|
| ||||
| ||||
|
— 83 --
jest v z o r e m a ideálem prokazciý Gregorianslcé uu,cní jest du- druli chrámové li udbv a jenz vy- chovní umęní po výtce pro svou hovuje všem pozadavkűm, kte- diatonickou, to jest, prirozenou rými se má vyznacovati dobrá, t o n i n u, která všech smyslných, všech Bolia dűstojná a vęrící k poboz- náruzivých effektű a vnad moderní, nosti povznášející hudba. chromatické škály a harmonie nezná A abych naše zaslouzilé Jednoty Cy- a je vylucuje. Jestlize Plato ze svého rillské k dalšímu j a k h o r 1 i v é m u, t a k státu vypudil príliš mękké a zzeuštilé krásnému pęstování chorálu po- recké mody, co by rekl o talcové hudbę vzbudil, dovolím si velectęnému shromáz- docela na místę svatém' Ovšem máme clęní dűlezitou pravdu prednésti, ze z p é v na zreteli vlastní moderní liudbu s její gregorianský jest umęní po moderním duchem a její známou tendencí, výtce ducliovuí, ideální, a proto nebot víme a vázíme si toho, ze právę za jak dluzno k nęmu se chovati. našich dnű posvátné umęní vzácnými, vel- kolepými tvorbami se oboliacuje. Tak na pr. mše Panny Marie Lourdské od Edgara Tinela, pi-ítele našelio opatství v NIared- Není pochyby, ze naše ke slclonlcu sous, jest geniální dílo mocnélio zboz- se chýlící století műze se honositi mno- ného úcinku. Avšak lze tu znamenati, ze hými velikými a slavnými vęcmi. Vzdę- mistr pri skládání svűj zrale upíral k ne- lanost dękuje mu z velkolepých vyná- besűm, a ze duše jeho napinęna byla lezci nesmírnélio dosahu pro prűmysl, melodiemi chrámu, hlavnę melodiemi obchod, mezinárodní spojení, pro rozvoj gregorianskými, jichzjest enthusiastickým a povznesení národű. Ale zároveń shle- obdivovatelem. dáváme, ze tyto hmotné pokroky uvrhly Gregorianské umęní jest dále namnoze clovęka ve hmotu a pripravily duchovní umęní po výtce pro ho o pravé ideály. Následkem tako- jednoducliost svých prostredku. vého hmotarského smęru ducha lid- Nlyšlénka, kterou Bohem nadšený pęvec ského ukazuje za iiašich casű chce vyjádriti, jest forma, duchovní ele- umęní v celku úpadek, ciníc se ment, duchovní zivel. Prosti•edek vyjá- nástrojem materielných, nízkých zádo- drení neuma nebo nota, jest material, stí. Malírství a socharství namnoze pod- materielní element, materielní 2ivel. nęcují náruzivosti svými vy obrazeními Cím více se myšlénka povznáší, cím bez káznę. Hudba bývá ve sluzbę níz- vznešenęjší a velkolepęjší se stává, tím kých pudű pi-írody a dociluje v nejlep- jemnęjší, tím jednodušší stávají se pro- ším prípadę oné cliuravé nervosity, stredky. To jest právę, cemu se všickni která se nazývá nemocí naší doby. znalci hudební nemohou dosti vynadiviti A bohuzel, ze ani nábozenské umęní pri gregorianských melodiích -- t a t o všude nezachovalo své neporušenosti a j ednoducliost, tato prirozenost, svého panictví; nebot na mnohých mí- tato prostota, — ze jsou talc do- stech panuje ještę svęt a svętský smęr cela primitivní co do prostredkű i ve svatynícli. a prece tak nadmíru mocny co Chceme-li tomuto zlu odpo- do úcinkű, takze duše dojímají moci, musíme spojenými silami a jimi otrásají az do jejich nej- o to se snaziti, abvchom nábo- vnitrnęjších lilubin. Jak vzácné zenskému umęní, zejména chrá- tvorby máme od -Mozarta! A za jedno- mové liudbę, chrámovému zpęvu duché, unášející zpűsoby Pater noster nazpęt dali jejich duchovní ideál. dal by býval všecku svou hudbu. A tento ideál ve své celé cistotę podává se nám v umęní minu- Slovutný Gounod narídil, aby pri jeho pohrbu u sv. Magdaleny (Sainte 1 osti. Nládeleine) v Parízi jenom chorál se zpí- ,,Vratme se k starému umęní!« volal pred nękolika roky veliký italský mistr, val, jezto prý se pri této církevní mluvę slavný Verdi. V r a t m e se prede- nejlépe modlí za duše v ocistci. vším ke gregorianskému umęní, Co však duchovní prednost clovoluji si volati po nęm, nebot u m ę n í gregorianského zpęvu doko- velikého Rehore, zpęv gregori- nává, to jest jelio místo ve sva- anský jest umęní ideální a sice tyni, jeho velmi úzké spojení se z dűvodű, jalo následuje. sluzbami Bozími. Ano zde teprve | ||||
|