|
| ||||
| ||||
|
t. Prechod do G dur.
Prechod do D mo11. Vysvętlení k príkladűm tęm lenęjších tonin. Jak jiz praveno, církevní hudba pripouští tento druh modulace * a) Enharmonický s malým trojzvu- pouze za úcelem harmonického spojení kem na II1. stupni v E dur. Jalto As moll- v toniuách nápadnę se rűznících skla- trojzvuk nachází se na IV. stupni v Es cleb ; procez jest se varhaníku omezovati dur (alterovaná sena), Mozno týz ak- v kazdém jiném prípadę na prirozený kord také povazovati za I, stupeti z As rád modulacní, V krátkých 6—btakto- moll, a ostatní harmonický postup za vých kadencích netreba vűbec modulo- prechod do toniuy vrchní quinty (quinta vati, lec mimochodem do vrcliní domi- stává se zde toninou). Konecnę jest to nanty neb paralely. Polovicuým nebo i prechod z minore (Es moll) do maggi- pobocným závęrem docílíme jiz tolikeré ore (Es dur). rozmanitosti a kontrastu frás proti frá- 5k b) I. stupeń z E dur a z tonu fry- sím, ze bylo by zbytecno, ba formę ne- gického; taktéz V. stupeń z A moll. prospęšno, chtíti v tak krátkých vętách * c~ Alterovaný akkord VII. stupnę ještę modulovati. V z d y t umęní v a r- z E dur a také doškalný z frygického hanikovo nespocívá v pestrém tonu, rovnęz i IV. stupeti z A moll. Po- modulování, nýbrz v duchapiném stupem kadence povstává odvrat od spracování motivű a thémat, at tęchto spi•íbuznęných toniu a nastává jiz písemnę neb improvisatornę. Protoz znenáhla charakter miYolydického tonu. radíme opętnę ménę nadaným a vzdęla- * dJ Gis dur (enliarm. s As dur) na ným varhaníkűm ku pohodlné a spole- V. stupni v Cis moll, paralely s F. dur hlivé hre z predloli, pres to, ze predlohy toninou. nevyhovují v kazdém prípadę. Nutno-li * e) II. stupeti doškalný z E dur a praeludovati á fantasia, pak jest i pilnę nedoškalný (alterovaný) trojzvuk zE moll. prihlízeti ku zivlu rhytlimickému, aby *f) "Zámęna E dur v E moll, pak snad neustálým lepením aklcordu k ak- kadencování v paralele G dur. kordu nepovstala rhythmická jednotvár- * bi Akkord VI, stupnę z As dur nost. Chorálním predehrám nejlépe vyhoví nabývá významu I. stupnę z F moll. tempo cilejší, a ona rhythmická úprava, * Irj Dominantní trojzvuk z F moll kteráz snazí se co nejuioznęji zachovati, i dur nící tonalita As dur úpinę, — a u prese veškerou zde nutnou mensuru, ráz * z~ zapocíná jiz hotové D moll, jez chorálu samého. Toho lze do jisté míry v následujícím taktę ponękud ustupuje dosáhnouti hojností prűchodných tonű paralelní toninę (skorem táz tonalita). na základę strídavého kontrapunktu. Príklady ty, cloufátne ze stací pre- Taktéz bude ve prospęch jednoty clio- svędciti kazdého, ze harmonická a en- rálu s jeho predehrou, zachovati v po- liarmonická mnohostrannost p o u h ý c h stupu melodickém týchz intervalű, jimiz konsonantních trojzvukű dostací se chorál nese, i v jednotlivých hlasech sprostredlcovati prechody i do nejvzdá- predehry. | ||||
|