|
| ||||
| ||||
|
58 —
Duchovenstvo naše je směru reformačnímu velmi příznivo, obzvláště veldůst. p. děkan Pařík. V obecenstvu sem tam ozvou se hlasy vzpomínek na instrumentálky, již však nelze přání takovému vyhovět. Frant. IIru ka, řid. kůru. V MI. Boleslavi, 26. června 1876. V krátkosti chci Vám podati zprávu o činnosti naší. 0 průvodu na den Božího Těla zpívaly zdejší pěvecké jednoty „Mlada” a „Boleslav” 4 hymny od Leitnera (přílohy k „Cecilii"). Sbor by1 silný na 70 hlasů; umístěn byl na podloubí vedle oltářů. Příznivé místo s dobrou akustikou působilo jen ve zdar celku. Silný sbor počtem i hlasy, dobře nacvičená čísla, což divu, že zpěváčtí spolkové odnesli pinou míru pochvaly a uznání. I responsoria, jež čtvero- a pětihlasně dle harmonisace Wittovy jsem upravil, velmi precisně a korektně se provedla. Celkové pro-vedení zůstavilo u obecenstva dojem trvalé památky. Pan Folprecht, cvičitel dívčí jednoty „Mlada”, dirigoval. V neděli, mezi oktávem této slavnosti se průvody s touž ochotou opa-kovaly. Pěveckým spolkům budiž za to vy-sloven nejvřélejší dík, jakož i p. Folprechtovi za ochotné nastudování ženských hlasů. Dálší novinky jsou: Aiblingrovo pětililasné ,Veni sanete Spiritns”, Mettenleitrovo offert. ,Benedictus sit", Zollerovo ,Esca viatorum", Bainiho ,Panis angelicus" a konečně Aiblingrovo „Pange lingua” pro čtyry ženské hlasy. -- Na den narození sv. Jana Křtitele (ve hřbitovním kostele pout) provedl můj kostelní sbor Foerstrovu mši „Vojtěšskou”, tentokráte bez průvodu varhan; považuji to též co novinku, an provedení stalo se jiným než dříve spůsobem. Dvě příčiny přiměly mne k tomu kroku, jedna zvědavost, kterak as nám to půjde vokálně, a druhá špatné var-hany. Skladba jest výtečná a proto jsme se přičinili, aby provedení nezůstalo pozadu. Byl jsem velikou měrou překvapen a obdivoval krásu každého čísla, skladba se nám stala tak milou, že neváhám tuto p. skladateli ve jmenu svého sboru blahopřání vysloviti a za vydání brzké své „druhé slavnostní mše”, kterouž v pulpitu bezpochyby uschovanou má, po-žádati. Wittova mše „ke cti li,ehoře Velkého” čeká posud na provedení; letní čas je po-kroku a pilnosti zcela nepřízniv. Odložení oné skladby se stalo proto; zároveň, že mi stále ubývá altu, kterýž novými silami tak hned nahraditi možno není. Z Bezna. Byl tomu na „Boží Tělo” právě rok, co jsme v kostele hudbu instrumentální naposledy dělali; od té doby byly skladby Wittovy, Steblovy, Greithovy a dvě mše gregorianské stále naším repertoirem. Myslil jsem, že na našem kůru snad již nikdy více hudba instrumentální se neobjeví; ale „člověk míní a — lídé mění.” Největšího odporu bylo nám zakoušeti od hudebníků, kterým to nikterak do hlavy jíti nechtělo, že by se měli s kůrem na vždy rozloučiti; a k nim se připojili babičky a lid, jemuž je šramocení na kůru milejší, než jednoduchý, zbožný, církevní zpěv. Anf sbor zpěvácký dosti četný i vycvičený mim, nemohlí tito nepřátelé na mne se strany nižádné ; proto obrátili se k panu děkanovi se žádostí, aby také jednou a sice na „Boží Tělo” do-volil hudebníkům na kůru si zahráti. K jeho cti a chvále musím říci, že mne pan děkan ve všem vřele podporuje a o reformu zpěvu chrámového horlivě se stará. Avšak chtěje i lidu tomuto udělati po vůli, požádal mne, bych ku průvodu o Božím Těle i hudebníky vzal, aby známá lidu píseň „Sestupte, andělově Boží” hudbou provázena byla. I učinil jsem mu po vůli, hudebníky pozval a zároveň řekl jim, že i při mši sv. si zahráti budou moci; úmysl můj při tom byl, aby lid po-řádným kontrastem tím zřejměji poznal, jak veliký rozdíl je mezi světskou a církevní hudbou. Chtěje zpěváky překvapiti, neřekl jsem jim ničeho; i jdu na kůr, vytáhnu z almary housle, klarinety, trompety, torny, pak mši od Fiihrera do C a čekám s toužebností na výsledek. Zpěváci, když přicházeli, nemálo byL překvapeni těmito přípravami. Po hlučném ,Kyrie" zapěje kněz „Gloria in excelsis Deo” ; i vytáhnu všecky rejstříky, udělám dle starého spůsobu pořádnou kadenci a pak hudebnici i zpěváci opakují opět ně-kolikrát „Gloria in excelsis Deo”. Skladatel si zajisté myslil: „Co je mi do kněze, který již „Gloria in excelsis Deo” odzpíval! Tak krásná velebná slova nenechám bez výrazu hudebního!” Vizme, jakých tonů užil skla-datel k těmto slovům : Glori-a in ex - cel-sis Gloria in ex- František lMW—v, řid. kůru. cel-sis Gloria in ex-cel-sis De - o, | ||||
|