|
| ||||
| ||||
|
-- 75 —
Mimo to ku porušenosti pűvodních cili chorál zkrátiti. Existence jeho tedy melodii prispęly špatnę opisované kopie závisela na zkrácení jubilac, které ne- a nedostatecné znázornęní intervalű tvor i l y podstaty melodické. Snahu starými neumami psanými bez systemu po zkrácení cliorálovýcli melodii dávají linkového. na jevo i církevní snęmy. "Tak dí remeš- Ze všeho sub 3. patrno, ze h i s t o- ský snęm z r. 1564: Podobnę, pokud r i c k á jednota chorálových melodií za- mozno, necht zkrátí se zpęv, kde chována nebyla, ano, ze ani papezové na jednu slabiku se zpívá více nechtęli, aby navzdy táz zűstala hudební not, nez jest vhodno. fráse, jaká byla za Rehore Vel. Vzdyt Kdyz palc Palestrina obdrzel od Apo- to nebylo ani mozno, jako to není mozno, štolské Stolice rozkaz, aby podjal sc aby zmęnám nepodléhala zivá rec. Ale opravy chorálu, nemohl jej opraviti v ji- vzdy pecovala církev katolická o to, ném smęru, nez jak si jej opravený míti aby na místo historické jednoty zave- prál celý tehdejší liudební svęt. Proto dena byla jeclnota geografická, t. j. oprava jím vykonaná zálezela hlavnę aby chorál urcitę stanovené melodie, ve zkrácení neum, jak to dokazuje i jeho byt i odchylna byla od pűvodní, stal se uvedený jiz dopis na vévodu mantov- majetkem všech zemi a národu téze ského, v nęmz praví, ze ocistil chorál doby, aby od všecli stejnę byl zpíván. od barbarismű; barbarismy rozumęlo se Jestlize církev katolická nedbá tak tehdy prepinęní chorálových melodií historické jednoty jako geografické, vším dlouhými jubilacemi, jez mnohdy cítaly právem molila provésti na chorálu zmęnu az 2Io not. k r á c e n í m jeho melodií. Tuto úvahu nutno bylo priciniti ku 4. Ve stol. XVI. nabyl prevahy nad opravę chorálových melodii z r. 1614 chorálem mensurovaný zpęv, zvláštę po- a 1615, ponęvadz, jak pozdęji bude lyfonie. Pro chorál nebylo pri liturgi- patrno, tato oprava hraje v historii vy- ckých úkonech pak ani tolik casu ani dání chorálu dűlezitou roli. místa, aby mohl prednášen býti se všemi Ac bylo Graduale Romanum z roku dloulio trvajícími jubilacemi. Nemęl-li 1614 a 1615 vytištęno na rozkaz Apo- prijíti o své postavení v liturgii, musel štolské Stolice, a odporuceno zvláštním býti prispűsoben pomęrűm, t. j, zkrácen, brevem všem kostelűm a klášterűm, aby vládnoucí polyfonie nemęla príciny prece nenabylo rozšírení. Pouze zave- ho naprosto vytlaciti. Tím více bylo deno bylo v Rímé, v papezském státu nutno dej tehdy zkrátiti, ponęvadz se a v Preneste. prednášel stejnę dlouhými, táhlými tony Marnę touzila Apoštolská Stolice po bez volného rhytmu hudebního, cím zvelebení a jednotę zpęvu liturgického. ovšem trvání zpęvu jelio protahovalo se Nastal pripravovaný úpadek nejen v cho- do nekonecna. rálu, ale v kazdém oboru chrámového L tęchto všech dűvodű poznáváme, zpęvu, jenz potrval od XVI. stol. az do ze oprávnęna byla touha a snaha vy- roku 1830. pustiti vše zbytecné z melodie cltorálové (Pokracování.) O prűvodu chorálu. Proslovil hri Cyrillských exerciciích v Horících reditel František Jirásek. (Y,,kracování. Tęzko vyhnouti se polemice s anta- Oproti tęmto výtkám, chromatickénnt gonisty ryze církevní hudby, kteríz slo- a dissonantnímu zivlu právę cinęným vem, písmem i skutky podkopati se dluzno poznamenati, ze neodsuzuje se snazí hlavní sloupy její, t. j. chorál a tu a tam do jinalz velebnę nesoucí se sloh Palestrinűv, a na místo jejich usa- diatonické skladby neb predehry vtrou- diti hledí hypersensitivni chromatiku mo- sená harmonie cizoškalná neb i vzdá- derní opery, v které spatrujeme nejhro- lenęjší modulace -- a nesmí se výtce zivęjší nebezpecí od starého šlendriánu, té rozumęti v tom smyslu, jakoby pouhou copové ariosity, frivolity a orcliestrál- harmonickou pestrostí pravý výraz cír- ního bombastu ocištęné liturgické hudby. kevní hudby mo111 býti alterován. Chro- | ||||
|