Vatikánę a veliký R e h o r emendaci Palestrinovi zabránila smrt, A l l e g r i (1590—1652; svým »Miserere«. a netýkaly se tak melodií, jako spíše — Tito všichni a jiní, jejichz skladby textu a formální úpravv, jíz jest nezbytnę jsou dle slohu Palestrinova, tvorí školu nutno k tisku kteréhokoliv rukopisu. rímskou narozdílod školy nizozem- Mimo to ani S u m m a r i u m neuzívá s k é, jez ji pi-edcházela, a školy b e n á t- týchze prívlastkű mluvíc o velikosti chyb ; s ]c é, v niz škola rímská se pi-etvorila. jednou vytýká »vitium magnu m« Nez Palestrinovi nálezí jméno knízete chybu velkou, podruhé »vitium m o- l;udby nejen, ze jako zakladatel kompo- d i c u m« = chybu nepatrnou. Advokát sicní školy rímské privedl polyfonii na Hyginiűv P i e t r o C i n o vzdy proti této vrchol, ale hlava proto, ze jest r e fo r- výtce protestoval dokládaje, ze neműze matorem chorálu. prodané dílo býti pino chyb, ponęvadz. Papez Rehor XIII. (1572—1583) dal po smrti Palestrinovę bylo Apoštolskou totiz Palestrinovi rozkaz, aby vykonal Stolicí schválcíio. na základę r. 1570 opraveného textu Nez Hyginus nejednal pri prodeji ruko- missálového opravu chorálních melodií, pisu zcela správnę, predstíraje, jakoby jez obsahuje Graduale Romanum. Jak pa-, traso z Palestrinova dopisu na vévodu *) Baini Guiseppe (1775--1844) v díle : Memorie storicocritiche della vita e delle opere di Giovanni mantovského z r. 1 578., podjal se P. to- Pierluigi da Palestrina-Rím 1828, uvádí jako dűkaz hoto úkolu a ocistil chorál od barbarismű pro existenci chyb v Gr. R. vynesení SRC., jez našel v díle ALachiae protomedici romani: Quae- *) Vydána v Musica divina, II. roc. od Ha- stionum legalium lib. II. Dotycné místo ve vy- berle. nesení zní: esse nrefertum erroribus et **) liornmiiller, Lexikon, str. 30. varietatibus.a | ||||
|