|
| ||||
| ||||
|
Vychází vždy Jen frankované listy
5. každého měsíce. ` l ~- přijímají se. CI-~IE Rukopisy redakci za- U slané nevracejí se, Předplatnó, + -- jež činí v Ilohisy, týkající se s poštovní zásilkou redakce, badtež za- na celý rok r.m.z1.2 ~~~ ~~toli~~ ~~~~~ ~~~~~~~~~ sílány franco na půl teta 1 Ferdinandu Lehnerovi v Karlíně, č. 234. přijímá pouze na je- v (echách, na 1lorav Č a ve Slezsku. ~~ ' Reklamace dnu z těclito dvou dob - zasílány administrace Majitel, vydavatel a redaktor: bucYtež do expedice v Praze, růžová ulice v Karlíně, e",íslo 234. ~ERDtNRND ~EHNER č. 5, IT. Císlo 4. - ---V Praze, dne 5. dubna I874-. Ročník I. Chorál. Podává r d. L e h n e r. (Pokrač.) Co až dosud o chorálu pověděno bylo, nasvědčujeC, jak žádoucno jest pěstování chorálu. Na tom však neraf dosti. Chorál jest zpěvem Církve; chorál jest — liturgickým předpisem. Mlčením pomíjeje dekrcta papežů Alexandra VII. a Klementa IX., bully papeže Benedikta XIV., rozličná ustanovení papeže Pia IX., nejnovější předpisy provinciálního sněmu církevního v Kolíně nad Rýnem (Cap. XX. p. 19,1), poukazuji na to, co nám jest nejbližšího — na předpisy nejnovější provinciální synody Pražské z r. 1860, které počínají na str. 95. „de cantu et musica sacra” takto: „Církevního podání a zákonů následujíce, ustanovili jsme se a k ostříhání poroučíme, jak následuje: Jelikož zpěv, jenž slove cantus planus, firmus neb gregorianus, právě cfrke~-ním jest, službám Božím přispůsobený a k oslavě Boží a k pozdviženi myslí vzhůru nejpřiměřenější tou měrou, že libozvučnost jeho, je-li pravá, čistým uším a zbožným srdcím nejvíce jest přiměřená: postarají se biskupové a s nimi sdruženi správcové církevní vším úsilím (toto conamine) přičiní se, aby výtečného zpěvu tohoto užíváni, pokud možno, se pěstovalo, znovuzřídilo a rozvíjelo. Za tou příčinou nechaE chrámy především stoličné a v provincii větší pravým užíváním zpěvu gregorianského se vyznačují, v jednotlivých pak seminářícb klerikálních a na ústavech učitelských k d ii k l a d n é m u (!) vyučeni a vycvičeni nikdy at nechybí příležitost.” Tak jasný jest předpis církevní ohledně zpěvu gregorianského, jehož platnost nikomu upírati nelne. Na místě mnohých stůjž zde výrok muže v hudebním uměni věhlasného. Učený Dr. Ambros praví; „Zpěv gregorianský jest specificky, ba řekl bych: j e-d i ně nepochybným slohem církevním. Povstal v cfrlivi pro potřeby církve, a ona prvotní síla, která ve všeliké n e d č 1 a n é, nýbrž s a in o r o s t 1 é hudbě (na př, v písni národni) žije, také v něm přebývá. Co částka ritu má platnost neocenitelnoix pro všecky časy l” (Kulturhist. Blititter, pag. 114.) Co z toho následuje? Je-li cantus gregorianus liturgickým. zákonem, svatou jest povinností každého kněze, aby mu platnosti zjednal všiv. úsilíin (toto conamine). Panuje namnoze náhled, jako by duchovní neměl práva, aby směl řediteli kůru rady udíleti. Náhled takový není pravý. Duchovní, jemuž vykonávání celí; liturgie přináleží, bdí také nad jednotlivými částkami bohoslužby, k uirnž zajisté též posvátný zpěv patří, a jak z ustanoveni synodálnich patrno, vším úsilím má pečovati o to, aby zpěv gregoriausl. v chrámu se za-váděl a pěstoval. Nejlépe bude ovšem, když duchovní s ředitelem kůru stejného jsou smýšlení, stejné horlivosti a lásky vzhledem k věci tak důležité. Společným úsilím zpěv zdárně pelcvete. Jest tedy nad všelikou pochybnost, že chorál gregorianský jest liturgickým předpisem. A nyiií spočítejme chrámy, ve kterých se ho, vyjírnaje snad den velikého pátku, užívá ? - - - „Nepravím, že by se měl j e n chorál zpívati. Avšak jej z c e 1 a nikdy nezpívati `° praví Dr. Witt, „dosvědčuje, že církevní býti mající hudba církevní nalezá se v poměrech zcela necírkevních. Jest tedy úkolem církevních úřadu resp. biskupů, aby zákonům cir- 4 | ||||
|